Pavel Hynčica z Nejdku byl na obchod s potravinami dlouhou dobu zvyklý, sám to k němu měl doslova jen pár kroků. To, že prodejna po letech v obci skončila, je podle něj velká škoda.

„Pečivo se tady objednávalo v pondělí, ve středu a v pátek. Základní zboží tady k dostání bylo, hlavně pro nás důchodce byl obchod přínosný. I když potraviny byly oproti ostatním prodejnám dražší. Teď musíme jezdit do Hranic," řekl devětašedesátiletý občan Nejdku ke službě, která začátkem letošního roku skončila.

Podobný názor na ukončení prodejny má také Arnošt Ovčačík.

„Hlavní nevýhodou je ta ztráta času. Když jsem něco potřeboval, prostě jsem si to sehnal v místním obchodě. Nemusel jsem všechno plánovat tolik dopředu jako teď. I lidi se v obchodě sešli a poklábosili. Je škoda, že to tak dopadlo," řekl.

Musí stačit pojízdná prodejna

Obyvatelé Lučic se s ukončením prodejny museli vyrovnat už v polovině loňského roku. Stejně jako do Nejdku, také do Lučic nyní jezdí s potravinami i s nápoji pojízdná prodejna.

„I starší lidé, kteří nemají auto, si na to celkem zvykli. My mladí jezdíme do města častěji a starším po domluvě i nakoupíme," uvedla Martina Vykopalová.

Vedení Bělotína obchody podporovalo, přestože prodejna v Lučicích se vedla soukromně a krámek v Nejdku spravovala Jednota. Právě tam obec poskytovala nájemné za symbolickou jednu korunu.

„Obchod už ale nešlo udržet, i když chápeme, že lidé tím ztratili nejen obchod, ale také místo setkávání," řekl starosta Bělotína Eduard Kavala.

„Přestože tam nájemné bylo minimální, obchody se neuživily. Nezbývalo na uhrazení mzdy prodavačky. Ta přitom nemůže dělat za korunu," podotkl k trvalému problému.

Bělotín v této souvislosti investoval jednak do elektrické energie, další náklady spolkly i opravy zařízení v řádech statisíců korun.

Malé obchůdky v Královéhradeckém kraji se dočkaly dotace z Programu obnovy venkova. V kraji Olomouckém zatím taková možnost neexistuje.