VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Víno patří i na Hanou. Kde a jaké druhy se pěstují?

Políčko osázené zelenými rostlinkami není v Příkazech na Olomoucku na první pohled vidět. Ručně obhospodařovaná půda s vinnou révou plnou života, je ukrytá za obecním úřadem. Na burčáku a víně si místní pochutnají nejdřív za tři roky, už teď se ale těší. Téměř tři stovky rostlin totiž v dubnu vysadili společně. Příkazští však nejsou v našem regionu jediní. O vinici uvažují i v nedalekém Náklu a sladké hrozny už mají v Přerově nebo v Čelechovicích na Hané na Prostějovsku.

22.7.2017
SDÍLEJ:

Políčko s vinnou révou za obecním úřadem v Příkazech na OlomouckuFoto: DENÍK/Petra Pášová

Na burčáku a víně si místní pochutnají nejdřív za tři roky, už teď se ale těší. Téměř tři stovky rostlin totiž v dubnu vysadili společně.

Příkazští však nejsou v našem regionu jediní. O vinici uvažují i v nedalekém Náklu a sladké hrozny už mají v Přerově nebo v Čelechovicích na Hané na Prostějovsku.

Vinice v Příkazech historicky nikdy nebyla, starosta obce Jaroslav Sívek ale říká, že rostlinky vinné révy se v minulosti točily po dřevěných oporách u nejednoho stavení.

„Většinou to byly nějaké stolní odrůdy. Dokonce výmalba oltáře naší kaple ukazuje hrozno a listy vinné révy,“ prozrazuje starosta a přidává, že představa, že vinice roste jen na jižním svahu už dávno není pravdou.

Sazenice ze Slovinska

V Příkazech si pro pěstování vybrali pozemek u obecního úřadu, který dřív sloužil jako zahrádka.

„Jsou to jen předsudky, které už dávno neplatí. Máme kamaráda vinaře, který naše kulturní akce zásobuje vínem a ten nás ujistil, že víno tady určitě poroste. Nakonec jsme vysadili dvě stě čtyřicet šest rostlinek,“ prozradil příkazský starosta.

Sazenice jsou ze Slovinska, jde o moštové odrůdy Solaris a Hibernal odolné až do minus osmadvacet stupňů a taky vůči nemocem a plísním.

„Jsou to pro nás ideální odrůdy kvůli údržbě. Pěstování je časově náročné a snad by měly růst bez problémů,“ zadoufal Jaroslav Sívek.

Rostlinky se sázely koncem dubna a ruku k dílu přidali i místní.

„Připravili jsme půdu, koupili sazenice a nakonec přišlo okolo sto padesáti lidí, kteří je pomáhali zasadit. Každá rostlinka tak má svého majitele a nálada byla výborná,“ zavzpomínal na nedávnou akci starosta.

První větší úrodu pak očekává za tři, čtyři roky.

„Z jedné odrůdy, Solarisu, bude výborný burčák, když se urodí, může ho být tak tři sta litrů. Z druhé, Hibernalu, bychom rádi zkusili vínko. Máme tady jeden nevyužitý objekt, kde bychom chtěli udělat moštárnu a tam by se mohlo víno i zpracovávat. Určitě bychom zase přizvali občany, byla by to milá společenská událost,“ uzavřel plány Jaroslav Sívek.

Podobné představy jako v Příkazech mají i v nedalekém Nákle. Tady zvažují, že osází jižní svah farské zahrady.

„Zatím je to ale jen plán. Uvažovali jsme o tom už letos, ale nakonec se to nepovedlo, máme hodně jiných úkolů a není na to čas. Možná příští rok,“ doplnil starosta Marek Ošťádal.

I přesto, že dnes je v Olomouckém kraji vinic jako šafránu, odborníci potvrzují, že historicky vinná réva k našemu regionu patřila.

Vinohrad na svazích Kosíře

Podle etnologa olomouckého Vlastivědného muzea Josefa Urbana se sice na Moravě v raném středověku vinná réva pěstovala především na Slovácku, později se ale postupně rozšířila i na sever.

„Zhruba od 13. století máme záznamy, že se pěstovala i na několika místech Hané. Asi největší vinice byly na Prostějovsku, v oblasti katastru obcí Stařechovice, Kostelec na Hané, Smržice, Čelechovice na Hané a Držovice, jednalo se o jižní a jihovýchodní svah Velkého Kosíře. Tam byly vinice zhruba do poloviny 19. století a poté postupně zanikaly,“ vysvětlil Josef Urban.

