Nejsem si jistá, zda postcovidové volby do sněmovny bude rozhodovat, co by v běžné situaci mělo, tedy stav veřejných financí, výše daní, důchodová reforma, peníze do zdravotnictví a školství. Obávám se, že kampaň se povede osobně, podpásově a hlavní roli v ní budou hrát zástupná témata jako cizáctví v českých barech. Přitom nejdůležitější otázkou pro nás a budoucí generace skutečně je to, jak se vítězové říjnového hlasování popasují s obřími schodky.Připomínám, že loni hospodaření státu skončilo v minusu 367 miliard, letos je deficit plánován na půl bilionu a na příští rok ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) navrhuje 390 miliard. Národní rozpočtová rada lomí rukama a tvrdí, že záhy narazíme na dluhovou brzdu, neboť konsolidační plán je zcela nedostatečný.

Pravice tvrdí, že Babišův tým málo šetří a měl by rozprášit byrokratické šiky. To je pochopitelně nesmysl, protože se to jednak nikomu za 30 let nepodařilo, jednak nelze poslat desetitisíce zaměstnanců státu na dlažbu. Jen na odstupném by to vyšlo dráž než veškeré úspory. Nehledě na to, že plošně odsoudit úředníky jako přítěž, která nepřináší žádný užitek, je zpozdilé a populistické. Jistě se dá uspořit na rušení či slučování agend, ale v bilionovém objemu to jsou drobné. Naopak sekera, kterou ODS spolu s ANO zatnula do rozpočtu dramatickým snížením daně z příjmu fyzických osob, se jen tak přehlédnout nedá, neb činí 130 miliard korun.

Zdá se, že jediným receptem na vylepšení bilance je zavedení sektorových nebo růst firemních daní. Tak zní recept ČSSD. Má to logiku a byla by to nejjednodušší cesta z pasti dlouhodobého zadlužení. Přesto váhám s jednoznačným souhlasem.

Recept, který nabízí kandidát STAN na ministra financí Věslav Michalik, ale také vicepremiér a ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO), je lákavější, protože je chytrý. Sázka na druhou transformaci, tedy radikální obrat k novým technologiím a výhodným úvěrům pro firmy s nápady za miliardy, je rozumnější východisko. Aby se stalo realitou, je ovšem třeba zapomenout na plané řeči, nesmyslné uplácení voličstva spoustou přídavků, dávek, úlev a pustit se do práce. Rozhodně k tomu nevede snížení částky na výzkum, experimentální vývoj a inovace o 1,4 miliardy korun, jak to v navrženém rozpočtu v pondělí schválila vláda.