Třiadvacet nových tváří přivítala ve své vyzdobené třídě učitelka Iveta Mertová. Mezi přítomnými žáčky byl i Lukáš Konečný. „Nejvíce jsem se těšil na učení. Už umím trošku písmenka. Ty mě učil brácha Matouš," pověděl chlapec. Přemítal také nad tím, že se mu nová paní učitelka zalíbila. „Myslím, že bude hodná," usmíval se spokojeně.

Mnohé děti ze třídy už zná. „Mám tady kamarády ze školky. Marťu, Honzíka a Simonku, ale na nové kamarády se těším," culil se Lukáš.(jes, vh)

Jeho spolužačka Gabriela Gajdušová se přiznala, že se neustále chtěla učit. „Po vzoru Danečka, to je můj bráška, který chodí do třetí třídy. Několik písmenek už mi ukázal," pochlubila se prvňačka.

Všichni žáčci dostali od školy dárečky.

„Nejvíc se mi líbí sešity," dodal Lukáš Konečný. „Mně zase smajlík," usmála se Gabriela. K učebnicím obdrželi osobní značky a klíčky od skříněk. „Přechod ze školky se snažíme dětem co nejvíce zpříjemnit. Navíc všichni dostali pamětní list, aby mohli po čase vzpomínat na první třídu," vysvětlila ředitelka Pospíšilová.

První den byl náročný pro všechny. Děti, rodiče i učitelé byli plní očekávání. Třídní učitelka Iveta Mertová přiznává, že první třída není vůbec jednoduchá. „Vyžaduje dávku trpělivosti od všech stran. Nejdůležitější je děti správně namotivovat, abychom společně dosáhli kýženého výsledku," těší se na viditelné pokroky Mertová.

Z budovy školy dýchá zvláštní starobylé kouzlo, které se snaží ředitelka školy Dagmar Pospíšilová udržet. Navíc jde o nejmenší školu s největším sportovištěm v Hranicích.

„Těší nás, že si rodiče vybrali právě nás. Musím se pochlubit, že nám roste počet žáků. Za posledních pět let přibylo 56 dětí, což není zrovna málo," dodala potěšeně ředitelka.