Některé zdroje mluví i o tom, že vinice údajně byla i v Hanušovicích na Šumpersku.

„Menší vinice bychom dříve našly například u Brodku u Prostějova a i na Olomoucku nebo Přerovsku. Víno bylo nápojem vyšších vrstev společnosti a vrchnost si navíc příjmy z vinic bedlivě hlídala. V 19. století, po zrušení roboty a značném útlumu vinařství, vinnou révu začaly pěstovat na vhodných místech i drobní hospodáři,“ doplnil etnolog. 

Největší vinici najdeme v Přerově  

Svou vlastní malou vinici si založil Ivo Kotrle z Čelechovic na Hané na Prostějovsku před třinácti lety.

„Mezi lidmi panuje přesvědčení, že v našich podmínkách severní Moravy se vinná réva pěstovat nedá, ale opak je pravdou. Existuje spousta odrůd révy, které jsou vhodné i do našich chladnějších podmínek, avšak chorobám se nevyhnete nikde," vysvětluje Ivo Kotrle.

Největší strašáci každého pěstitele jsou podle něj plísně a padlí révové. Vinaři obvykle užívají postřiky až patnáctkrát ročně, smržický pěstitel postřikuje jen třikrát za rok.

S láskou pečuje o každý keřík vinné révy a balí bobule do sítě, aby je uchránil proti ptákům a vosám. Z vyzrálých plodů vyrábí vlastní produkty ke spotřebě. 

Vinum Predmostensis

Naopak v mnohem větším měřítku pěstuje víno Marek Ťápal a Jiří Kolář z Přerova – Předmostí.

Celkem vysadili na 2700 hlav révy vinné a jejich vinice je tak největší registrovanou v Olomouckém kraji. Místo, kde vinohrad vysadili, je podle nich unikátní.

„Nachází se v Přerově – Předmostí, jakožto jedno z nejvýznamnějších světových nalezišť paleolitického lovců mamutů. Vidíme odsud Moravskou bránu, kudy zvěř migrovala. Díky tomu lidé zdejší místa osidlovali. Navíc se nachází přesně tam, kde se spojuje s Hornomoravským a Dolnomoravským úvalem," uvedl Marek Ťápal a doplnil, že navíc štěrkopískové podloží, které má původ ve třetihorním moři, vyhovuje odrůdám, které pěstují: tramín červený, Rulandské modré, Chardonnay, Hibernal a Kerner.

Značku Vinum Predmostensis, neboli víno předmostenské vybudovali od píky.

„Podtitul zní víno s duchem pravěku, čímž upozorňujeme na to, odkud víno pochází. Chceme udělat místu reklamu, ukázat Přerov v pozitivním světle a doufám, že se najdou další, kteří se svými projekty nebudou odcházet pryč a zůstanou tady," uzavřel Marek Ťápal. 

Autor: Petra Pášová, Redakce

22.7.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Nejvtipněji naložené vozy na silnicích. Nákladem je vše, co si zamanete.
AUTOMIX.CZ
54

GALERIE: Nejvtipněji naložené vozy na silnicích. Nákladem je vše, co si zamanete

Hitem letošní letní etapy Flory 2017 je výstava terakotové čínské armády.
17

Letní Flora zve na setkání v Rajské zahradě, terakotovou armádu i řadu hvězd

Na padělané recepty si vyzvedla léky, pátrá po ní policie

Po neznámé ženě, která si na základě padělaných receptů vyzvedla léky ve dvou lékárnách v Přerově, pátrá v těchto dnech policie. První případ se stal 20. června v 16.30 hodin v lékárně v Komenského ulici.

Pěstujeme olivy

I u nás se dají vypěstovat olivovníky. Můžete je mít i doma, vždyť naprosto nejlepší pro naše podmínky je jejich pěstování v květináčích. A tak se jich nebojte a pojďme společně na to.

Řidič narazil do plotu a zranil se

Pětačtyřicetiletý řidič doplatil pravděpodobně na rychlou jízdu v úterý 15. srpna v ranních hodinách, kdy jel ve směru od centra obce Hustopeče nad Bečvou na obec Němetice.

Propojení ulic Pod Křivým a Havlíčkova je hotové. Zbývá jen dořešit formality

Propojení dvou slepých ulic Pod Křivým a Havlíčkova dorazilo do zdárného konce a zanedlouho po nové cestě budou moci jezdit občané. Zbývá však dořešit formality.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení