Rozhovor s Pavlem Mikoškou, ředitelem kvality obchodního řetězce Albert

Kolik máte v sortimentu různých druhů ovoce a zeleniny?
Celkem přibližně dvě stě čtyřicet. V supermarketech přitom může zákazník běžně vybírat ze sto sedmdesáti, v hypermarketech pak z více než dvou set položek. Nabídka závisí i na velikosti prodejny. Jen pro představu, v průměrně velkém hypermarketu je k dostání až dvanáct druhů jablek.

Jaké procento nabídky tvoří exotické ovoce?
Záleží na tom, co budeme považovat za exotické ovoce. Citrusy a banány jsou dnes již běžnou součástí nabídky, mnoho zákazníků je proto za exotické zboží nepovažuje. Pokud bychom je ale přesto do celkového výčtu zahrnuli, mohla by nabídka takzvaných exotů představovat dvacet až třicet procent z celkového prodeje ovoce a zeleniny. Ze samotného ovoce pak více než padesát procent. Výsledky statistiky budou ale vždy záviset i na ročním období.

Kdy je největší poptávka po exotickém ovoci? V létě, nebo v zimě?
Tradičně před Vánoci. Evropští producenti v tomto období dodávají na trh velké množství levných citrusů, nejvíce mandarinek, čímž po nich zároveň roste poptávka. Zákazníci si také chtějí na vánoční stůl dopřát něco, co dosud neznají, a překvapit tak sebe i blízké.

Z jakých nejvzdálenějších míst se ovoce dováží?
Ovoce a zeleninu dovážíme prakticky z celého světa. Namátkou zmíním kiwi z Nového Zélandu, hrozny z Peru nebo Chile, brusinky z Kanady, banány z Ekvádoru nebo pomelo z Číny.

Jak dlouho trvá, než se plodiny dostanou „ze stromu či pole do obchodu"?
Domácí nabídku jahod, malin, jablek či brambor přivezeme do obchodů do čtyřiadvaceti hodin po sklizni. U plodin dovážených z nejvzdálenějších koutů světa to může trvat až tři nebo čtyři týdny.

Strategií našeho řetězce je prodávat ovoce a zeleninu z co největší blízkosti. U dovážených plodin vzdálenost není rozhodující. Jinými slovy, co jde vypěstovat v České republice, nakupujeme tady. Zároveň jsme ovšem připraveni naslouchat poptávce zákazníků i nabídce na trhu a dovážet z kteréhokoli koutu světa. Letos na jaře jsme spustili nový projekt s pracovním názvem Česká úroda. Jeho cílem je spolupracovat s českými, moravskými a slovenskými pěstiteli a zajistit co nejširší nabídku domácích plodin. Už jsme takto navštívili více než padesát pěstitelů.

Jak se změnily podmínky prodeje ovoce a zeleniny kvůli legislativě Evropské unie?
Mohu zmínit například požadavek uvádět výživové hodnoty na baleném ovoci a zelenině. U deseti druhů – namátkou se to týká broskví, hroznů, jablek, hrušek, rajčat či paprik – pak Unie stanovila kritéria pro první jakost.

Před revolucí byl v obchodech nedostatek ovoce a zeleniny, lidé si také často museli vystát frontu. Dnes nabídka převyšuje poptávku.
Ano, situace se po revoluci zásadně změnila. Oddělení ovoce a zeleniny působí v našich supermarketech jako vstupní brána, v hypermarketech se kolem tohoto úseku točí celé dění. Je to stěžejní místo, které přitahuje zákazníky do prodejny – pokud vypadá atraktivně a nabízí čerstvé, perfektně vypadající výpěstky.

Jak stanovujete množství objednaného zboží, aby se nezkazilo a abyste vše prodali?
Naši manažeři, kteří doslova žijí se svými skupinami výrobků, se při nákupu zboží řídí dlouholetou zkušeností a detailní znalostí trhu i plodin.

Co děláte s přebytky, které se neprodají?
Samozřejmě se maximálně snažíme vše včas vyprodat. Pokud se to nepodaří, mohou manažeři konkrétních prodejen dané zboží zlevnit. Při prodeji ovoce a zeleniny vám ale na konci dne vždy něco zůstane, protože zboží je poškozené při sklizni, dopravě, skladování nebo manipulaci. Stává se to i na tržištích. Takové plodiny pak běžně končí jako odpad.

Za socialismu se exotické ovoce kupovalo především dětem, hlavně na Vánoce. Dnes je k dostání v každém obchodě, kdo si ho kupuje a jak často?
Když sem zahrneme i banány a citrusy, pak toto zboží nakupují všichni. Současné užší pojetí takzvaných exotů nicméně zahrnuje druhy jako mučenka, avokádo, mango, karambola, litchi, pitahaja nebo granátové jablko. Zájemci o tento sortiment chtějí zkusit něco nového, nebo si chtějí zpestřit stůl při slavnostních příležitostech. Pravidelněji jej nakupují lidé s dlouhodobě nadprůměrnými příjmy.

Vidíte výrazné rozdíly v ceně a kvalitě zboží nyní a před pětadvaceti lety?
S globalizací obchodu se ceny ovoce a zeleniny stabilizovaly, případně poklesly. Takže dostaneme více hodnoty za stejnou cenu. Jednoduše si to můžeme doložit na pomerančích. Před pětadvaceti lety stálo kilo čtrnáct korun, dnes se dá stejné množství koupit za cenu kolem třiceti korun, tedy za dvojnásobek. Ceny jiných druhů potravin se ale za toto období zvýšily několikanásobně.

Dnes je velký zájem o výpěstky ekologického zemědělství, které před rokem 1989 vůbec neexistovalo. Kolik procent vašeho sortimentu tvoří produkty v bio kvalitě?
O tyto produkty je zájem u určitých skupin zákazníků, podle jejich požadavků je pak v našich prodejnách nabízíme. Každopádně ale také platí, že velmi pečlivě sledujeme kvalitu veškerého sortimentu ovoce a zeleniny u všech našich producentů, takže zákazník nemusí mít žádný strach nakupovat produkty běžného zemědělství.

Vnímáte ještě jiný rozdíl v oblasti prodeje ovoce a zeleniny před revolucí a dnes?
Základním rozdílem je jednoznačně celoroční nabídka širokého sortimentu ovoce a zeleniny. Zákazník již také není ochoten nakupovat to, co se mu podá „přes pult", zboží si chce sám vybrat a vložit do nákupního košíku. Velmi nás také těší, že jsou zákazníci při výběru ovoce a zeleniny ohleduplní, protože se jedná o sortiment velmi citlivý a rychle podléhající poškození. Pokud se např. banán či jablko 3x v krabici přehodí, stává se neprodejným a končí jako odpad.

Autorka: BARBORA BOŽKOVÁ