VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Zezulka: Snad rozhodne zkušenost a vyhrajeme!

Hranice – Poněkud netradiční souboj se chystá na neděli 3. dubna na fotbalovém hřišti v Hranicích. Proti svým bývalým dlouholetým spoluhráčům zde nastoupí David Zezulka a Tomáš Kus.

2.4.2011
SDÍLEJ:

David ZezulkaFoto: DENÍK/Jan Rotrekl

Začnu asi tradiční otázkou. Kdy jste s fotbalem vlastně začali a co bylo impulsem pro start vaší kariéry?
David: S fotbalem jsem začal v šesti letech, kdy mě k fotbalu přivedl kamarád na jeden trénink právě tady v Hranicích a fotbal jsem začal hrát na přání rodičů. Chtěli, abych hrál hokej, jenže tady v Hranicích není hokej, tak jsem se dal k fotbalu. Postupem času mě to začínalo víc a víc bavit a už tehdy jsem věděl, že chci hrát fotbal dál.
Tomáš: Fotbalu jsem se začal věnovat ve svých šesti letech. Bylo to tady v Hranicích pod vedením trenéra Vlastimila Adámka. Byl jsem hodně živý a plný energie a fotbal se rodičům jevil jako aktivita, kde svou energii můžu vybít.

Jste oba z Hranic, přesto teď hrajete za Opavu. Jak k tomu došlo? A dá se stihnout dohromady škola, tréninky a zápasy?
David: Z Opavy si mě vyhlídl pan trenér Doseděl, který nyní trénuje ročník 1996 v Opavě. Na podzim 2009, když jsem ještě hrál v Hranicích poslední sezonu, mě pár zápasů sledoval a pak jsem dostal nabídku k přestupu do Opavy. Vzhledem k tomu, že náš ročník v Hranicích končil a končili s námi i trenéři Žingor, Marek a Chovanec, začal jsem vážně uvažovat o změně týmu. V červnu jsem se jel podívat s mamkou na podmínky do Opavy a domluvit se, za jakých podmínek můžu hrát, ale zatím jsem hráčem Hranic a v Opavě jsem pouze na hostování. Jinak studuju na gymnáziu v Hranicích a po škole hned jedu vlakem do Opavy na trénink. Cesta trvá přibližně hodinu. Každý mi radil, ať jdu radši na internát a na školu do Opavy, ale já jsem chtěl zkusit dojíždět, jaké to bude a jestli se to dá zvládnout a zatím s tím nemám problém, ale musím poděkovat vedení školy a celému učitelskému sboru, že mi umožní dřívější odchody ze školy, abych to všechno stíhal.
Tomáš: Za to, že jsem se dostal do Opavy, vděčím právě Davidovi. Na mé požádání mě doporučil trenérovi Optavy a ten mě přijal na zkušební dobu. Věděl jsem, že to může i nemusí vyjít. Chtěl jsem zkusit něco nového, posunout se někam dál, zkusit jiné prostředí. Poštěstilo se a vyšlo to. Škola a dojíždění na tréninky se dá zvládnout, jen je to časově náročnější. Nejezdím do Opavy každý den, takže mi zbývá i nějaký volný čas, který trávím v posilovně nebo s přítelkyní.

Dubnový zápas v Hranicích bude pro vás svým způsobem jedinečný. Těšíte se? Stýkáte se ještě se svými bývalými spoluhráči? Nezávidí vám třeba, že jste do Opavy šli vy a ne někdo jiný?
David: Ano, těším se moc, protože vlastně budu hrát na hřišti, kde jsem fotbalově vyrůstal, proti svým bývalým spoluhráčům, které znám dobře a letos už jsem se byl párkrát na ně podívat. Nevím, jestli mi závidí, já jim do hlav nevidím, ale před rokem v Hranicích byla vynikající parta, která dosáhla výborných úspěchů. Proto si nás čím dál více všímalo vedení prvoligových týmů a nejen já, ale i více mých bývalých spoluhráčů dostalo nabídky od Olomouce, Ostravy, Opavy a dalších prvoligových týmů.
Tomáš: Na tento zápas se já i mí známí hodně těšíme. Od přípravky jsem nezměnil dres a hrál za Hranice. Teď nastoupím proti hráčům, se kterými jsem hrál jedenáct let. Hranice budou chtít určitě vyhrát a my také. Snad rozhodne větší zkušenost a vyhrajeme. Vím, jak kdo hraje a můžu to proti nim použít. Pořád jsme ale dobří kamarádi. Kluci v Hranicích mají na to, aby to někam dotáhli, stačí jen chtít. Je to hodně o vůli.

V čem je opavský tým od toho hranického jiný? Jaký je trenér, atmosféra při zápasech, spoluhráči?
David: V Opavě je větší konkurence, protože mají větší fotbalovou základnu a každý z nás chce hrát v základní sestavě. O to víc se musím snažit být lepší než ostatní. Od února máme nového trenéra, který naši hru zase posunul o krůček výš, co se týče kvality a nasazení. Se spoluhráči nemám problém, v Opavě je podobná parta, jako byla v Hranicích.
Tomáš: Rozdílů je hned několik. Tím nejzásadnějším je bez výjimky přístup kluků k tréninku. Nevypustí ani jeden souboj o míč, ani jeden sprint, na tréninku se prostě trénuje naplno. To je asi největší rozdíl. Druhým je herní zkušenost. Několik z mých současných spoluhráčů hrálo dorosteneckou ligu, takže se s nimi jinak hraje a i jinak herně komunikuje. Kluci se při zápasech snaží hrát naplno při jakémkoliv stavu, navzájem se hecují, respektují pokyny trenéra. Ale to jsou zásady každého týmu, je jedno, jestli hrajete za Opavu nebo za Hranice.

Autor: Jan Rotrekl

2.4.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Jiří Fröhlich
DOTYK.CZ

Prima vyhodila vedoucího vydání Diváckých zpráv neprávem, rozhodl soud

Ilustrační foto
AKTUALIZOVÁNO

V Česku se objevil africký mor prasat. Nákazu objevili ve Zlíně

Letní opravy okružní hradby Helfštýnu finišují

Realizace opravy dalšího úseku okružní hradby byla zahájena na začátku června. Úsek se nachází v úrovni severní terasy, to znamená v místě nejvíce vzdáleném od vstupní brány. Opravy vyjdou na bez mála milion korun.

Za borůvkami nemusíte do lesa, můžete je mít i na balkóně

Jejich plody jsou větší než jejich příbuzných odrůd z lesa, na keřích rostou v celých trsech, takže úroda je mnohem snazší a rychlejší, a jejich chuť si s těmi lesními v ničem nezadá. Řeč je o kanadských borůvkách, které si v pohodlí můžete vypěstovat na zahradě nebo i doma na balkoně a jejich sladké bobule budete mít na dosah ruky.

Mladík vytáhl na druhého revolver, chytili jej doma

Poplašnou pistolí zamířil na devatenáctiletého mladíka v Jindřichově na Hranicku o tři roky starší muž. 

V lesíku našel nevybuchlé granáty

Nevybuchlou munici našel zcela náhodou čtyřicetiletý muž, který hledal s pomocí detektoru kovu v okolí myslivecké chaty v Opatovicích mince.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies