Dnes v automobilkách pracují technici na vývoji nového osobního vozu zpravidla necelé čtyři roky. V padesátých a šedesátých letech však byly v československém automobilovém průmyslu zcela jiné poměry.

A tak se stalo, že od rozhodnutí Ministerstva automobilového průmyslu o potřebě vyvinout užitkovou verzi Škody 1200 s trambusovou bezrámovou karosérií, které padlo ve druhé polovině roku 1955, uplynulo do zahájení výroby třináct let.

Na to, jak vypadaly první verze a jak se vůz postupně vyvíjel, se podívejte do naší komentované fotogalerie.

„Dnes mají dvanáctsettrojky hodně špatnou pověst,"říká Libor Kucharski, majitel Retroautomuzea ve středočeských Strnadicích. Jenže je to podle něho dáno tím, že majitelé autu nevěnovali potřebnou péči. „Například se do něj velmi často nakládalo více než je povolená tuna," říká.

Osobně mu prý nedělá problém sednout za volant tohoto vozu a jet s ním na krátkou dovolenou třeba do Polska. „Už to takhle s partou kamarádů děláme několik let," říká.

Na dobovou reklamu na osobní verzi tohoto vozu se podívejte zde:

Zdroj: Youtube

V jeho muzeu si návštěvníci můžou prohlédnout jak původní provedení, které se dochovalo díky garážování v hasičských zbrojnicích, tak i pozdější verze. Včetně například kempingového vozu, který se na počátku osmdesátých let vyráběl v malých sériích z původně sanitní verze ve škodovácké továrně ve Vrchlabí. Tato verze měla dokonce dvě palivové nádrže, zdvihací laminátovou střechu a nábytek, z něhož bylo možno vytvořit lůžko pro dvě osoby.

Vůz měl využívat silnější motor s kubaturou 1500 cm3
Škoda 1203 měla žít jen krátce. Nástupce vznikl už v roce 1972, ale „zatrhli“ ho

Největší počet těchto vozů vyrobili ve slovenské Trnavě. Částečně sem byla produkce Škody 1203 převedena ze Škody Vrchlabí už v roce 1973, tedy čtyři roky po faktickém zahájení produkce a právě zde se do sériových vozů postupně dostávaly větší či menší modernizace. 

Například v roce 1980 se změnila palubní deska a na ní se objevil sdružený přístrojový panel ze Škody 105 S, v roce 1985 konečně někoho napadlo odstranit převis, který tvořil výběžek střechy nad čelním sklem. Ten ve vyšších rychlostech způsoboval významný aerodynamický odpor a zvyšoval spotřebu. Souběžně s tím byl změněný tvar hlavních světlometů vpředu. Ty kulaté nahradily obdélníkové, které se montovaly také na nákladní Avie.

Silnější motor po 20 letech

V roce 1988 si řidiči těchto aut konečně vymodlili silnější pohonnou jednotku. Čtyřválcový agregát se zdvihovým objemem 1221 cm3 a nejvyšším výkonem 45 koní nahradil přepracovaný motor. Jeho objem narostl na 1433 cm3 a výkon dosáhl 57 koňských sil.

Nasazeny byly také nové brzdy s kotouči vpředu.

Tuto verzi, ovšem ještě se čtyřstupňovou převodovkou, jsem si mohl také nyní krátce vyzkoušet. Dynamika sice není na úrovni současných dodávek, ale auto s prázdnou korbou neztrácelo dech ani do kopce. Řízení má sice lehkou vůli, ale již jsem řídil auta z éry socialismu, u kterých byl podstatně větší problém udržet je mezi krajnicemi. Brzdy jsou také docela účinné. Jen je třeba při přemisťování pravé nohy z pedálu akcelerátoru na ten brzdový nutno třeba hodně ohnout koleno a zdvihnout chodilo. Ten, kdo tuto pedálovou skupinu vymýšlel, si pochvalu určitě nezaslouží. Také jsem měl trošku horší výhled ven. To proto, že se sedí docela vysoko a čelní sklo nesahá až úplně ke střeše. Sedačku samozřejmě není možné výškově upravovat.

Už 111 let nám škodovácké sanitky zachraňují životy.
GALERIE: Sanitky od Škody jezdí už 111 let. Která byla první? Podívejte se

Líbilo se mi komfortně naladěné odpružení. Díky tomu auto po záplatované okresce na Benešovsku plulo klidně a důstojně. Už při rychlostech kolem sedmdesáti kilometrů v hodině přestanete mít chuť si povídat se spolujezdcem. Vinou hlasitého motoru umístěného uprostřed kabiny si totiž už nebudete rozumět.

Vlastně po celou dobu životního cyklu se Škoda 1203 vyráběla ve verzích sanitka, valník, pětimístné kombi, osmimístný mikrobus a také pohřební vůz. Od roku 1993, po rozdělení Československa, se už toto auto nejmenovalo Škoda 1203. Novým označením se stalo TAZ 1500.

Posledním záchvěvem byl pokus o dieselovou verzi. EDo útrob se dostal vznětový čtyřválec Volkswagen 1,9 D. Definitivní konec sériové výroby nastal v roce 1999. 

Ovšem i poté bylo ještě zhruba deset let možno možno si koupit novou dvanáctsetrojku. To díky firmě Romana Jirouše ze Žacléře, který po skončení výroby v Trnavě odkoupil výrobní technologii a potřebné díly od dodavatelů.

Ten také chystá speciální technologické muzeum věnované Škodě 1203. Otevřít by se mělo příští rok.