„Úplňku dosáhne v 5:35 středoevropského letního času. Pouhé tři minuty předtím bude nejblíže k Zemi v tomto roce – na vzdálenost 356 955 km. Oproti březnu loňského roku, kdy byl největší úplněk od roku 1993, je to téměř o 400 km dále, přesto jde o neobvyklý jev. I když z našeho území Měsíc zapadá jen asi čtvrt hodiny před největším přiblížením k Zemi, bude v noci ze soboty na neděli ideálním lákadlem pod noční oblohu," vybídl k pohledu na noční oblohu na serveru České astronomické společnosti Petr Horálek.

Měsíc obíhá kolem Země po eliptické dráze. Za dobu své jedné otočky kolem naší planety se Zemi přiblíží a zase se od ní vzdálí.

„Rozdíl ve vzdálenosti v přízemí a odzemí sice činí asi 50 tisíc km, ovšem pozemšťanům taková změna přijde jen jako jemná niance, neboť úhlová velikost Měsíce na obloze se změní asi jen o 14 procent. Ve skutečnosti je „měsíční tanec" ještě o něco komplikovanější, neboť do hry vstupují ještě další vlivy, a tak ani při každém přízemí není Měsíc k Zemi nejblíže," objasňoval.

Úplněk je lidem nejmilejší fází Měsíce, protože je opředen mnoha mýty a hlavně je prostě nejvýraznější.

„Proto spíš, než většího úplňku, můžeme při takovém „přízemním" Měsíci pocítit o něco větší jas jak oblohy i našeho kosmického souseda samotného. K Zemi od něj přichází až o 30 procent víc světla, než kdyby byl v odzemí. Za dobrých podmínek je tak opravdu světlá noc a lze si při ní číst noviny bez použití lampičky," uvedl odborník.

Květnový úplněk je ovšem na obloze již poměrně nízko. Podobně jako Slunce v zimě svítí i v poledne jen nevysoko nad domy či stromy, zatímco v létě nám praží na hlavy, kolísají podle astronomů měsíční úplňky v průběhu roku takříkajíc od deseti k pěti a zpátky.

Obrovský měsíc na obzoru? Optický klam

Nejvýše bývá Měsíc v úplňku kolem zimního slunovratu na konci prosince. Tehdy leží až 68° nad obzorem. Naopak nejníže se dostává v letních měsících kolem červnového slunovratu.

„Proto jsou letní noci tak romantické – jsou krátké, teplé a Měsíc zkrátka nikdy nevystoupí tak vysoko, abychom za ním museli vyklánět hlavu a bolelo nás za krkem," uvedl Petr Horálek.

Ačkoliv se Měsíc úhlově skutečně ukáže o něco větší, očima to nepoznáme.

„Existují sice tisícovky svědectví o opravdu velkém Měsíci na obzoru, ale jde o optický klam. Když se totiž úplněk nachází nízko nad obzorem, lidský mozek jeho velikost automaticky porovnává se vzdálenými předměty na obzoru jako domy či stromy a oproti nim je úplněk opravdu obří. Čím dokonalejší výhled a více předmětů na obzoru, tím se zdá větší. Samozřejmě – Měsíc je opticky zvětšen i vlivem zemské atmosféry, jejíž sloupec je u obzoru nejdelší. Zvětšení se ale pohybuje řádově v procentech," sdělil astronom.