V Česku se objevil africký mor prasat. Nákazu objevili ve Zlíně

Nákaza byla objevena přímo ve Zlíně na Havlíčkově nábřeží, kde byli nalezeni dva uhynulí divočáci.

„Vyšetření prokázalo nákazu u těchto dvou kusů," uvedl tiskový mluvčí Státní veterinární správy Petr Vorlíček.

V oblasti tak bylo vymezeno takzvané zamořené pásmo. Zde tak nebudou moci být lovena a krmena divoká prasata.

Státní veterinární správa má jasný úkol: zjistit zdroj nákazy, vyhlásit mimořádná veterinární opatření. Vytyčit zamořené pásmo.

„Zároveň bude vyhotoven soupis všech chovaných prasat domácích v tomto pásmu a chovatelé budou mít povinnost hlásit změny zdravotního stavu prasat domácích. Dopředu budou také muset informovat příslušnou krajskou veterinární správu o případné plánované domácí porážce prasete. Opatření se budou týkat pouze uvedené zamořené oblasti," doplnil Petr Majer ze Státní veterinární správy.

Nákaza se nepřenáší na lidi

Před africkým morem prasat nejsou v bezpečí jak ta divoká, tak ani ta domácí. Naštěstí toto onemocnění není přenosné na lidi.

Pokud se nákaza objeví v chovu, je třeba ho podobně jako u ptačí chřipky vybít a vyhlásit ochranné pásmo. Jde totiž o akutní, vysoce nakažlivé onemocnění podobné klasickému moru prasat. Nakažená zvířata téměř ve všech případech hynou.

Sex se ženou. Ten byl příčinou evakuace stovek lidí

Od místa, kde byli uhynulí divočáci nalezeni, je to jen pár kilometrů do obcí Sazovice a Mysločovice, kde společnost Zemet Tečovice chová prasata. Celkem pět tisíc kusů.

Včera krátce po poledni proto na tato místa vyrazili pracovníci z krajské veterinární správy.

„Provedou odběr krve u šedesáti kusů dnes a u šedesáti kusů zítra," přiblížil včera hlavní zootechnik a jednatel tečovické společnosti Aleš Mikoška s tím, že kontrolní vzorky budou odebrány jak selatům, prasnicím, tak vykrmeným prasatům.

Uvedl, že kolem jejich farmy byl spuštěn kompletni systém bio ochrany. Je úzkostlivě dodržováno bezpečnostní hygienické opatření, probíhá kontrola oplocení, je omezen i volný pohyb po areálu. Zaměstnanci nesmí mít s sebou ani svačiny, které obsahují maso a masné výrobky.

„Na ta opatření se ve spolupráci s veterinární správou připravujeme již rok, kdy se nákaza moru objevila v Polsku a na Ukrajině," prozradil Aleš Mikoška.

Zdroj: DENÍK/Miroslav Rada

Podle něj, pokud by přesto byli nuceni chov jejich prasat vybít, společnost by to zasáhlo, i když náhrada za vybití chovu by byla stejná jako v případě ptačí chřipky.

„Živočišná výroba je jedna třetina naší firmy. A také by se nás to dotklo psychicky. Pevně věříme, že vše dobře dopadne," doufá jednatel společnosti Zemet Tečovice.

Ani obyvatelům obcí, kde jsou chována prasata, jejich osud a hlavně jejich chovatelů není lhostejný.

„Jsou tady lidé, kteří chovají prasata, snad to dobře dopadne a nákaza se tady neobjeví," přála si Iva Vyoralová z Mysločovic.

„Určitě budu postupovat podle instrukcí veterinární správy," komentovala situaci starostka Sazovic Edita Hrbáčková, kde je jedna z farem chovu prasat.

Podle Státní veterinární správy by chovatelé měli dodržovat ve svých chovech zásady biologické bezpečnosti - zamezit vniknutí divokých prasat do areálu hospodářství, případně jejich kontaktu s krmivem a stelivem, a respektovat zákaz používání kuchyňských odpadů ke krmení zvířat.

Deník připravuje seriál ke 20. výročí povodní na Moravě

Situací s výskytem afrického moru prasat ve Zlíně se intenzivně zabývá Státní veterinární správa (SVS).

Informace o tomto smrtelném onemocnění pro domácí a divoká prasata přiblížil zástupce mluvčího SVS Petr Majer.

Jaké opatření budou ve Zlíně v souvislosti s výskytem afrického moru prasat přijata? Budou v celém kraji? V celé republice?

SVS v současnosti připravuje mimořádná veterinární opatření. Na jejich základě bude kolem místa nálezu zvířete vymezeno pásmo (tzv. zamořená oblast). V něm bude platit zákaz lovu divokých prasat a zintenzivní se monitoring divokých prasat.

Zároveň bude vyhotoven soupis všech chovaných prasat domácích v tomto pásmu a chovatelé budou mít povinnost hlásit změny zdravotního stavu prasat domácích.

Dopředu budou také muset informovat příslušnou krajskou veterinární správu o případné plánované domácí porážce prasete. Opatření se nebudou týkat celé ČR ani celého kraje, ale pouze výše uvedené zamořené oblasti.

Jak se mají nyní chovat domácí chovatelé?

Chovatelé by měli dodržovat ve svých chovech zásady biologické bezpečnosti - zamezit vniknutí divokých prasat do areálu hospodářství, případně jejich kontaktu s krmivem a stelivem a respektovat zákaz používání kuchyňských odpadů ke krmení zvířat.

Na koho se domácí chovatelé mají v těchto dnech obrátit?

V případě, že by okolnosti nasvědčovaly možnému výskytu nákazy v chovu, je třeba neprodleně kontaktovat místně příslušnou krajskou veterinární správu.

Mor prasat se vyskytl již před rokem na Ukrajině a v Polsku, je VS připravena na tuto situaci, i když se jedná o rychlejší a agresivnější mutaci tohoto onemocnění prasat?

Od roku 2014 je v ČR prováděn monitoring u všech uhynulých divokých prasat. Do konce roku 2016 bylo sérologicky a virologicky vyšetřeno celkem 467 vzorků, všechny s negativním výsledkem.

Přestože se africký mor prasat v ČR dosud nikdy nevyskytoval, má SVS pro případ výskytu AMP na našem území vypracovány pohotovostní plány a pravidla postupu pro zdolávání tohoto onemocnění. Problematiku zároveň upravuje příslušná vyhláška, byla vydána doporučení pro chovatele…

Kde se vzalo toto onemocnění, čím bylo způsobeno?

Původním zdrojem tohoto virového onemocnění bylo prase bradavičnaté.

Nákazou mohou onemocnět všechny věkové kategorie prasete domácího i divokého.

Není však přenosná na člověka ani další živočišné druhy.

V případě vybití celých chovů, budou mít chovatelé nárok na náhradu? Například jako v případě výskytu ptačí chřipky?
V současné době evidujeme v ČR výskyt nákazy pouze u dvou divokých prasat na Zlínsku, nikoliv v chovech prasat domácích. Kdyby k zavlečení nákazy do chovu přeci jen došlo, mají chovatelé podobně jako v případě Vámi zmíněné ptačí chřipka nárok na náhradu.