Vím, že spousta čtenářů teď kroutí hlavou a vyčítá mi, že jsem do titulku nevetkla též prezidenta Miloše Zemana, neboť potlesk zaslouží i on. Jak se to vezme. Nepolepšil ve prospěch země, ale ve svůj vastní.

Premiér Petr Fiala dokázal takřka nemožné – přesvědčit prezidenta, aby změnil názor a v pátek jmenoval vládu dle jeho návrhu, tedy včetně ministra zahraničí Jana Lipavského (lidovce Zdeňka Nekulu po dobu covidové nepřítomnosti zastoupí Marian Jurečka).

Nepochybně to nebylo proto, že ho okouzlil svým šarmem. Naopak, musel být velmi tvrdý, nekompromisní a zároveň obratný. Především mu zopakoval, že podá žalobu k Ústavnímu soudu. A Zeman dobře ví, že by tam prohrál. Byla by to nejhorší porážka v jeho politickém životě, navíc na odchodnou. Už by ji neměl jak napravit. Avšak Fiala měl předně trumf v podobě 108 vládních poslanců, kteří například jako jeden muž a žena podpoří koaliční rozpočet. A v něm je například kapitola Kanceláře prezidenta republiky, kterou by významné seškrtání finančních prostředků hodně bolelo.

Kateřina Perknerová
Konkurz na prezidenta začal

Jsou tu také zájmy Zemanova okolí, které by vyhrocením situace dramaticky utrpěly. Mynář má dobré vztahy s Pavlem Blažkem, jež si může udržet jen za předpokladu, že mezi Strakovou akademií a Pražským hradem bude panovat mír, maximálně příměří, ale nikoliv válka.

Fiala měl zkrátka pevnou výchozí pozici i charakter, jež mu dovolily chovat se jinak než svého času Andrej Babiš a Jan Hamáček.

S nadšením přesto neplýtvejme. Jana Lipavského čeká v Černínském paláci peklo. Možná už na počátku roku poslušně odsouhlasí Zemanova kandidáta na post velvyslance na Ukrajině a mnoho dalších jmen na důležité posty. O kritice jeho počínání ani nemluvě.

Platí však, že v pátek Miloš Zeman ztratí moc.