Oheň napáchal škody za více než deset milionů korun, díky včasnému zásahu hasičů se však podařilo ochránit majetek v hodnotě téměř 60 milionů.

O případech, které v současnosti nejvíce zaměstnávají přerovské hasiče, jsme hovořili s vyšetřovatelem Hasičského záchranného sboru v Přerově Miroslavem Schwarzem.

Když srovnáte loňský rok s těmi předchozími, byl co do četnosti zásahů něčím výjimečný?

Vloni jsme vyjížděli ke 242 požárům, což není žádný extrém. Asi nejvíce zásahů bylo v roce 2003, kdy jsme vyjížděli k celkem 294 případům.

Důvodem jejich četného výskytu bylo nejspíše extrémní sucho. Náročný z pohledu hasičů byl také rok 1993, kdy jsme dokonce za jediný den měli na 19 zásahů.

Při kterém z loňských případů došlo na Přerovsku k největším materiálním škodám?

Jednalo se o požár střechy cukrovaru v Kojetíně, kdy byly škody vyčísleny na jeden milion 700 tisíc korun.

Na Přerovsku se v minulosti vyskytly případy několika zapálených stohů, které se dlouhou dobu nepodařilo objasnit. Nakonec se zjistilo, že oheň úmyslně zakládal jeden z dobrovolných hasičů.

Jedná se o ojedinělý případ? Jak se vlastně na celkovém počtu požárů podílejí žháři?

Asi nejznámšjší je právě tento případ žhářství, který se na Tovačovsku stal zhruba před osmi lety. Dlouho jsme nemohli objasnit případy požáru stohů hned v několika obcích – kromě Tovačova a okolí hořelo i v obcích na Prostějovsku.

Policie nakonec vypátrala, že stohy zapaluje jeden z místních dobrovolných hasičů.

Raritou v mé praxi vyšetřovatele bylo i odhalení malého žháře, který už ve čtyřech letech svému sourozenci zapálil přehoz na postýlce.

Poprvé vypadal tento případ žhářství v rodině jako dílo náhody nebo nedbalost. Podruhé už bylo jasné, že se o náhodu nejedná. Chlapec se nakonec ke svým činům doznal.

To je ale opravdu výjimka. Problémem dnešní doby jsou spíše mladí lidé, kteří se nudí, zapalují kontejnery nebo okrasné keře. Jsou i děti, které se touto činností zabývají poměrně pravidelně.

Třeba v letošním roce hořelo několik kontejnerů v ulici Kozlovská, Budovatelů a Trávník. Není to ale problém jen Přerova, k těmto požárům dochází také na Hranicku nebo v Kojetíně.

Nejedná se přitom o žádnou levnou záležitost. Jeden kontejner přijde na sedm tisíc korun a když je jich za měsíc pět, tak se tato „dětská hra“ hodně prodraží.

Jako vyšetřovatel jste se setkal s celou řadou případů žhářství. Jaké jsou jeho nejčastější důvody?

Lidé často způsobí požár, aby se někomu pomstili. Jiní na sebe zase chtějí upozornit. Vyskytují se samozřejmě i případy pojišťovacích podvodů nebo zapálení prostor konkurence.

Největší problém ale opravdu představují mladiství, kteří nezapalují jen kontejnery, ale třeba i vozidla. Jdou například v noci ze zábavy, po cestě ukradnou vozidlo, svezou se vněma nakonec ho zapálí.

Kdy nejčastěji vyjíždíte k požárům?

V létě nás nejvíce zaměstnává likvidace bodavého hmyzu, hlavně vos a sršňů. V minulém roce byl z toho pohledu nejhorším měsícem srpen, kdy jsme také zaznamenali nejvíce požárů – a to zejména kvůli nedbalosti lidí, kteří si neuvědomují riziko odhození nedopalku v suchém letním období.

Z hlediska četnosti výjezdů je asi nejnáročnější březen a duben, kdy se provádí úklid zahrad a lesů.

Požáry na Přerovsku v roce 2007
  • Počet požárů celkem 242
  • Počet požárů se škodou za za více než 10 tisíc korun 171
  • Počet požárů se škodou od 10 až do 250 tisíc korun 61
  • Počet požárů se škodou od 250 tisíc až do 1 milion korun 8
  • Počet požárů se škodou za více než milion korun 2
  • Přímá škoda při požárech vloni 10 milionů korun
  • Uchráněné hodnoty 60 milionů korun
  • ZDROJ: HZS Přerov

    Petra Poláková - Uvírová, Hana Jančovičová