Zaveďme korespondenční volby. Ne teď, ale na příště
Říká se tomu flikování. V naší zemi se to stalo takřka pravidlem. Flikují se silnice, doprava na železnici, penzijní systém, reformy ve školství, situace ve zdravotnictví. Výsledkem flikovací logiky jsou i navrhované změny volebního zákona, který se snaží vyřešit situaci, kdy se koronavirus na podzim vrátí, bude třeba volit a spousta lidí bude v karanténě, nebo se bude třeba bát jít k volbám.
A tak se vymýšlí, jak to zaflikovat. Autohlasováním, okrsky v domovech důchodců. Padl i zjevně neústavní a vysoce nebezpečný návrh na volby v zastoupení. Korespondenční volba, která jediná neflikovala, ale řešila problém i do budoucna, byla zamítnuta, že prý se to do krajských a senátních voleb nestihne.
Přesto by se schválit měla. Zkušenost sousedů, Rakouska i Polska, ukazuje, že je to důležitá forma hlasování, zvlášť v dnešní době. A i kdyby se nestihla zavést teď, bude tu na příště. Příští rok jsou přece parlamentní volby.