VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Frontman kapely Traktor Martin Kapek: Hudba nás neživí, hrajeme ji srdcem

ROZHOVOR/ Nadšenci do rockové hudby, ale i posluchači lehčích žánrů už určitě slyšeli o hranické kapele Traktor, která vznikla už více než před patnácti lety.

23.2.2017
SDÍLEJ:

Skupina Traktor jezdí se svým frontmanem Martinem Kapkem po celé republice a svým fanouškům vozí pořádnou porci rocku.Foto: archiv kapely

Její frontman a zpěvák je zároveň dramaturgem Zámeckého klubu a s kapelou po koncertech tráví okolo pětatřiceti víkendů do roka, protože o vystoupení není nouze.

V nedávné době jste měli křest. Co jste křtili?
Měli jsme křest videoklipu písně Letokruhy, kterou jsme vybrali jak na základě našeho úsudku, tak nám výběr potvrdili fanoušci na sociálních sítích. Je to první vážnější, možná až depresivní klip o stáří. Píseň Letokruhy je na poslední desce Artefuckt, která vyšla minulý rok a už je z ní, co se týče prodeje, Zlatá deska. S ní jsme objeli naši podzimní šňůru koncertů po celé České republice a na základě dobré návštěvnosti jsme se rozhodli udělat ještě jarní šňůru před tou letní, festivalovou sezónou. Jarní šňůra potrvá až do dubna.

Kolik koncertů stihnete za rok?
Minulý rok jsme jich měli třiašedesát . Dalo by se i více, ale nechtěli jsme. Pořád máme muziku jako koníček a ne hlavní činnost, protože máme svoji práci a své rodiny. Když hrajeme a něco děláme, tak to děláme pořádně a děláme jenom to. Dokážeme si pak udělat dva měsíce volno, kdy se s kluky dohromady moc nevidíme. Letos plánujeme také maximálně šedesát koncertů, víc jich určitě dělat nebudeme.

Jezdíte i do zahraničí nebo se zaměřujete spíš na Česko?
V zahraničí byly v minulých letech pokusy v Polsku nebo na Slovensku, protože zpíváme v mateřštině. Po této nové desce vypadá, že i v Anglii by byl zájem, protože se jim líbí, že zpíváme právě v mateřštině. Čeština nezní Angličanům až tak blbě, připadá jim docela nezvykle zajímavá. My se snažíme češtinu trochu kroutit, aby tam nebyla nezpěvná slova. Jinak příští rok přemýšlíme, že bychom udělali samostatnou koncertní šňůru na Slovensku, ale jinak se nikam do Ameriky nehrneme.

Vy jste s kapelou začínal v roce 2001, jak to přesně bylo?
My jsme to dali dohromady, abychom měli co dělat a hráli si pro radost. V Hranicích se tenkrát rozpadly dvě kapely, které vypadaly, že by to mohly někam dotáhnout – metalová Tarantula a rockový Wizard. Ty kapely se rozpadly čistě z personálních důvodů, někteří členové už nechtěli hrát a zbyla dvě zakládající torza těchto dvou kapel, které jsme dali dohromady. Ze začátku jsme se nechtěli nikam hnát, ale v roce 2008 jsme si řekli, že hudbu budeme dělat pořádně, nebo se na ni vykašleme. První dvě desky jsou takové volnější, nedospělé, nezralé, ale za třemi dalšími už si stojíme.

Proč zrovna název Traktor?
Je to vlastně mezinárodní slovo. Trak (nebo truck v angličtině, pozn. red.) je z latinského slova trahere, neboli táhnout. Jen u nás v české kotlině je spojováno s JZD. Ze zahraničí nám chodí zprávy, že je Traktor vynikající název. Navíc i německá kapela je Die Traktor. Pouze u nás někteří zakroutili hlavami, že název kapely zní blbě a tupě. Už si ale většina zvykla a neřeší jej, stejně jako některé ostatní názvy kapel, které jsou například podle ošacení (kapela Kabát, pozn red.).

Před skupinou Traktor jste byl bubeníkem, teď zpíváte. Měl jste lekce zpěvu nebo se učil sám?
Někdy sám, někdy jsem chodil i na lekce. Hodně jsem dal na cítění, ale hodně mi se zpěvem pomohl kolega Standa Balko.

Změnil se za ta léta hudební styl kapely?
Já si myslím, že hlavně vyzrál. Když mi bylo třicet, tak jsem se na hudbu díval jinak, než nyní po čtyřicítce. Ten prvotní nápad je ale stejný. Vnímání hudby, jak ji zahrát, jak zazpívat a dokonce i tématika je dost podobná. Já jsem vždycky skládal písně ze života a díval jsem se kolem sebe. Dá se stále zpívat o lásce, ale můžete jí dát takové synonymum, že to není klišé a brak. Dá se zpívat i o smrti a přitom to nebude negativní písnička. Myslím, že máme hodně ironické texty a můžu říct dokonce neotřelé, právě proto nás lidi berou pozitivně. Témata máme podobná jako některé ostatní kapely, ale věci ze života se dají zazpívat stokrát jinak.

Texty vymýšlím při sekání trávy

Takže se snažíte písničkám dát hlubší význam?
Určitě. Já neustále poslouchám lidi kolem sebe, jejich životní příběhy a inspiruji se. Stejně jako spousta spisovatelů, kteří jenom schraňují to, co slyší. Vymyslí si věci okolo, ale gró tam nechá. Buď věci zažili sami, nebo někde slyšeli. Stejně vznikají scénáře k filmům. Já se tedy neustále dívám kolem sebe, napíšu si téma a potom se mi rodí. Už nepíšu všechny texty za deset minut, ale dělám je třeba i dva roky. Snažím se hlavně o některých věcech něco zjistit. Když bych psal o vesmíru, tak bych měl o něm také něco vědět.

Jak dlouho tedy píšete album? A píšete skladby jen vy?
Já donesu prvotní nápad a bývaly doby, kdy jsem se snažil skladbu dát i do finální podoby sám. To ale nejde. Naštěstí mám kolem sebe výborné muzikanty, kteří své nástroje ovládají dobře a jsou aranžéři. Já samozřejmě na všechny nástroje neumím hrát, tak jako oni. Přinesu tedy pouze nápěvek, o čem píseň bude, v jakém tempu, kde bych dal refrén a potom nápady konzultujeme a společně se domluvíme, jestli skladbu upravíme, nebo ji tak necháme. Je to týmová práce. A jak dlouho trvá napsat album? Já rok schraňuji textové i hudební nápady a potom je dám dohromady a pošlu klukům. Je to individuální.

Kde nejčastěji vymýšlíte texty?
Zjistil jsem, že hodně při sekání trávy na zahradě. Nebo když řídím v autě, tak si nápady rychle musím nahrát na diktafon a nechám ten text spát. Často na něj zapomenu a za tři měsíce si ho přehraju znovu a zjistím, že je dobrý. Někdy vás napadne písnička během chvilky a někdy se lepí časem. Mám dokonce někdy radši to období, kdy se píseň rodí, možná ještě víc, než samotný koncert nebo nahrávání ve studiu. Někdy máte pocit, že je písnička dobrá, ale žádný hit z ní nebude. Potom přijde moment, kdy se to celé otočí.

Pociťujete nárůst fanoušků nebo větší zájem lidí o Vaši tvorbu?
Lidé, kteří se zajímají o rockovou muziku v České republice, už Traktor znají. Dnes, když se řekne kapela Traktor, tak třeba lidi neví, co přesně hrajeme, ale ví, že už nás někde slyšeli. Z toho máme radost. Hlavní je, že máme strašně věrné fanoušky, kteří na nás jedou i dvacetkrát z padesáti koncertů. Není pro ně problém přejet i dvě sta kilometrů, což je kouzelné.

A jezdíte i na známější festivaly, nebo hrajte spíše na svých koncertech?
Vlastní koncerty hrajeme na jaře a na podzim. V létě hrajeme převážně festivaly nebo městské slavnosti, zřídkakdy motorkářské akce. Naše muzika je jak pro metaláky, tak i pro maminku s kočárkem, které taky nebude vadit. Není to záměr, ale jedna píseň je měkčí, druhá zase tvrdší. Hrajeme i multižánrové festivaly, ne jen pouze čistě hard rockové a metalové. Budeme letos například i na akci Ostrava v plamenech, kde hrají převážně zahraniční hvězdy.

Koncert v Hranicích? Větší zodpovědnost

Takže nemáte nouzi o vystoupení, nabídky přicházejí samy nebo je hledáte?
Minulý rok jsme museli odříct 36 koncertů, protože bychom hráli dvakrát až třikrát za den a přejezdy z místa na místo jsou šílené. Hudba nás neživí a nejsme na ní závislí, hrajeme ji srdcem a nechceme to hrotit. I tak jsme každý víkend pryč, v pátek odjíždíme a v neděli se vracíme. Jedná se asi o pětatřicet víkendů za rok, takže já už teď vím, co budu dělat třeba v září, musím mít vše naplánované. Říká se, že herec nebo muzikant leží nebo běží. A je to pravda, protože buď nemáte co dělat, nebo nabídky přicházejí pořád. Ale snažíme se slíbené koncerty odehrát, i když přijde časem jiná, lepší nabídka na ten samý den.

Když koncertujete v Hranicích, je to jiné než jinde?
Koncert doma je vždycky jiný. Člověk ten koncert bere odpovědně jako každý jiný, ale v Hranicích funguje Murphyho zákon, pokud se něco pokazí, tak tady. Spíš si těch menších problémů člověk více všímá, a snaží se udělat všechno perfektně, protože jsme tady doma. Je to větší zodpovědnost.

Poslední album vyšlo minulý rok, chystáte už další?
Dostali jsme se do takové fáze, kdy kapela funguje a musí fungovat jako firma. Máme vše naplánované, kdy a kde budeme hrát, kdy budeme měnit oblečení a máme naplánovanou i novou desku. Chtěli bychom vydat desku po dvou a půl letech od vydání té poslední. Takže příští rok na podzim bychom to chtěli zkusit.
Pokud budeme cítit, že to není ono, tak se nic neděje a počkáme.

Vzpomínáte si na nějakou zajímavou událost, která se při vystoupení stala a utkvěla vám v paměti?
Minulý rok jsme hráli v Mostě na koupališti a během koncertu nám třikrát vypadla elektřina. Když vypadla potřetí, tak jsem věděl, že už máme jen čtyři minuty do konce vystoupení, protože po nás hrála skupina Arakain. Začal jsem tedy zpívat i bez hudby a bez stresu. Nejhorší ale je, že se vám při výpadku elektřiny může vymazat všechno dříve uložené z mix pultu, což je problém. To se ale naštěstí nestalo. A hlavně, nejde o život…

Autor: Jan Nuc

23.2.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Blíží se volby do vedení FAČR. Jaké jsou cíle kandidátů z kraje?

Jiří Kajínek, odsouzený vrah, míří 23. května po 23 letech na svobodu z věznice v Rýnovicích v Jablonci nad Nisou díky milosti, kterou mu udělil prezident Miloš Zeman.
AKTUALIZOVÁNO
34

Je to tady! Kajínek opustil vězení. "Vítej na svobodě," zaznělo na uvítanou

Valšovice přivezly zlato z mistrovství republiky v pétanque!

Pétanqueři mají za sebou první letošní mistrovství republiky. Titul ve dvojicích se po devítiletém čekání podařilo získat Jiřímu Greplovi z Valšovic, kterého doplňoval František Kaplánek z klubu Hrode Krumsín.

Tipy pro miniaturní zahradu

Chcete zahradničit, ale vaše zahrádka je o velikosti poštovní známky? Je to místečko někde u plotu vnitrobloku nebo třeba vetknuté do zahrádkářské kolonie na pozemku úzkém jak pentle? Nevadí. I tam se dá pěstovat.

Oslabené Hranice sahaly po bodu na Nových Sadech, vzala jim jej chyba

Zase Schlimbach. Ve druhém utkání v řadě zajistil tříbodový příspěvek pro olomoucký divizní tým vytáhlý mladík, hostující na Nových Sadech ze Sigmy.

AUTOMIX.CZ

Škoda zvažuje sporťák inspirovaný legendárním "erkem". Jak by mohl vypadat?

Česká automobilka Škoda v minulých letech získala pověst výrobce především praktických vozů, které nabízejí řadu chytrých nápadů. V poslední době se ale značka snaží také působit emotivně. I proto zvažuje sportovní auto, které bude inspirované legendárním kupé 110 R ze 70. let.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies