VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Vítěz extraligy Zaťovič: Nikdo nečekal, že to opravdu vyhrajeme

Zvednout nad hlavu mistrovský pohár a zakončit dlouhou sezonu parádními oslavami s fanoušky, tomu se v životě hokejisty vyrovná málo co. Odchovanci přerovského hokeje Martinu Zaťovičovi se to nyní s Kometou povedlo podruhé v kariéře.

28.4.2017
SDÍLEJ:

Hokejisté brněnské Komety si vychutnali oslavy titulu na pódiu. Hvězdy týmu pak rozdávaly lidem autogramy.Foto: DENÍK/Attila Racek

A tentokrát to bylo monstrózní. Dvanáct tisíc fanoušků na Zeleném trhu v Brně oslavovalo zisk extraligového titulu po dlouhých 51 letech. To vás pak ani nemrzí, že se po třech letech tentokrát nepodíváte na mistrovství světa.

„Podle vývoje sezony s tím naprosto souhlasím,“ má jasno dvaatřicetiletý útočník. Nebýt dlouhodobého zranění, do kádru pro šampionát by se možná podíval. Splnění brněnského snu je ale příjemnou náplastí.

#clanek|3226381#

Martine, o oslavách titulu se mluvilo jako o brněnském Naganu, užil jste si to?
Bylo to tím, jak to bylo vše organizačně zvládnuté. Náměstí plné lidí, otevřený autobus jako v Anglii, kdybychom vyhráli třeba Ligu mistrů. Takže bylo to velké, škoda počasí, to bylo trošku horší, ale ve stavu, v jakém jsme všichni byli, to nikomu nevadilo (usmívá se). Takže paráda, užili jsme si to.

Kdo oslavy nejvíc táhl?
Bylo tam víc tahačů, co to táhli třeba čtyři dny v kuse (směje se). Byla to ale parta podle mě deseti lidí, nevyzdvihl bych jednoho.

Já jsem někde četl, že právě vy.
Ne, já ne (směje se)! Já umím zatáhnout, ale jeden den jsem odpočíval, kluci jeli i déle.

Cesta za pohárem nebyla jednoduchá. Věřili jste i v lednu v době krize v titul?
Kdo věří během sezony v titul? Každý se chce dostat do play-off a čeká, jak se na to připraví, jaké chytne soupeře a jak se ta sezona vyvrbí. Člověk může pak vypadnout v prvním kole a nenadělá nic. Já myslím, že my jsme věděli, o co jde. Ten mančaft byl hodně zkušený. Tím, jak jsme se dostali do šestky na poslední chvíli a vyhnuli se předkolu, tak to z nás vše spadlo. Měli jsme asi deset dní klid, vyléčili zranění a trénovali. Vše si sedlo, jak mělo. Všichni byli připravení a těšili se na play-off. Taky to tak vypadalo.

Během sezony jste byl dlouho zraněný, jak vám během té doby bylo?
Bohužel, to se stává, je to hokej. Štvalo mě to, chtěl jsem být na ledě. Pak přišla ta herní krize a nemohl jsem klukům pomoct, jen jsem se na ten hokej díval. Nic moc pocit. Čekal jsem, že budu hrát dřív, ale vyšlo to až na play-off. První kolo se Spartou pro mě byl docela očistec. Strašně to bolelo, ani fyzicky to nebylo ono. Myslel jsem, že mám natrénováno, ale ty zápasy šly do prodloužení a já toho měl plné kecky. Ale nějak jsem to zvládl, postupně se do toho dostával a ve finále jsem se už cítil dobře. Ruka bolí ještě teď, takže hrál jsem pořád asi na osmdesát, devadesát procent.

„HRÁL JSEM POD PRÁŠKY. NĚKDY JSEM S RUKOU PO ZÁPASU ANI NEMOHL HÝBAT A MYSLEL JSEM, ŽE MI UPADNE.“

To načasování, že jste se vrátil přesně na play-off, bylo záměrné? Nechtěl jste předtím ještě nic riskovat?
Je pravda, že jsem chtěl hrát už poslední dvě kola, stav té ruky ale pořád nebyl takový, abych mohl hrát. Pořád mi říkali, že to nemá cenu, ať počkám, že se udělá šestka a budu mít dalších deset dní na uzdravení. Nechal jsem se ukecat a bylo to dobře. Ty první zápasy se Spartou pak ukázaly, že to pořád není dobré. Tím, že se tají zranění, nikdo nevěděl, v jakém stavu to opravdu je. Dělal jsem machra, že je to super, ale dobré to nebylo.

