Člověk by byl rád na svého prezidenta hrdý. Každá maličkost, kterou vybočí z obrazu dokonalého člověka, nás namíchne, jako by to nebyl člověk. Není to léčení vlastních komplexů?

Jenže pak jsou věci, které nás rozčilují právem. Vezměme si Václava Klause. Nejprv řeční s rouškou pod bradou a teď vyšlo najevo, že přes uzavřené hranice vyrazil na svůj zimní byt na Trutnovsko.

Nic proti tomu, že pan Klaus jakožto zastydlý liberál nesouhlasí s koronavirovými zákazy. Má právo o svém názoru lidi přesvědčovat. Jako prezident a občan by však za všech okolností měl být vzorem v dodržování pravidel. Nelíbí se mi zákon? Budu usilovat o jeho změnu, ale nebudu ho porušovat. To je přece první a zlaté pravidlo demokracie.

Jak může být exprezident tak pošetilý, že tohle neví?

Proč chce Zeman Sputnik a žádá hlavu Blatného místo té Babišovy?

I ten současný, Miloš Zeman, jedná podobně. Má moc, která je dána ústavou. Má však i obrovský neformální vliv. Díky úctě valné většiny lidí k prezidentskému úřadu. Tento vliv může mít kouzelné účinky v krizi, jako je tato.

Jenže jak ho používá Miloš Zeman? Obviní ministra Jana Blatného a vysokou úřednici Irenu Storovou z toho, že mohou za smrt tisíců lidí. Jen proto, že mají jiný názor na nasazení ruské vakcíny Sputnik V. Miloš Zeman má určitě právo tuto látku propagovat. Ale proč ne důstojně a bez demagogie?

Pánové Klaus i Zeman dosáhli dříve skvělých výkonů. Tím víc jejich současná pošetilost mrzí.