„Renesanční palác je největším samostatným objektem na hradě a je tvořený ze smíšeného zdiva, tedy kamene a cihel. Protože podléhá klimatickým jevům, vypadávají ze zdi na východní palácové terase kousky kamenů a cihel a vymývá se omítka," popsal současný stav Radim Himmler, ředitel Muzea Komenského v Přerově.

Podle jeho slov musela být proto už loni tato část hradu uzavřena pro veřejnost. „Usilovali jsme o zastřešení paláce, protože chceme zachránit nejcennější část této památky. Řešení, které jsme navrhovali, bylo technicistní, a nemělo rušit siluetu hradu. Památkáři ho ale zamítli, takže jsme zase na začátku," řekl.

Helfštýn byl asi nejvíce zvelebován v devadesátých letech za éry, kdy byla jeho správkyní Marcela Kleckerová. Předloni byly na Helfštýně opraveny dva mosty nad hradními příkopy, které byly v havarijním stavu.

Loni se zase podařilo s pomocí investic kraje spravit obvodové zdivo v části hradu. Letos se ale musel Helfštýn s opravami rozloučit – nedostal totiž od kraje na investice ani korunu.

„Hrad byl dlouhodobě postupně opravován a lidé si to pochvalovali. Koná se zde řada divácky atraktivních akcí – tou největší je přitom každý rok v srpnu celosvětové setkání uměleckých kovářů Hefaiston," poznamenal Radim Himmler.

Olomoucký kraj ústy svého hejtmana Jiřího Rozbořila (ČSSD) tvrdí, že důvodem toho, proč se čtvrté nádvoří dosud nedočkalo zastřešení, nejsou finance.

„Není to o tom, že bychom nechtěli dát 12 až 20 milionů korun na opravy. Hrad Helfštýn patří k největším památkám kraje. Investice do případných oprav ale ztroskotaly na debatách o tom, jaký typ zastřešení na čtvrtém nádvoří může být," vysvětlil hejtman.

„Až se ředitel s památkáři a kastelánem hradu dohodnou na tom, jaký typ střechy tam bude, teprve pak můžeme opravovat," doplnil a jako jednu z cest navrhl vytvoření pracovní skupiny, složené ze zástupců těchto institucí, která by se dohodla se na konkrétním řešení.