Nyní byl daňový balíček, který obsahuje i stravovací paušál, schválen (po značných tahanicích) v Poslanecké sněmovně PČR a ještě ho musí posoudit Senát, kam nyní putuje.

Podstatou je, že naši zaměstnavatelé se budou moci rozhodnout, zda chtějí svým zaměstnancům nadále dávat dotované stravenky, nebo jim vyplácet přímo peníze na jídlo, osvobozené od daní.

Stravenky dokonce rozštěpily vládní koalici. Zatímco hnutí ANO (až na pár rebelujících poslanců) je pro zrušení stravenkového monopolu, ČSSD jej brání.

Odpůrci zavedení stravovacího paušálu neustále blafují, že když se zruší jediná možná forma – stravenky, lidé prý přestanou v poledne (a možná úplně) jíst. Peníze prý naházejí do hracích automatů, či je utratí za dovolenou, módní oděvy anebo cigarety, píší zastánci stravenkových firem.

Někdy pro stromy nevidíme les… Je mi záhadou, proč stát v 21.století nemůže lidem dát rovnou „nezdanitelné peníze“ místo dnešních stravenek. Nota bene , z našich stravenkových kuponů už tyto společnosti ujedly miliardy. Miliardy, které mohly zůstat buď českým zaměstnancům, nebo českým restauracím. Dlouhá léta totiž ze stravenek museli odevzdávat provize jak restaurace, tak i naši zaměstnavatelé. Nyní pod tlakem „možného odmonopolizování“ začínají stravenkoví magnáti údajně své provize snižovat. No, sláva!

Ačkoli nejsem velkým sympatizantem ministryně financí Aleny Schillerové, pokládám za trefná její slova: „Pokud místo stravenek dostaneme peníze, jíst rozhodně nepřestaneme. Poukázky na oděvy taky nedostáváme, ale nazí přitom nechodíme.“

Další nevýhodou stravenek je, že mají na rozdíl od peněz omezenou časovou platnost (ročně údajně propadají stravenky v řádu deseti milionů) , a také je na rozdíl neberou zdaleka všechny restaurace, jídelny a bistra.

Všímejme si pozorně, kdo ve Sněmovně a v Senátu hlasoval a bude hlasovat proti stravenkovému paušálu, tedy pro zachování monopolu ve formě stravenek. A kdo je naopak pro svobodu a pluralitu, tedy že si zaměstnanec bude moci vybrat, zda chce nezdaněné peníze nebo stravenky.

Nechme rozhodovat lidi. Pokud někdo zvládne práci jaderného technika, architekty či neurochirurga, snad dokáže rozhodovat i o svých penězích na oběd. Doplnit systém o možnost, aby zaměstnavatelé místo stravenek mohli zaměstnancům vyplácet přímo peníze, nutno pokládat za racionální a správné