VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Tomík na cestách: Lidé mi kopali do stanu, abych vypadnul

ROZHOVOR / Tomáš Vejmola z Hranic podnikl dobrodružství, na které se jen tak někdo nevydá. Sám jel na kole do Gruzie, odkud jel následně zase zpátky do Česka.

9.5.2017
SDÍLEJ:

Tomáš Vejmola alias Tomík na cestách se vydal do Gruzie a zpět na kole. Teď chystá novou cestu do Bangkoku.Foto: Deník / Jan Nuc

Ještě týden před odjezdem ale neměl jisté, jestli nějaké kolo vůbec bude mít.

Své zážitky z cest sdílí i na svém Facebooku a YouTube kanále s názvem Tomík na cestách a také jezdí na přednášky po městech a základních školách.

Další jeho přednáška bude v Černotíně v sobotu 13. května v 19 hodin, kde vystoupí v kulturním domě.

První cestu jste absolvoval do Indie a Nepálu, proč zrovna tam?
Byl jsem dva měsíce v práci v Anglii a pořád jsem koukal z okna a říkal si, jak je venku hezky a oni mě právě kvůli tomu vyhodili. Tak jsem si říkal, co teď. Napadlo mě, že pojedu do Indie. Jen z toho důvodu, že jsem tam nikdy nebyl.

Dobře, ale nebyl jste na hodně místech…
Já jsem ještě předtím byl na Filipínách a ta Asie mě strašně chytla, jak jsou tam ti lidi milí a přátelští. A lidi říkali, že to tam smrdí, tak jsem chtěl zjistit, jestli je to pravda. Koupil jsem si jednosměrnou letenku s tím, že uvidím, jestli se vrátím nebo tam zůstanu. Vůbec jsem netušil, co mě tam čeká. To bylo na moje narozeniny, kdy jsem si jako dárek koupil pivko, vypil jsem ho a koupil si tu letenku. Když jsem pak přijel domů, tak byli naši rádi, ale já jsem jim hned řekl, že za týden zase odlítám.

Jak dlouho jste v Indii byl?
Měsíc jsem byl v Indii a pak jsem viděl, že nahoře jsou Himaláje, takže ještě jsem byl měsíc v Nepálu. Žil jsem tam z našetřených peněz a utratil jsem všechno, co jsem měl. Dokonce jsem vyměnil housle za boty, abych měl pro mámu nějaký suvenýr. Potom jsem letěl domů bosky. Z Nepálu do Dillí, pak do Dubaje a Prahy, a následně až domů – bez bot.


A bylo něco, co vás tam vyloženě zaujalo? Kdyby chtěl někdo také vyjet, co byste mu doporučil, na co si dát pozor?
Tak každého budou šokovat ti Indové. Je to úplně jiný národ, jiný svět a přemýšlí odlišně. Sednete si tam na lavičku a otevřete mobil, že si budete psát zprávu a jich přiběhne šest a dívá se, co píšete. U nás je to nenormální. Indové mají dost příšerné pohledy, takové, že vás chtějí zabít. Přitom ale pro vás udělají první poslední, když potřebujete. Já jsem žádné problémy nezažil a dokonce tam cestují i samotné holky, které neměly s Indy vůbec žádný problém za celou dobu, co tam jsou. Cestovatelé si dělají problém sami, když jdou do nějakých nebezpečných uliček.

Přesuneme se dál k Tomíkovi na cestách. Jel jste do Gruzie na kole a potom zpátky do Česka.
Po předchozí cestě jsem byl dva měsíce doma a rozhodl jsem se, že pojedu na kole do Gruzie. Kolo jsem ale neměl. Předtím jsem na kole moc nejezdil a rozhodl jsem se tak, protože na auto jsem neměl peníze. Tím kolem člověk všechno projede a tu zemi lépe pozná a navštíví místa, kde běžní turisti nechodí.

Bylo obtížné sehnat kolo? Předpokládám, že jste neměl sponzory.
Byl jsem v Indii a Nepálu, ale to není nic neobvyklého. Chystal jsem na další cestu, a i když mě sledovali fanoušci, pořád to nebylo to, co by nalákalo sponzory. Neměl jsem peníze ani kolo, psal jsem emaily, ale nikdo neodpověděl. Jediný, kdo mi pomohl, byli kamarádi. Jeden ze Slovenska mi sehnal kolo asi týden před odjezdem. Když jsem byl pak asi tři týdny na cestě, tak se mi ozvaly z jedné firmy, kde jsem pracoval, abych si na cestu vydělal. Oni zjistili, že jsem jel a říkali, že mi přispějí nějakou částku na cestu.

Měl jste v rámci cesty problémy s kolem? Bylo hodně oprav?
Kolo vydrželo. Já jsem hrozný lajdák, který se o kolo neumí moc starat. Párkrát jsem namazal řetěz a šestkrát jsem píchl. Na kole ale pořád jezdím na přednášky a stále drží.

Kde jste spal? Předpokládám, že někde u cesty ve stanu.
Ano, ve stanu a jednou týdně jsem byl v nějakém hotelu, kde jsem si odpočinul, vypral oblečení a nabil mobil. Ze začátku jsem si lehl na pole a šel jsem spát. V Bulharsku se mi stalo, že mi lidé začali kopat do stanu, ať vypadnu. Od té doby jsem se začal ptát, jestli tam můžu spát. Měl jsem kvůli tomu naučenou jednu ruskou větu. Když jsem se zeptal, tak mi většinou řekli, že jo, nebo mě pozvali k sobě domů.

Bylo časté, že jste spal u někoho doma?
Bylo. Na Ukrajině jsem musel nabídky i odmítat, protože jsem rád sám a chtěl jsem spát samotný ve stanu. Úplně jsem na to ale nespoléhal. Na Slovensku mi třeba pomohla jen jedna rodina, která mě sledovala na Facebooku. Když jsem šel po Košicích, tak mi nikdo nedokázal říct, kde můžu přespat, tak jsem spal na zastávce.


Jak dlouho celá cesta trvala, měl jste nějaký čas, za který to chcete stihnout?
Jel jsem sto a jeden den. Chtěl jsem jen sto, ale bohužel to nevyšlo. Denně jsem jel pět hodin, kilometrově to vycházelo na nějakých sto kilometru denně. Když už jsem byl ale fakt unavenej, tak jsem ujel dvacet kilometrů a spadl jsem na zem a spal jsem. Jindy jsem zas cítil Kavkaz, tak jsem ujel 180 kilometrů.

A hned po návratu domů jste začal s přednáškami?
Ještě, než jsem byl na cestě, tak lidi říkali, že chtějí slyšet přednášky. Jednu jsem tedy udělal v Zámeckém klubu, pak další dvě. Měly velký úspěch a přicházely další nabídky z jiných měst a základních škol. Teď jich mám za sebou nějakých čtyřicet. Je to úžasný, baví mě to.

Opět plánujete další cestu, z Bangkoku dojet zpátky do České republiky.
Chci jet na tuktuku, což je motorka, která má vzadu dvě kola, aby tam mohli být cestující. Uveze to tak čtyři lidi. V Thajsku, jak se to vozítko vyrobí, tak je to hned oficiálně taxík. Takže já musím brát lidi. I po cestě je chci brát. Ale turista tuktuk řídit nemůže. Jakmile do něj nasednu, tak porušuju zákon.

Takže musíte mít povolení?
Musím. Ani z Thajska nemůžu odjet bez povolení. To povolení trvá vyřídit dva tři měsíce. Já už to řeším s ambasádou, takže předpokládám, že tři měsíce budu v Thajsku připravovat stroj na cestu a další praktické věci. 

Jak dlouho tam tedy budete, když jenom tři měsíce bude trvat, než získáte povolení k řízení?
Chtěl bych tam být půl roku, což by bylo ideální, ale s tím nepočítám. Spíš to vidím na tři čtvrtě roku. Vyjedu ke konci června, protože teď mám ještě hodně přednášek. A hlavně si na cestu musím vydělat. Pořád ještě hledám sponzory. Zatím mám dvě hranické firmy.

Nedokážu si moc představit, jak budete vozit lidi, když nebudete znát Bangkok a k tomu ani jejich jazyk…
To mě ani nenapadlo, ale to je ta legrace. Nějak si musím pomoct. Třeba jim dám telefon, ať mi ukážou, kam chtějí jet.

Autor: Jan Nuc

9.5.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Jak reklamovat koupený dům či byt

Trenér Hranic Rostislav Sobek.

Hranice zdeptaly Nový Jičín čtyřmi góly a slaví první výhru

AKTUALIZOVÁNO

Cisterna skončila ve svodidlech. Nehoda ochromila dopravu na D1

Pět hasičských jednotek zasahovalo v sobotu před druhou hodinou odpoledne u hrozivě vypadající nehody na dálnici D1 mezi Olomoucí a Ostravou, a to poblíž sjezdu na Bělotín. Nákladní vůz s cisternou dostal z dosud nezjištěných příčin smyk, narazil do svodidel a začal hořet.

Billboardy musí od silnic pryč, nepůjde to lehce

Už jen dva týdny zbývají do chvíle, kdy by z dálnic a silnic první třídy měly zmizet bill-boardy. Novela zákona o pozemních komunikacích určuje kolem důležitých cest ochranná pásma, v nichž nesmějí poutače stát a rozptylovat motoristy. V Olomouckém kraji je takových míst několik a krajský úřad se už nyní obává soudních tahanic o to, aby poutače z blízkosti silničních tahů zmizely.

AUTOMIX.CZ

Vybíráme ojeté SUV do 300 tisíc. Jaké koupit? A jakým se radši vyhnout?

Sportovně užitková vozidla vládnou světu a to nejen mezi novými auty, ale jejich obliba výrazně roste i mezi ojetinami. Pojďme se tedy podívat na to, jaké možnosti máte, když si chcete pořídit ojeté SUV s relativně omezeným rozpočtem. Probereme si SUV do 300 tisíc a koukneme na pět kusů, které za to stojí. A také na pět, jimž byste se měli vyhnout.

Hranický jez čeká rozšíření, přibude i rybí přechod

Hranický jez se dočká rozšíření kvůli zlepšení protipovodňové ochrany podél koryta Bečvy ještě před vybudováním některé ze zvažovaných variant plánovaného vodního díla Skalička. Povodí Moravy zatím nezná přesný termín výstavy, už teď je však jasné, že cena se bude pohybovat v řádech stamilionů.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení