Prezident Miloš Zeman hovoří v souvislosti s kauzou Vrbětice o dvou vyšetřovacích verzích a ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) dokonce o několika. Pro hlavu státu je nedůvěryhodná Bezpečnostní informační služba a její ředitel Michal Koudelka, pro šéfku justice zase nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, který prý případ vůbec neměl komentovat. Vlastně je zralý na odvolání.

Dezinformátoři mají pré a spojenci zamotanou hlavu. Podle bývalého náčelníka generálního štábu a vojenského velitele NATO Petra Pavla sice už delší dobu „žádný z našich partnerů nepochybuje o tom, jak smýšlí český prezident“, ale to není omluva.

Předseda vlády je tím, kdo by měl podobným eskapádám učinit přítrž. Směrem k Hradu tak může z povahy věci činit jen omezeně a vzhledem ke své povolební závislosti na Zemanově rozmaru bohužel nulitně.

Ve vztahu k ministryni nominované jeho hnutím měl ovšem jednat okamžitě a Marii Benešovou odvolat. Jako členka kabinetu nesmí podobné bludy šířit. Proto znějí lacině slova ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD), že z vyjádření Marie Benešové sice nemá radost, ale omlouvá ji, že neměla dost informací. Tajnou nemusela mít ani jednu. Měla prostě držet basu s vlastní vládou a premiérem. Jenže ona ji drží se svým přítelem a protektorem Zemanem.

V tom se zase až tak neliší od Hamáčka, který sice roli agentů GRU ve Vrběticích nezpochybňuje, ale ještě pár hodin před zlomovou tiskovou konferencí plánoval odletět do Moskvy pro vakcínu Sputnik V. A bez mrknutí oka dosadil na pozici svého náměstka Zemanova oblíbence Michala Haška, o němž v roce 2013 tvrdil, že jeho pozice stranické dvojky je neudržitelná.

„Podle mě platí, že politik lhát nemá. A když lže, tak nemá být politikem,“ uvedl tehdy v HN. Časy se holt mění. Hamáček v tom ale není sám. Hrad může sázet na další koně, třeba na ministry zemědělství či zdravotnictví.

Pokud je hlavním argumentem proti hlasování o nedůvěře vládě to, že prezident by si mohl dosadit na půl roku vlastní kabinet, tak to zní komicky. Miloš Zeman už ho totiž má.