Kdy už to začalo být lepší?
Šlo to vše postupně se zátěží. Někdy jsem s tou rukou po zápase nemohl ani hýbat a myslel jsem, že mi upadne. Zápasy jsem hrál pod práškama. Jak ten prášek odešel, tak to bylo hodně špatné. Musel jsem regenerovat, hodili mi do toho elektřinu, magnety a postupně se to lepšilo.

Play-off Kometě vyšlo na jedničku. Zdá se, že jste si načasovali formu naprosto skvěle. Čím to bylo? Tím, jak zkušený tým jste měli?
Ano. Já bych to přikládal těm zkušenostem. Bylo tam hodně hráčů, co si nedovolí nic podcenit. Třeba Martin Erat, jak na to byl nachystaný nebo to, jak se dělaly přesilovky. Ty se řešily prakticky každý den. Věděli jsme, že rozhodují maličkosti, prodloužení, prostě všechno. Řešilo se to do detailů. Když pak každý viděl, jak třeba Martin Erat hraje, tak si nikdo nedovolil udělat něco, co by mohlo poškodit tým. Každý hrál, co se řeklo. Pokud se to někomu vymykalo z rukou a začal tvořit něco nového, tak se okamžitě zasáhlo. Neměli jsme ani žádnou hvězdu, která by táhla celý tým. Možná v brance. Markovi (Čiliakovi, pozn. red.) se dařilo, my jsme mu pomáhali. Bylo tam dvaadvacet důležitých hráčů.

#clanek|3223367#

Kdo tedy měl v kabině to hlavní slovo a respekt?
Leoš Čermák, Martin Erat. Dva, tři starší hráči si brali slovo, které hlavně mělo váhu. Nebylo to žádné tlachání, nad kterým by každý mávl rukou. Všichni jsme věděli, za čím jdeme a chtěli jsme to pro Brno vyhrát.

Vzpomenete si na takovou situaci, kdy byla potřeba podobná důležitá promluva do duše?
Třeba s Hradcem, byl to ten zápas, který jsme vyhráli 8:0. Sice jsme doma vedli 2:0, ale hra vůbec neodpovídala play-off. V kabině se docela křičelo, vedli jsme vlastně náhodou. Řekli jsme si pár věcí, všichni začali pracovat a skončilo to 8:0. Ta síla toho týmu byla obrovská. To asi taky stálo nějaké peníze. Všechna čest Liborovi (trenérovi a majitelovi klubu Zábranskému, pozn. red), že do toho šel a dokázal přemluvit další lidi, aby mu s týmem pomohli. Klobouk dolů před tím, jak to v Brně funguje.

Jak důležitou roli hrál při úspěchu právě Libor Zábranský?
Hrál velkou roli. Je to člověk, kterému si nikdo nedovolí jakkoliv odporovat. Když něco řekne, tak to prostě je a nejede přes to vlak. Zase je to o tom, že tam není trenér, který něco říká a někdo to nebere. Každý si dával pozor na to, co má dělat.

#clanek|3224222#

Vyzdvihl byste nějakou sérii, která byla v play-off klíčová? Co ta úvodní se Spartou?
Těžko říct. Já si spíš myslím, že nás poznamenalo to, že nám každý říkal, jak je Sparta našlapaná a my měli špatný závěr sezony a jsme marní. My jsme vnitřně věděli, že to tak není. Vyhráli jsme tam dva zápasy a všem to zavřelo pusu. Pak se děly věci, které někdo nečekal. Že Spartu vyřadíme 4:0 na zápasy.

Doma vás vždy čekali skvělí fanoušci, jak moc pomáhalo tohle?
Vždy jsme začínali venku. Když jsme tam nějaký zápas vyhráli a pak jeli domů, věděli jsme, že soupeře tam čeká peklo. Udělali jsme vše pro to, abychom vyhráli a doma jsme prakticky neprohráli, jen s Hradcem po nájezdech. Je to super, neuvěřitelné, jak to tam lidi baví, každý zápas byl vyprodaný.

Jaký to byl pocit pak konečně zvednout nad hlavu mistrovský pohár?
Na člověka padne ta více než měsíční únava. Je to nádherný pocit. I když některé zápasy v tom play-off byly takové, že jsme se radovali daleko víc. Ale je to krásné, zvednout pohár nad hlavu a užít si to s těmi lidmi, kteří na to čekali padesát jedna let. Když jsme se se spoustou fanoušků bavili, tak to nikdo nečekal, že to opravdu vyhrajeme.

„ŽE NEPOJEDU NA MISTROVSTVÍ SVĚTA? NAPROSTO S TÍM SOUHLASÍM.“

Reprezentační trenér Josef Jandač avizoval, že s vámi pro letošní mistrovství světa nepočítá. Nemrzí vás to?
Ne, podle vývoje sezony s tím naprosto souhlasím. Nemám nikomu vůbec co vyčítat. Bůhví, jestli by mě vůbec vzal, i kdybych byl zdravý. Má tam mladé kluky, dává jim šanci, hráli celou rok Euro Hockey Tour. Já s tím problém nemám. Byl jsem zraněný, kdybych měl nějakou formu, tak to trenér vidí a dal by mi šanci.

A jak vidíte šance českého týmu na šampionátu ve Francii?
Bude záležet, kdo ještě přijede z NHL. Jestli Pomůže třeba Pleky (Tomáš Plekanec, pozn. red.). Já bych ten tým rozhodně nijak nezatracoval, máme tam super hráče. Je to pak vždy o jednom zápase.

„V PŘEROVĚ JSEM SPOKOJENÝ. MŮŽU BÝT S RODINOU.“

Vy tedy teď už máte volno a jste doma. Během play-off jste jezdil také do Přerova nebo zůstával v Brně?
Jezdil jsem domů i během play-off. Vždy ty dva dny, co byly mezi zápasy, jsem chtěl trávit doma s rodinou, vyčistit si hlavu. Nechtěl jsem vnímat ten tlak v Brně. Tam člověk nemohl jít ani někam na večeři. Chtěl jsem mít klid. I tohle pak hrálo roli, že jsem jezdil do Přerova a byl s malou.

Jak si rodina užívala váš velký úspěch?
Rodina tam byla. Viděla to na vlastní oči, rodiče a manželku jsem vzal hned na led a užili jsme si to už tam.

#clanek|3226591#

Momentálně jste skoro sousedi s dalším úspěšným přerovským odchovancem, Tomášem Kundrátkem, kterému se nedávno narodilo druhé dítě. Stýkáte se, když je tady?
Byl v Americe, teď byl zase na nároďáku, takže jsme se ještě neviděli. Ale už jsme si hodněkrát psali, že se musíme vidět, oslavit titul i mimčo (usmívá se).

Bydlíte v Kozlovicích, byl jste se už podívat na fotbal?
Byl jsem na jeden zápas, tam prohráli 5:0 (směje se). Takže jsem to ani moc nesledoval a byl se podívat spíš na klobásu.

Jak se vám vlastně po návratu domů žije? Líbí se vám tady?
Po návratu z Ruska jsem spokojený, je to super. Konečně doma, je to blízko do Brna, kam dojíždím.

Co přerovský hokej, měl jste čas ho sledovat?
Určitě, jsem s klukama i v kontaktu, dělají mi radost. Škoda, že první liga je teď nesestupová. Já věřím, že tady pořád budou dělat ten hokej, jak ho tady dělali. Tady v Přerově se to dělá pro lidi.

#clanek|3222202#

Jaký je tedy váš názor na to, že WSM liga bude nově nesestupová?
Nechtěl bych se pouštět do nějaké debaty se svazem nebo kluby, co si to odsouhlasily. Nevím, jakou to má pro koho výhodu. Když ti kluci pojedou na zápas a řeknou si, že když prohrají, tak se vlastně nic neděje. Nikomu to nedává žádný sportovní rozměr. Extraligové kluby si to odsouhlasily, aby jejich farma nespadla? To mě taky nezajímá. Tak ať tu farmu neplatí, když na to nemají peníze. Já vím, že jich je v hokeji málo, to je ale všude. Je to sport, tak si to každý musí uhrát, bohužel, hraje se to na ledě.

Svaz argumentuje tím, že chce dát prostor mladým hráčům, aby se vyhráli. Není to trošku hloupost?
To hlavně není argument. Já jsem taky hrál první ligu, nikdo mi tam nedal nic zadarmo, hrál jsem čtvrtou lajnu, kolikrát jsem byl na tribuně. Ten hráč musí něco dokázat sám, není to o tom, že se teď uzavře soutěž. Vždyť je to úplný nesmysl, jedeš na zápas si zahrát hokej, když ale nemůžeš ani spadnout? To můžu jít do kina.

Novým soupeřem Zubrů budou Karlovy Vary, což se vás samozřejmě týká. Co na to říkáte?
Těžko se to hodnotí. Je to obrovská škoda, zázemí ve Varech, hala a vše okolo je na fantastické úrovni, patří to mezi extratřídu v Česku. Oni s tím už před sezonou tak trošku počítali, že budou hrát play-out nebo baráž. Ten tým podle toho taky vypadal, bohužel se jim to nepovedlo udržet. Teď se budou chtít rychle vrátit, přeji jim, ať se to podaří hned v další sezoně.

„ZA KOMETU CHCI HRÁT CO NEJDÉLE. NIKAM UTÍKAT NEBUDU.“

V Kometě jste spokojený, dá se to vůbec srovnat s tím, co bylo v Rusku?
Nedá. Ta česká parta v kabině, to je něco jiného. V Rusku to bylo taky dobré, akorát pořád v letadle, rodina tam byla sama, takže to bylo složitější. Ale všechno má něco. V Rusku jsem byl spokojený, ale pro mě jako pro Čecha je to samozřejmě lepší tady.

A co pivo? Zubr nebo Starobno?
K tomu se nemůžu vyjadřovat (směje se). Dám si obě dvě.

Čeká vás letní příprava, kde ji budete trávit?
Budu asi jen v Přerově, mám individuální plán, zase se budu připravovat s kondičním koučem Tomášem Tomigou.

V Přerově se rozjela inline hokejová sezona, nepůjdete si zahrát?
Nikdy jsem to nehrál, ani si netroufám, abych se tam někde nerozbil (směje se). Už jsem potkal Hanyho (sportovního manažera Zubrů Pavla Hanáka, pozn. red.), tak mi říkal, že bych si to měl zkusit konečně, ale úplně se na to necítím (usmívá se).

V Kometě máte smlouvu ještě na tři roky. Takže zůstanete ještě minimálně tři roky v Brně a pak Přerov?
Uvidíme, jak budu hrát, může se stát, že za rok budu v Přerově (směje se). Ale určitě tam chci být co nejdéle. Nikam utíkat nebudu.

Autor: Ivan Němeček

28.4.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

Auto u Bělotína vrazilo do vodárenského domku, tři zranění

Tereza Handlová, Kojetín, narozena dne 15. června v Přerově, míra 51 cm, váha 3764 g
8

Právě jsme se narodili. Mrkněte se na nás

Podívaná v Teplicích. Řezbáři zde finišují s unikátními zvířecími kousky

Ovečka, vůl a osel. To jsou dřevěné sochy, které vyřezávají v životní velikosti už od pondělí na louce vedle kiosku v Teplicích nad Bečvou na Hranicku tři řezbáři.

Vrtulník, stíhačka i cvičení psi. Hranické hry bez hranic přilákaly tisíce lidí

VIDEO / Kasárny generála Zahálky opět přivítaly tradiční osmnáctý ročník akce pro širokou veřejnost Hranické hry bez hranic. Díky dobrému počasí se na akci plné vojenské, policejní i hasičské techniky sešlo na několik tisíc návštěvníků.

AUTOMIX.CZ

Policie v nesnázích: kuriózní nehody strážců zákona

/FOTOGALERIE/ Na vozech mají heslo Pomáhat a chránit, nicméně i oni potřebují občas pomoc. Vidět policejní auto - ať státní či obecní policie - v nesnázích je sice trochu nezvyklé, ale občas k tomu dojde.

Víkend bude žhavý, po krátkém osvěžení se vrátí vedra

Teploty až 31 stupňů, ale taky místy přeháňky nebo bouřky, slibuje meteopředpověď na nadcházející víkend v Olomouckém kraji.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies