Když ministryně obrany Jana Černochová (ODS) bilancovala svůj první rok v úřadě, postěžovala si: „Minulé vlády měly armádu za oblast, na které se dá šetřit. A to navzdory tomu, že armáda pomohla vždy, kdy bylo potřeba.“ 

Obrana státu skutečně řadu let nepatřila mezi vládní priority. To se projevovalo i na objemu peněz, s nimiž armáda hospodařila. Když se v březnu 1999 Česko po téměř desetiletém úsilí stalo členem Severoatlantické aliance, byl cíl v podobě dvou procent HDP na obranu blízko. Ještě v roce 2005 šlo na armádu 1,79 procenta HDP.

V následujících letech se ale začal armádní rozpočet osekávat, a to nejen v poměru k HDP, ale dokonce i v absolutních částkách. V roce 2014 klesl na pouhých 41 miliard korun, tedy méně než jedno procento hrubého domácího produktu. Setrvale růst začal až od roku 2017, kdy byl premiérem Andrej Babiš a ministrem obrany nominant hnutí ANO Lubomír Metnar. 

Zásadnější zlom přinesl až vpád ruských vojsk na Ukrajinu. „Bezpečnost a obrana naší země nejsou zadarmo, proto současná vláda navyšuje rozpočet ministerstva obrany a připravili jsme zákon o financování obrany, který stanoví minimální výdaje na obranu ve výši dvou procent HDP,“ uvedla Černochová.

Po 25 letech splněno

Letos tak má armáda k dispozici téměř 112 milionů korun, což představuje 1,52 procenta HDP. A příští rok by měl rozpočet ministerstva obrany poprvé od vstupu země do NATO dosáhnout dvou procent HDP.

Prezident Miloš Zeman se setkal s polským prezidentem Andrzejem Dudou, 24. ledna 2023, Náchod
Česko by Polsku pomohlo, ujistil Zeman Dudu. Kampaň přirovnal k občanské válce

Česko není v Evropě samo, kdo měl dosud s plněním závazku vůči alianci problém. Například Španělsko vloni na obranu vynaložilo jen 1,01 procenta HDP. Kritérium splňují pouze pobaltské státy, Polsko, Řecko, Spojené království a podle posledních odhadů těsně také Chorvatsko a Slovensko.

To se projevuje i ve velikosti armád. Desetimilionové Řecko má i díky povinné vojenské službě 111 tisíc vojáků, Česko jen 27 tisíc. Letos by se řady příslušníků českých ozbrojených sil měly rozrůst o 1100 mužů a žen. I tak bude početně patřit mezi ty nejmenší na kontinentu. Skromné jsou i počty bojové techniky, které se například v případě tanků nebo letadel počítají na pouhé desítky kusů.