Chatu pro trosečníky najdete i v Čechách. Je na Ostrově

Chataři začali „osidlovat“ zelený Ostrov se třemi potoky už během minulého století. Naštěstí nešlo o masovou expanzi, kvůli níž by kopec ztratil své kouzlo výjimečné izolovanosti. Vyrostlo tu jen pár obydlí pro zálesáky, jejichž potomci vyhledávají zdejší odloučení od okolního světa dodnes. Počítají se mezi ně také majitelé malé chatky.

Stejně jako ostatní Robinsoni nedají na svůj Ostrov dopustit a považují za štěstí, že mohou trávit svůj volný čas právě tady. Do svého útočiště se dostanou polní cestou vedoucí přes pastviny. Na pozemku mají k dispozici vlastní studnu, nechybí elektřina ani jímka, do které jsou svedeny odpadní vody. V tomto ohledu je o ně postaráno dobře. Samotná chatka se však po dlouhých letech provozu nacházela v mnohem horší kondici. Není divu, přízemní stavba se sedlovou střechou s mírným sklonem a jedním podzemním podlažím byla postavena v sedmdesátých letech minulého století.

Její architektura pochopitelně odrážela dobové detaily a konstrukční řešení, ať už šlo o tehdy oblíbený břízolit, kamenné sokly kladené do cementového lože se širokými spárami nebo palubkové obklady. Všechen život se odehrával v přízemí, protože podkroví bylo kvůli své geometrii nevyužitelné. Rodině tak sloužila jediná hlavní místnost doplněná malou kuchyní a toaletou. Obytný prostor později rozšířila přistavěná veranda, pro skladování potřebných věcí sloužil suterén.

Obytné podkroví

Aby mohl rekreační objekt spolehlivě sloužit ještě další řádku let, rozhodli se majitelé pro jeho radikální rekonstrukci za pomoci Lenky Křemenové a Davida Maštálky, architektů z ateliéru A1architects. Hned na začátku bylo třeba rozhodnout, jestli chatka půjde k zemi a místo ní se postaví nový „trosečnický domek“.

„Vzhledem k dobrému umístění současné chaty jsme společně rozhodli využít původní fundament, například přízemní zdivo, pro objekt nové chaty,“ vysvětluje David Maštálka. Pozemek zůstal členěn na dvě odlišné „krajiny“ – lesnatý kopec s velmi prudkým svahem jakožto „břehem“ a rovinatou louku jakožto„mořem“ ohraničenou vysokými tújemi. Hlavním úkolem architektů bylo proměnit zastaralou, nepraktickou dispozici bez vyhovujícího zázemí v komfortní bydlení, které si však uchová minimalistický styl.

„Přemýšleli jsme, jak ztvárnit celkovou hmotu a jaké zvolit materiály, aby chata vytvářela příjemné místo k odpočinku ať už uvnitř, na její hraně ve formě teras a verandy, nebo v rámci celého pozemku,“ doplňuje Lenka Křemenová. „Naší ambicí bylo, aby architektura renovované chaty podpořila výjimečnost místa svým vlastním kouzlem – trosečníka na hraně lesa a louky.“ Dispozice zůstala jednoduchá – v přízemí se nachází stejně jako v minulosti společenská místnost s kuchyňským koutem a krbovými kamny, dominantním prvkem se stal velký stůl s lavicí pro posezení s rodinou a přáteli.

Brněnská vila rodiny Stiassni: Postavení majitelů bylo znát na první pohled

Došlo zároveň k rozšíření obytného prostoru směrem na západ o nové vstupní zádveří, díky němu vzniklo hygienické zázemí v podobě malé koupelny se sprchou a toaletou. Do jižní a severní stěny byla vsazena velká francouzská okna, která vedou na jihu na plato pod lesnatým svahem a na severu na molo dřevěné terasy. V jihozápadním rohu chaty je vedeno schodiště do podkroví. Majitelé tam mají k dispozici prostornou ložnici se šatnou, kterou zároveň využívají jako pracovnu. V šikminách krovu se našlo místo pro pultový vikýř s psacím stolem. V podkroví je navíc umístěna samostatná toaleta s umývátkem. Suterén zůstal ve stávající podobě jednou velkou místností pro skladování nářadí nebo úrody ze zahrady.

Objekt dostal nový plášť s dřevěným deštěním, díky němuž se stal opravdovou „ostrovní chatrčí“ v pozitivním slova smyslu. Nová sedlová střecha s vyšším hřebenem a s širokými přesahy vytváří na obou stranách verandy – u vstupu a nad terasou – příjemné venkovní místo kryté před nepřízní počasí. K chatě bylo přičleněno „molo“ terasy na severovýchodním nároží, která rozšiřuje současnou možnost posezení na jižní straně chatky. Rodina tráví na svém trosečnickém Ostrově víkendy, letní provoz je téměř nepřetržitý, zimní frekvence návštěv díky kamnům také postupně pomalu narůstá.