O rychlém vyděrači

Dva trestné činy spolu zcela úzce souvisely. Jednalo se o řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění a o maření výkonu úředního rozhodnutí.

Třetí trestný čin, ze všech nejzávažnější, nese oficiálně název vydírání. Podle Antonína o žádné vydírání nešlo, nicméně jeho oběť to cítila poněkud odlišně, což vzal soudce v potaz.

Vysvětleme si tedy jednotlivé body řádění páně Málkova, aby nám bylo jasnější, zda ten rok a půl byl, či nebyl na místě. Když řídil před nějakým časem Antonín opilý a zavinil nehodu, přišel kromě peněz i o řidičák.

Dostal soudní zákaz řízení motorových vozidel, jak se to oficiálně říká. Velmi krátce poté mu otrnulo a autem jezdil dál, a samozřejmě opět pořádnou rychlostí.

Když se jednou snažil ujet policejní hlídce a pak se ještě schovával kousek od silnice v lese, načež byl přes všechnu snahu chycen, spáchal rázem ony dva „motoristické“ trestné činy.

„Nechtělo se mi chodit pěšky, a autobusů jezdí málo,“ vysvětlil pak lakonicky vyšetřovateli i soudu důvod, proč bez ohledu na soudní zákaz dál jezdil autem.

Jak si k obviněním přidal Málek i vydírání? Z různých důvodů, nejspíš hlavně kvůli Málkově divoké povaze, se s ním rozešla jeho přítelkyně. Antonín to nepřenesl přes srdce.

Těžko soudit, zda motivem byl skutečně nepřekonatelný žal a touha, nebo spíš uražená ješitnost, každopádně slečně Evě, jak se bývalá Málkova láska jmenovala, začaly pár dní po rozchodu chodit na mobil děsivé SMS zprávy.

Romantický ctitel Málek dívce sděloval, že pokud se k němu nevrátí, „rozřeže jí obličej, uřeže prsa“, a dodával i různé další podobné lahůdkové přísliby.

Jelikož Málek nedal ani po důrazném upozornění pokoj, oznámila Eva jeho počínání na policii. No a pak už vlastně stačilo vše zadokumentovat a poslat horkokrevného mladého muže do vazby a posléze před soud. O jeho výsledku jsme hovořili už v prvních řádcích našeho příběhu…