Český statistický úřad již zveřejnil odhady letošní sklizně. „Ty jsou vypočítané na základě osevních ploch a průměrných výnosů,“ řekla ředitelka olomoucké pobočky úřadu Jarmila Benešová.

Základních obilovin se podle odhadu sklidí v kraji o téměř šedesát dva tisíc tun méně než v loňském roce.

Nejvíc se na tomto nevalném výsledku podepíše pšenice, které bude o dvacet sedm tisíc tun méně, a ječmen, kterého se podle odhadů sklidí dokonce o třicet dva a půl tisíce tuny méně.

Je dost možné, že skutečnost bude ještě daleko horší, protože odhad vychází u ječmene z výnosu 4,54 tuny na hektar. „Ječmen jsme měli vyplavený, tam čekáme výnos kolem tří a půl tuny,“ sdělil Kratochvíl.

Naopak u pšenice to prý vypadá celkem dobře, výnos se pohybuje na celorepublikovém průměru, to je kolem pěti tun na hektar.

O tom, kolik letos sklidí, už mají jasno i například v Zemědělském družstvu Kokory. „Je to oproti loňsku nižší. U řepky o třicet procent, u sladovního ječmene o dvacet,“ povzdechl si předseda družstva Vladimír Lichnovský.

Pšenici zemědělci dosud sklízejí. „S tou to snad nebude taková hrůza. Kde bylo pole zaplavené, tam je to samozřejmě špatné, na nezasažených částech ale úroda je,“ dodal Lichnovský.

Zemědělské družstvo Partutovice sklidilo již čtvrtinu úrody. „U ječmene, žita i pšenice je kvalita špatná. Ještě horší je to prý ve středních Čechách, kde už ani nesklízejí, ale rovnou zaorávají,“ vylíčil situaci předseda družstva František Maršálek.

Pole zemědělců z Partutovic sice zaplavená téměř nebyla, i tak se ale na úrodě negativně podepsalo letošní počasí. „Sezona byla špatná a nebylo možné dodržet ideální termíny sklizně. Obilí tak na polích zůstalo delší dobu a stihlo přečkat víc vody, než je dobré,“ vysvětlil Maršálek.

Aspoň částečnou náplastí na ztráty způsobené povodněmi a přívalovými dešti by mohlo být zvýšení cen obilí.

„Zatím ceny trochu rostou, ale jde o to, jestli to vyrovná menší produkci,“ zmínil Lichnovský, který sám o této možnosti spíše pochybuje.

Pomoc zemědělcům předběžně přislíbilo i Ministerstvo zemědělství, které si prostřednictvím Agentury pro zemědělství a venkov nechalo spočítat, kolik hektarů polí záplavy postihly.

„U nás to bylo zhruba šedesát hektarů, zhruba rovným dílem šlo o pšenici, kukuřici a vojtěšku,“ poznamenal Lichnovský.

Také po loňských přívalových deštích se konaly podobné soupisy, kompenzace se ale zemědělci dočkali až nedávno. Proto jsou i nyní skeptičtí, připravit se na příští rok budou muset z vlastních zdrojů.