VYBRAT REGION
Zavřít mapu

20 let po potopě: Dnes umíme namodelovat, co řeka zaplaví, říká hydrolog

Červencová povodeň roku 1997 byla svým rozsahem a dravostí, kdy na horních tocích devastovala koryta a strhávala lidem střechy nad hlavou, nevídanou katastrofou. Vymykala se tehdejším možnostem měření a monitorování.

3.7.2017
SDÍLEJ:

Hydrolog Jan Unucka z ostravské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu.Foto: Archiv Jana Unucky

Co se tehdy stalo v atmosféře a nemůže to přijít znovu?

Udělali jsme něco, aby následky byly menší a my dostali varování co nejdříve? V rozhovoru pro regionální Deník odpovídá hydrolog Jan Unucka z Českého hydrometeorologického ústavu.

Pane docente, co bylo příčinou povodní v červenci 1997? Jaká situace nastala v atmosféře a co způsobilo, že se tady tlaková níže zdržela a z nebe spadlo během několika málo dní tak obrovské množství srážek?
Situace byla tehdy velmi specifická: rozsáhlá tlaková níže se objevila nad jihovýchodem Polska a posléze západní Ukrajinou, kde zůstala „zablokována“ po několik dní a směrem k ní proudila další a další vrstevnatá oblačnost se srážkami. To se stává. Jenže tehdy se do toho promítl i vliv teplé fronty nad Slezskem a takzvaný vertikální střih větru.

Co způsobil?
Jako v míchačce se míchal teplý vzduch v nižších patrech atmosféry se studeným proudícím výše a tím se ještě umocnily pohyby vzduchu a srážky. Jako kdyby přijela meteorologická míchačka a natahovala si další a další materiál a ten pak vypadával neustále na stejném území.

V Jeseníkách od 4. do 7. července 1997 spadlo kolik vody?
V horách to bylo až 500 milimetrů srážek.

Takové množství běžně spadne za jak dlouho?
Například na Lysé hoře je roční průměrný úhrn srážek přes 1300 milimetrů, na Pradědu přes 1100.

Jakoby v krajině roztáhli igelity

Jakou roli sehrály hřebeny hor?
Hory fungují v Česku dost významně, nejen za povodňových situací: typickým příkladem je návětrný efekt, kdy návětrná strana získává více srážkové vody do povodí, a také srážkový stín Krušných hor. Bohužel v oblasti Olomoucka, Moravské brány a Nízkého Jeseníku se ještě navíc projevuje bariéra Jeseníků ze západu a Beskyd z východu. To vytváří jakýsi trychtýř, což se ukázalo částečně v červenci 1997 a také během bleskových povodní v roce 2009.
Nejvíce se to projevuje při proudění z jihozápadu, které bere částečně vzduch ze Středomoří. Ten je teplejší a pojme více vody.

Od jihozápadu, přesněji ze severu Itálie, šla tlaková níže na naše území i počátkem července 1997, je to tak?
Ano. A současně pršelo v Jeseníkách a Beskydech. Po dvou dnech, při takových regionálních srážkách, jako bychom v povodí roztáhli igelity – půda a vegetace už další srážky nebyly schopny zadržet.

Unikátní jsou v tomto směru lužní lesy, které fungují jako houba. Kolik vody vlastně pojme Litovelské Pomoraví a jakou roli tehdy sehrálo?
Dle výpočtů může Chráněná krajinná oblast Litovelské Pomoraví zadržet zhruba 60 milionů kubíků. Je to poměrně významná kapacita, která je dána terénem. Ovšem v momentě, kdy se zaplní a další voda se už nemá kam vměstnat, je to jako s po okraj naplněnou miskou vody.

Investorům je to jedno, však to pojišťovna zaplatí

A my jsme krajině zrovna „nepomohli“, zvláště v desetiletích komunistického a technokratického hospodaření, kdy jsme snížili její schopnost zadržet vodu…
Říční niva láká k výstavbě, protože je rovinatá, netřeba v ní dělat velké terénní úpravy, vedou do ní dálnice a železnice, takže je logisticky velmi dostupným místem pro výstavbu. Bohužel jsme zapomněli na povodně – poslední větší regionální povodně byly v 50. letech a dlouho se nic nedělo. Povodňová paměť je strašně krátká…

A když pak povodně přijdou, roky se hádáme, jak na to, zda stavět přehrady, nebo hledat jiné řešení…
Uvažujeme v duchu, že vodní dílo je něco nepatřičného, jakýsi násilný zásah do krajiny. Neuvědomujeme si, že v kulturní krajině se musí vést diskuse environmentalistů a správců povodí, protože právě synergie přírodě blízkých opatření a zároveň nějakých účelně navržených vodních děl je to, co účinně pomáhá v krajině snižovat dopad takto velkých povodní.

Zmínil jste výstavbu v nivě řeky v minulosti, jenže ona intenzivně probíhá i po povodni 1997. Tlak na pozemky je obrovský a my stavíme vodě do cesty celé komplexy bytových domů…
V minulosti, když sedlák stavěl statek, tak ho nepostavil blízko koryta řeky, protože věděl, že když přijde voda, vezme mu obživu. Vodní mlýny, hamry, pily a tkalcovny byly zase zčásti chráněny systémem náhonů a malých vodních nádrží. V současnosti jsme se začínali těmito starými vodohospodářskými objekty a náhony zabývat, jejich význam byl v minulosti v krajině nesmírný a doposud některé tyto objekty zůstaly zachovány a dokonce stále slouží svému účelu.
Také se tehdy sedlák nebo mlynář staral o stav koryta potoka či náhonu. Každému, kdo má vodohospodářské cítění, snad musí být jasné, že když voda v nivě byla, za deset nebo dvacet let přijde zase. Dnes je to investorům jedno, však to pojišťovna zaplatí.

Fotogalerie: Povodně 1997 v Olomouckém kraji

Záplavy u Troubek bychom spočítali na metry

Když voda přijde, kam se dnes dostane, pokud bychom si představili stejné srážkové úhrny jako v roce 1997?
Technologie, které v tuto chvíli máme k dispozici, od té doby nesmírně pokročily. Srážkoodtokovými modely se predikuje, jak budou vypadat případné povodňové vlny. A pakliže se očekává vlna s potenciálním vybřežením, dá se hydraulickým modelem spočítat i rozsah záplavy. Stejně tak se nedá srovnávat přístrojová výbava na měření průtoků v roce 1997 a dnes.

Jak jste přesní?
V nejlepších případech se bavíme o decimetrech a metry jsou naprosto běžně dosažitelná kvalitativní hranice, pakliže jsou dostatečně přesná vstupní data o terénu, krajinném pokryvu, zástavbě v území či průtocích.

Případné záplavové jezero u Troubek na Přerovsku dnes umíte spočítat s přesností několika málo metrů?
Ano. I to, které budovy by byly postiženy a jakou hloubkou a rychlostí, protože u povodní nejde jen o hloubku vody, ale také o průtok a potažmo rychlost. Varování a případná záchrana velkou vodou ohrožených obyvatel by tedy měly přijít včas.

Hydrolog Jan Unucka z ostravské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu.

Hydrolog Jan Unucka z ostravské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu. Autor: Archiv Jana Unucky

Jak by se v následku promítla realizovaná opatření?
Rozliv vody by byl rozhodně menší. Postižení zástavby by bylo také zřejmě menší. Povodně nezastavíme, ale umíme je včas a poměrně přesně předpovědět, popřípadě i zpětně přepočítat. Kdybychom dostali úkol, přesný scénář, umíme to.

Ze kterého opatření máte jako hydrolog radost z toho pohledu, že skutečně zafunguje v protipovodňové ochraně? Oceňuji například snahu města Olomouce o zkapacitnění koryta Moravy na 650 vteřinových kubíků. Vzhledem k hustotě zástavby je to z mého pohledu dobrá práce. Poldr Žichlínek na Moravské Sázavě má velký význam a lze jmenovat i další účinná opatření.

Za povodně mohly smrky? Hloupost! 

Zmínili jsme pomoc lužních lesů při povodni. Tehdy se naopak spekulovalo o negativním vlivu smrkových porostů na rozsah povodně. Můžete tento omyl vysvětlit?
Diskuse o tom, že za povodně mohly smrky, mě nesmírně dráždila. Je to hloupost a dlouhodobý lesnicko-hydrologický výzkum v Evropě to dokazuje. Koneckonců jedno takové výzkumné povodí je i v Olomouckém kraji v Adolfovicích u Bělé pod Pradědem. Smrky jako takové jsou daleko účinnější při tlumení srážek a jejich následném odtoku než třeba buky. Na smrku se zachytí podstatně více vody.

Tak fungují zdravé smrčiny, ale co ty postižené třeba kůrovcovou kalamitou či jinak?
V momentě, kdy les neregeneruje, dochází ke změnám profilu. Dopad přívalových srážek pak bude daleko větší. A když nám les v horních partiích povodí chřadne a odumírá, lužní lesy níže to už bohužel nezachrání. Toto koneckonců zdůrazňoval i profesor Štěrba ve své teorii říční krajiny. Ta se nevyskytuje jen kolem řeky v lužním lese, ta začíná v pramenných oblastech v horách.

Zmínili jsme velká protipovodňová řešení. Může nějak účinně pomoci jednotlivec?
Lokální vodní hospodářství, zadržování vody, je velmi důležité a začíná to být naštěstí trend. Je to potřeba nejen z hlediska povodní, ale také sucha: sucho a povodeň, to jsou dvě strany téže mince. A každý člověk by měl cítit zodpovědnost za ten svůj kousek krajiny, kterou má propůjčenou.

Máte nějaký dobrý příklad?
Například z Petrovic v Jeseníkách, kde starosta obnovil lokální vodní zdroj, prameniště Osoblahy a další prameniště renovovali. Usiloval o obnovení náhonu v obci. Výpočty jsme totiž zjistili, že by to částečně ulehčilo korytu Osoblahy v případě velkých vod, navíc během sucha bude schopen dotovat vodou určité partie intravilánu Petrovic. To má i význam pro vodní a pobřežní ekosystémy a druhy na ně vázané. Stejně jako zdroj vody pro divoká i hospodářská zvířata.

Čekají nás suchá léta s přívalovými dešti

Obnova. A jsme zpět u paměti, a to krajiny. Je důležité se dívat, jak to tehdy bylo, že to fungovalo?
Rozhodně. Třeba na Krnovsku jsme chodili terénem a vzpomínali s místními, že tam byla studánka, kde děda napájel koně. Když obnovíme lokální „krevní“ řečiště krajiny, aby zdravě fungovalo, je to jediná věc, která nás může z dlouhodobého hlediska zachránit, abychom neskončili ve vodním režimu Středomoří.

Kdybychom se ještě podívali nahoru do atmosféry, je z pohledu výskytu povodní rizikovější než před 20 a více lety?
Je, protože čím teplejší vzduch, tím větší množství páry pojme – efekt prádelny. Jestliže jsou dlouhodobě teploty vzduchu vyšší, více vody se udržuje v mracích, více vody sem v mracích připutuje a více vody může ve finále spadnout. Ale co je nejnebezpečnější v souvislosti se změnou klimatu pro území atlantické Evropy, včetně České republiky, je to, že se mění distribuce srážek – jejich rozložení v čase a prostoru. To má význam jak pro sucho z hlediska zimní akumulace a následného odtávání sněhu v jarních měsících, tak pro letní povodně a jejich převládající typ.

To je režim, který nás čeká?
Poslední roky ukazují, že zimy budou sušší ve svém začátku, nějaké srážky budou na konci vlivem kombinace severoatlantické a arktické oscilace, a suchá léta budou přerušována přívalovými srážkami z bouřkových oblačností.

Kolik přesně naprší se nedá vypočítat

Které je bohužel těžké předpovídat…
Nejtěžší. Žádný model nespočítá, jestli z jednoho bouřkového mraku, který se tvoří v horizontu desítek minut, voda vypadne v tomto údolí nebo v tom sousedním. Spočítá například, že západní strana Jeseníků a Moravská brána bude riziková z hlediska vzniku přívalových srážek, ale už nám neřekne, že na tomto konkrétním katastrálním území spadne 70 milimetrů vody.


Na to není žádný vzoreček?
V současnosti neexistuje žádný fyzikální vzoreček na to, kolik srážek z jaké oblačnosti vypadne. Na úrovni hydrometeorologie si však umíme pomoci, a to tzv. velmi krátkodobými předpověďmi (tzv. nowcasting), kdy vidíme, jak se posouvá radarové echo se srážkou a je známá trajektorie. Přepočítáme vektory a zjistíme, kam srážka pravděpodobně dále postoupí.

V jakém předstihu to lidem dokážete říct?
Matematickými postupy velmi krátkodobých předpovědí to dokážeme predikovat na tři hodiny. Standardní meteorologické modely v současnosti nejčastěji produkují krátkodobé předpovědi na 48 nebo 72 hodin dopředu. Tyto výstupy se poté kombinují. To má význam právě na úrovni předpovědi oněch přívalových srážek.

S jakou chybou?
U předpovědi průtoků je přípustná chyba 20 procent. Problém přívalových srážek je ovšem v tom, že když starostovi Štítů v povodí Březné řekneme, že se blíží přívalové srážky, mají přes všechny zmiňované technologie natolik malý předstih, že toho mnoho nestihnou udělat – vyklidit, evakuovat. Také často během těchto situací voda neteče vůbec korytem, ale prostě po svazích povodí, kde žádné stabilní každodenní měření nemáme ani my, ani podniky Povodí.

A v této časové tísni se ještě kolikrát objeví pochybovači, kteří řeknou, že tady pršet nebude, protože tady nikdy nepršelo…
Ano, předpovědi mají nějakou chybu, ale významně jsme se posunuli, a v situaci, kdy už jsou v činnosti složky integrovaného záchranného systému, nemůže jednotlivec kverulovat. Toto je velmi nebezpečný jev. Z povodní v roce 1997 by mělo plynout ponaučení, a tyto věci bychom měli brát vážně. Když se tehdy záchranáři vraceli za lidmi podruhé potřetí a stahovali je nakonec vrtulníky ze střech domů, byli už mnozí na pokraji psychických a fyzických sil, a toto je vzhledem k závažnosti situace zcela zbytečné.

Fotogalerie: Povodně 1997 v Olomouckém kraji

Autor: Daniela Tauberová

3.7.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

rekonstruované podkroví

V podkroví můžete mít své království

Ilustrační foto

Muž v Drahotuších zabodl sokovi nůž do hrudníku

DOTYK.CZ

České pivo určené ženám pobouřilo Britky. Je to sexismus, zlobí se

Česká společnost Aurosa Martiny Šmírové uvedla na trh stejnojmenné pivo, určené ženám. Když ho zkusila prodávat v Londýně, narazila. Britských žen se dotklo, že jim někdo předepisuje, jaké pivo mají pít.

Kmenové buňky jsou téma, které stojí za to šířit, říká David Szotkowski

Kamarádi David Szotkowski (24) a Miroslav Večeřa (25) se před třemi lety rozhodli, že budou šířit informace o kmenových buňkách mezi obyvatelstvo. Proto se vydali na pochod napříč Moravou dlouhý na 270 kilometrů. Nyní, v sobotu 22. července, se opět vydali na cestu z Olomouce do Ostravy, aby pokračovali ve svém poslání. Zastávku měli i v Hranicích.

Opravy – kdy je hradí nájemce a kdy pronajímatel?

Nájmy bytů jsou poměrně obvyklé, méně častý byl donedávna pronájem domů, nicméně to se mění. S ohledem na vysoké ceny pozemků dává řada lidí přednost právě pronájmu. Přesto i na první pohled jednouchý pronájem s sebou nese řadu právních aspektů, na které je třeba dávat pozor. Jedním z nich jsou nepochybně opravy pronajímané nemovitosti.

Pouťové atrakce zaplavily Drahotuše

Kolotoče, houpačky, střelnice, jarmark s dobovými řemesly, ale hlavně spousta prodejních stánků. Zkrátka vše, co patří k pouti, nechybělo o víkendu v Drahotuších na Hranicku. Konala se tam tradiční Anenská pouť, která má tak letitou tradici, že už ani mnozí místní obyvatelé nepamatují, kdy byla tato významná kulturně společenská akce v obci založena. Každoročně ji však provází nabitý dvoudenní program.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení