VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Radim Jirout: Vadí mi, že se teď z vody stalo politické téma

ROZHOVOR / Voda je v poslední době tématem, které hýbe Českem. Politici volají po návratu do českých rukou a zastavení zisků plynoucích do zahraničí.

23.6.2017
SDÍLEJ:

Ředitel Šumperské provozní vodohospodářské společnosti Radim Jirout.Foto: Archiv Deníku

Severní část Olomouckého kraje není výjimkou, a tak jsme se zeptali na názor Radima Jirouta, ředitele Šumperské provozní vodohospodářské společnosti (ŠPVS), která je dodavatelem vody pro tuto oblast a patří do francouzské skupiny SUEZ.

Jak vidíte současnou situaci? Zdá se, že zahraniční provozovatelé jsou pod velkým tlakem.
Z vodárenství se stalo politické téma a vytrácí se odborná stránka. Často čtu články plné nepřesných informací. Už to heslo kampaně „česká voda do českých rukou“ je nesmysl. Vždyť ona v českých rukou vždy byla. A vždy bylo jen na rozhodnutí měst a obcí, koho pověří tím, kdo se bude starat o to, aby dotekla do kohoutků a čistá se vrátila do řeky. Navíc vodní zdroje patří státu a velká část z ceny vodného a stočného je příjmem českého státu.

Ale zahraniční provozovatelé prý účtují odběratelům vysoké ceny vodného a stočného…
To je populární dezinformace. My jako provozovatel vyrábíme, dodáváme pitnou vodu a odvádíme a čistíme odpadní vodu za náklady kolem 40 korun za kubík, ve kterých jsou zmíněné státem vynucené náklady. Rozdíl do konečné ceny tvoří nájemné, které je příjmem vlastníka, v našem případě společnosti VHZ. Tarifní ceny vodného a stočného stanovuje vlastník. Ten může snížit objem nájemného, což by vedlo ke zlevnění tarifů, současně by však výrazně omezil investice, které jsou pro fungování vodohospodářského systému nezbytné.

Pokud jsou někde odběratelům účtovány nízké ceny vodného či stočného, tak se vždy jedná o ceny dotované. Tato praxe však už končí, protože odbor regulací ministerstva zemědělství začal uplatňovat na vlastníky a provozovatele stejný metr a vyžaduje, aby vodovody a kanalizace bylo možno financovat z vodného a stočného.

Lidem vadí, že provozní společnosti inkasují zisk, který posílají vlastníkům do zahraničí.
Jsme komerční společností a naším cílem je tvorba přiměřeného zisku, který je ovšem ve vodárenském oboru přísně regulován státem. Snaha o ziskovost však nemusí znamenat, že je to pro odběratele vody špatně. Tím, že patříme zahraniční vodohospodářské společnosti, máme přístup k nejmodernějším technologiím a pracujeme efektivně.

My nejsme francouzskou společností, jsme českou, jejíž akcie aktuálně drží nadnárodní společnost SUEZ, jejíž akcionáři jsou z celého světa. Zaměstnáváme české zaměstnance, platíme daně v Česku. Za pronájem sítě platíme ročně městům a obcím takřka 100 milionů korun, které slouží na investice a rozvoj sítě. Navíc nás smlouva zavazuje k dalším investicím do sítě, kdy do oprav dáváme další desítky milionů ze svého.
Teď někomu vadí, že přiměřený zisk z kvalitní služby jde vlastníkům společností do zahraničí. Co bude pak? Po vodě začneme napadat banky, automobilky, mobilní operátory, prodejce elektřiny a plynu, kteří generují mnohem větší zisky a odvádějí je do zahraničí?

Ale bez vás by generovaný zisk zůstal doma…
Nejsem si jist, že městská firma bude schopna zisk vytvářet a současně efektivně provozovat. ŠPVS byla před naším příchodem v českých rukou a uvedu příklad jejího tehdejšího hospodaření s vodou: ztráty vody dosahovaly takřka 50 procent, teď jsou 11 procent. A to jen díky aktivitám a investicím provozovatele bez přispění vlastníka. To znamená, že jsme přeměnili za posledních 15 let cedník ve fungující systém, čímž ročně šetříme zhruba 3,5 milionu m3 surové vody. Nevýhodou vlastnění provozní společnosti městy a obcemi je lákavé politické ovlivňování provozu, „trafiky“ pro zasloužilé politiky a také obvykle nefungující kontrolní mechanismy. A tady narážíme na další věc, která mi vadí.

Co myslíte?
V současném populistickém mediálním proudu naprosto uniká otázka, zdali to stávající provozovatelé dělají dobře nebo špatně. Považujeme za normální otočit kohoutkem a mít dostatek kvalitní levné pitné vody kdykoliv nás to napadne. Zkusme si představit situaci, že by vám netekla voda nebo, že by vás někdo omezoval v její spotřebě. Pokud má vodohospodářský obor spolehlivě fungovat, musí být provozován vysoce odborně s trvalým tlakem na efektivitu. Jednou věcí jsem si jistý, pod správou firmy vlastněné městy a obcemi voda občanům nezlevní. A pokud ano, tak za cenu přiškrcených investic nebo ještě hůře, zadlužení.

Co byste tedy doporučil městům a obcím?
Zachovat chladnou hlavu a nepodléhat současné, možná předvolební účelové hysterii. Politik má omezený časový mandát, a proto se v mnoha oborech neustále mění koncepce, což není dobře. Jsem přesvědčen, že správný politik má být i správný hospodář. Považuji za ideální, když si obce v rámci koncesního řízení vymezí podrobné podmínky provozování a vysoutěží nákladovou cenu. Potom se jejich činnost soustředí výhradně na kontrolu plnění podmínek smlouvy. Je to naprostý standard ve všech veřejných službách a nikdo to nezpochybňuje. Ukažte mi město, které si provozuje vlastní svoz odpadků, úklid sněhu či veřejnou dopravu. Nikde to tak nefunguje. Pokud někdo ukazuje na případy malých obcí, tak cíleně zkresluje, celkově i tam přijdou služby dráže, což je daň za to, že například zaměstnají vlastní obyvatele. Je to podobné jako s vlastnoručními opravami rodinného domku namísto zadání opravy odborné firmě. Mám pocit, kolik peněz jsem ušetřil, protože nepočítám s náklady vlastního času. Žádná kvalitní služba není zdarma a jsou oblasti, kde není místo pro experimenty. Zásobování vodou mezi ně určitě patří.

Leoš Filipi

Autor: Redakce

23.6.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

rekonstruované podkroví

V podkroví můžete mít své království

Ilustrační foto

Muž v Drahotuších zabodl sokovi nůž do hrudníku

DOTYK.CZ

České pivo určené ženám pobouřilo Britky. Je to sexismus, zlobí se

Česká společnost Aurosa Martiny Šmírové uvedla na trh stejnojmenné pivo, určené ženám. Když ho zkusila prodávat v Londýně, narazila. Britských žen se dotklo, že jim někdo předepisuje, jaké pivo mají pít.

Kmenové buňky jsou téma, které stojí za to šířit, říká David Szotkowski

Kamarádi David Szotkowski (24) a Miroslav Večeřa (25) se před třemi lety rozhodli, že budou šířit informace o kmenových buňkách mezi obyvatelstvo. Proto se vydali na pochod napříč Moravou dlouhý na 270 kilometrů. Nyní, v sobotu 22. července, se opět vydali na cestu z Olomouce do Ostravy, aby pokračovali ve svém poslání. Zastávku měli i v Hranicích.

Opravy – kdy je hradí nájemce a kdy pronajímatel?

Nájmy bytů jsou poměrně obvyklé, méně častý byl donedávna pronájem domů, nicméně to se mění. S ohledem na vysoké ceny pozemků dává řada lidí přednost právě pronájmu. Přesto i na první pohled jednouchý pronájem s sebou nese řadu právních aspektů, na které je třeba dávat pozor. Jedním z nich jsou nepochybně opravy pronajímané nemovitosti.

Pouťové atrakce zaplavily Drahotuše

Kolotoče, houpačky, střelnice, jarmark s dobovými řemesly, ale hlavně spousta prodejních stánků. Zkrátka vše, co patří k pouti, nechybělo o víkendu v Drahotuších na Hranicku. Konala se tam tradiční Anenská pouť, která má tak letitou tradici, že už ani mnozí místní obyvatelé nepamatují, kdy byla tato významná kulturně společenská akce v obci založena. Každoročně ji však provází nabitý dvoudenní program.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení