Na svých webových stránkách píšete: „Žádná auta, ticho a klid, jenom šumění stromů vlnících se ve větru. Zapomeňte na všední starosti, odpočiňte si! Zdravé jídlo, čistý vzduch a hodně pohybu vám ubere na váze, zvýší energii a přidá radost do života.“ To zní jako sen…
Toto byla nosná myšlenka znovuotevření Kateřiny a jejího zpřístupnění hostům, která se nám daří naplňovat i po těch letech. Jednou z jejích největších předností je okolní příroda a klid, který je opravdu pověstný. K tomu doplňujeme služby, které jsou zaměřené na zdravý životní styl, což je dnes velmi žádaná záležitost. Snažíme se klientům vyjít vstříc ať už typem stravy nebo možností pohybu. Hosté sem většinou jezdí za aktivním odpočinkem. Cvičí, relaxují, meditují, ale chodí i na procházky nebo vyráží cyklovýlety po okolí. Mohou poznávat nejen krásy Počátecka, ale i Telčska a dalších koutů Vysočiny.

Martin Pavlíček
- je mu 50 let
- narodil se v Počátkách, bydlí v Heřmanči, části Počátek
- vystudoval stavební průmyslovku
- přes 20 let pracoval v zastupitelstvu a radě města Počátek
- v Resortu Svatá Kateřina pracuje už 13 let
- jeho koníčkem je sport, je předsedou počátecké tělovýchovné jednoty
- je ženatý, má 3 děti

Mluvil jste o zdravém jídle, tak co tady vaříte? Jaké suroviny používáte?
Snažíme se využívat regionální suroviny, nicméně naše gastronomie je zaměřená na zdravý životní styl. Je to dané i tím, že většina našich hostů jsou ženy. A právě ty většinou mají jiné stravovací návyky. Od toho se odvíjí i náš jídelní lístek, takže nabízíme dietní a lehká jídla, zejména saláty, pasty nebo vegetariánské a veganské pokrmy. Klasickou českou gastronomii u nás nenajdete.

Nejsou pak muži zklamaní, že si u vás nemohou dát třeba svíčkovou?
Pozor, zrovna svíčkovou máme! (smích) Jen ji nabízíme s odlehčeným knedlíkem, ne tím klasickým kynutým. Nenajdete u nás třeba guláš nebo vepřo knedlo zelo. Většina mužů, když sem jede, tak většinou ví, jakou kuchyni může očekávat, a nemůžu říct, že by u nás byli nespokojení.

A čím to podle vás je, že většinu klientů tvoří ženy?
Myslím si, že je to proto, že jsou od přírody činorodé a rády odpočívají aktivně. My muži máme občas tendenci k volnějšímu stylu života, takže nevyhledáváme až tolik víkendových aktivit. Také se u nás hojně cvičí jóga a přeci jen se jí ženy věnují více než muži. Dámy sem často jezdí ve skupinkách, užijí si víkend, odpočinou si od partnerů a naopak pánové pak mají hezký, volný víkend doma. (smích)

Ilustrační foto
Při srážce aut na křižovatce v Humpolci se zranila spolujezdkyně

Zaujala mě vaše zelená filozofie. Skutečně se po areálu nesmí jezdit auty?
Je to dáno i podmínkami a umístěním resortu. Nacházíme se totiž v ochranném vodárenském pásmu. Je to tedy součást naší zelené filozofie, ale v tomto případě i povinnost kvůli ochraně zdejších vodních zdrojů. Odstavné parkoviště máme v Počátkách, odkud klienty vozí náš autobus. V lesích budovat parkoviště pro více jak stovku aut opravdu nechceme. Většina hostů to pochopí, když vidí, že cesta sem trvá necelých deset minut. Jsou naopak nadšení z toho, že je neruší prach a hluk startujících automobilů.

Neexistují žádné výjimky?
V nejnutnějších případech sem auta mohou, ale běžní hosté ne. Mám na mysli třeba zásobování, dodavatele, kteří s námi spolupracují ve službách jako prádelna nebo odvoz odpadu. Není to jen nějaký náš výmysl, bylo tady tomu tak odjakživa.

Svatá Kateřina je známá jako nejzdravější místo v České republice. Skutečně je to pravda?
Opravdu to je jedno z nejzdravějších míst. Odborníci zkoumali zdejší vzduch a skutečně jim vyšlo, že je jeden z nejzdravějších v České republice. Není to však jen svatá Kateřina, ale i okolí Javořicka a Počátecka. Vliv na to má i fakt, že v okolí není žádný těžký průmysl nebo vytížené dopravní tepny, dálnice je vzdálená pětatřicet kilometrů… Kateřina tak těží z toho, že jsme velmi zajímavý region pro turistický ruch.

Ilustrační foto
Pelhřimovské školky otevřou 25. května. Děti ochrání ranní zdravotní filtr

Zahlédla jsem, že nabízíte i čistou vodu z Kateřiny. V čem je jedinečná?
Je to všechno o pramenu svaté Kateřiny, který tady vyvěrá stovky let a který byl nazván ideálem vody. V minulosti tady byly vodoléčebné lázně, kde se pramen využíval pro jeho léčebné účinky. Ostatně to prokázal i rozbor, který jsme si nechali dělat. Je to taková slabá minerálka a tuto vodu mohou naši hosté konzumovat přímo v restauraci. Není nijak upravovaná, je v surovém stavu, přesto má parametry kojenecké vody a je velice dobrá.

Je pramen přístupný i pro veřejnost?
Ano, hned vedle hotelu vyvěrá v kapličce. Může se u něj stavit a napít se každý, kdo jde kolem. Navíc je i součástí zdrojů vodovodu Počátky.

Nakousl jste i jeho léčivé účinky. Co všechno léčí?

Má velmi příznivý vliv na zlepšení krevního oběhu, funkci trávicího ústrojí a dokonce pomáhá i při některých kožních onemocněních. Musím ale zdůraznit, že Resort Svatá Kateřina není zdravotnické zařízení. Neléčíme, pouze našim hostům předáváme tyto informace. Jsme sportovně-relaxační centrum hotelové typu, které využívá blahodárného vlivu této vody a dary zdejší přírody.

Kapela Jelen.
„Jelení“ festival v Přibyslavi se přesouvá. Pravděpodobně na konec léta

Správně jste před chvílí připomněl, že tady dříve lázně byly. Pokud se nemýlím, tak jejich počátky sahají až do šestnáctého století…
To máte pravdu, ale dnes jsme vyloženě komerční wellness provoz, který nemá smlouvu s žádnou pojišťovnou, a neposkytujeme tady lázeňskou péči.

Snažíte se ale i přesto navázat na tehdejšího ducha tohoto zařízení?
Určitě. I když poskytujeme relaxační služby, ne vyloženě lázeňské, tak jde říct, že skutečně navazujeme na lázeňskou historii tohoto areálu. Lázně svaté Kateřiny fungovaly do druhé světové války, poté se z toho stala dětská léčebna specifických onemocnění horních cest dýchacích. Léčilo se tady zejména čistým vzduchem, voda nebyla až tak využívána. My jsme se vrátili spíše k té vodě, nicméně i vzduch sem přivádí hosty, a to nejen z České republiky, ale takřka celého světa. Za loňský rok se tady vystřídalo zhruba patnáct tisíc hostů, což je na Vysočinu velmi slušné číslo.

Mezi vaše klienty patří i řada celebrit. Nemáte strach, že běžného člověka to odradí a bude to tu považovat spíše za snobskou záležitost?
Jezdí sem známé osobnosti, ale nemáme z toho obavu. Jsou to úplně normální lidé a setkáváme se tady s nimi dnes a denně. Je pravdou, že pro místní obyvatele možná nemusíme být úplně cenově dostupní, ale my se za to nestydíme, naopak. Víme, že za ty ceny musíme poskytovat kvalitu. Ačkoliv mám náš kraj velmi rád, je třeba si uvědomit, že jen lidé z Vysočiny by tento provoz neuživili. Nemají potřebu sem jezdit za přírodou, protože ji mají doma. Přijíždí sem lidé z velkých měst, a tím jsou vlastně nastavené i cenové úrovně našich služeb. Klienti s tím počítají a nemají s tím problém.

Sportovní areál Za Branou v Pacově.
Moderní sportovní areál v Pacově využijí fotbalisté, školáci i hasiči

Místní sem tedy vůbec nejezdí, nebo zajdou alespoň na kafe?
Resort svatá Kateřina rozhodně není uzavřený provoz. Areál je otevřený jakýmkoliv hostům a mohou navštívit všechny provozy, tedy restauraci, wellness, sauny… Spoustu lidí sem zavítá třeba při procházce nebo nějakém výletu na kole. Jsem místní patriot, spoustu let jsem působil v samosprávě Počátek a vždy jsem se snažil Kateřinu přiblížit místním. Není to provoz jen pro vyvolené. Tyto předsudky jsem se snažil po celou dobu bourat.

Vraťme se ještě k těm celebritám. Je někdo, kdo vás opravdu překvapil svým chováním?
Každý mě nějakým způsobem zaujal, ať už pozitivně nebo negativně. Obrovským zážitkem bylo třeba setkání s topmodelkou Evou Hercigovou, které bylo lidsky velmi krásné a zajímavé. Nechci se nikoho dalšího dotknout, je spoustu zajímavých osobností, které Kateřinou prošly, ale s dovolením je nebudu vyjmenovávat. Je to i proto, že tito lidé u nás hledají anonymitu. Uprostřed lesů nemusí mít strach z bulváru. Vědí, že když půjdou na procházku, tak nebudou za stromem stát paparazzi a fotit je.

Stalo se to už někdy?
Musím zaklepat, ale nikdy. Vždy se nám podařilo zajistit jejich soukromí. Mnohdy to mají i jako podmínku. Spousta z nich se k nám vrací právě díky tomu, že to dokážeme. V dnešní uspěchané době tito lidé hledají nějaké místo, kde budou mít alespoň na pár dnů možnost načerpat sílu do běžného života bez bulváru nebo zapnutých kamer.

Ilustrační foto
Do Stráže u Pelhřimova mohou i plavci. Vodu v ní čistí odborníci

Výrazným posunem v tomto směru byla i stavba Ájuverdského pavilonu, který jste otevřeli loni. Čím je výjimečný?
Především architekturou, a tím myslím jak exteriéry, tak interiéry. Vymezili jsme si dost času na přípravu, měli jsme několik studií a řešili jsme opravdu detaily. Měli jsme naprosto jasnou představu, co chceme, a tomu jsme podřídili úplně vše. I pan architekt se dokázal vcítit do našich provozních potřeb a navrhl podobu, která souzní s okolní přírodou. Je to dřevostavba, která se „vznáší“ ve vzduchu na osmadevadesáti kamenných pilířích. Hlavním stavebním materiálem je tak dřevo, kámen a sklo. To, že je tato stavba výjimečná, umocňuje i skutečnost, že získala celorepublikový titul Stavba roku 2019.

Vnímáte ho jako určité zadostiučinění?
Asi trošku ano. Stavbu jsme si nakonec řídili zcela sami. Neměli jsme žádného generálního dodavatele a na vše jsme dohlíželi my. Titul vnímám jako ocenění tohoto úsilí. Měl jsem tu čest stát v čele týmu a byl jsem za vše zodpovědný. Myslím si, že výsledek za to opravdu stál. Bylo to velmi náročné období, ale zůstalo za námi zajímavé dílo, které je stále předmětem zájmu.

Co si mám vlastně pod pojmem ájuverda představit?
Je to přírodní medicína stará tisíce let, někdo ji dokonce nazývá matkou přírodních medicín. Zaměřili jsme se na ní v souladu s naší zelenou filozofií. Uzavřeli jsme partnerství s resortem z Kairali z Indie a v jejich spolupráci jsme vybudovali Ájuverdský pavilon, který je dnes největším ájuverdským centrem v Evropě. Ta kooperace je natolik úzká a provázaná, že tu dnes máme zaměstnance přímo z Indie.

Jak tato procedura probíhá?
Trošičku bych to přirovnal k lázeňským terapiím. Začnete konzultací s ájuverdským lékařem, který vám doporučí konkrétní procedury a domluvíte si spolu i jídelníček. To je proložené cvičením a meditacemi. Vše pak směřuje k léčbě a regeneraci nejen vašeho těla, ale také ducha.

Přetížená dodávka.
Podezřelá dodávka byla přeplněná díly pro dětská hřiště. Pokuta bude tučná

Máte s ní i vlastní zkušenosti?
Znáte to, kovářova kobyla chodí bosa. (smích) Samozřejmě jsem to zkusil, vím, o čem to je. Rozhodně to stojí minimálně za vyzkoušení.

Resort jste přebíral v opravdu špatném stavu. Nebál jste se do toho jít?
Upřesnil bych to, já jsem ho nepřebíral. Areál byl uzavřený a stávající majitel (podnikatel Ing.Petr Zempliner, pozn. red.) ho v roce 2005 koupil ve veřejné dražbě od Kraje Vysočina. Rozhodl se ho celý opravit a tam jsme se potkali. Stal jsem se technickým dozorem investora a dohlížel jsem na rekonstrukci. Bylo to tu v opravdu velmi špatném technickém stavu a vyžadovalo to obrovskou investici v řádu stovek milionů korun.

Jak jste se dostal k pozici ředitele?
Vzájemně jsme se s panem majitelem dohodli, že tady po rekonstrukci zůstanu. Slíbili jsme si, že to zkusíme na rok a nakonec se z toho stalo třináct let.

Měl jste někdy chuť všechno vzdát?
Mnohokrát. (smích) Ale to tak v životě bývá. Lhal bych, kdybych řekl, že ne. Řešil jsem spoustu nepříjemných a složitých situací, ale všechny se podařilo zvládnout a překonat. Kolikrát nás ještě motivovaly k lepšímu výkonu. Nicméně teď po třinácti letech k tomu skutečně dochází a s panem majitelem se domlouváme na omezení naší každodenní spolupráce. Je to rozhodnutí z mé strany a ten rozchod je ve velmi přátelském duchu.

8smička
Bylo nebylo. Humpolecká 8smička otevírá také s výstavou Sklo

A na co jste naopak pyšný?
Pyšný? Tak bych to asi neformuloval. Řekl bych, že jsem velmi rád, že jsem se mohl za těch třináct let podílet ne celkové přestavbě celého areálu, vymýšlet a realizovat nové investiční záměry a zároveň stát v čele celého provozu se skvělým týmem zaměstnanců. Nakonec tady vznikla jedna z největších ubytovacích kapacit na Vysočině, což se moc neví. Resort nabízí sto šedesát lůžek v osmdesáti pokojích. A také jsem se podílel na Kamenném kruhu druidů.

Co to je?
Novodobá replika megalitické stavby. Vybudovali jsme ho s významným českým odborníkem Pavlem Kozákem v roce 2014 a je to největší kromlech v České republice. Jeho účelem je pomoci lidem v jejich duchovním vývoji a zlepšení zdraví. I ze zpětných vazeb víme, že meditace a nasávání uvnitř kruhu skutečně pomáhají. Nechceme však lidem říkat, že je kruh zázračně uzdraví, pouze jim dáváme možnost to zkusit.

Proč jste se tedy rozhodl odejít zrovna teď, když resort skvěle šlape?
To se ptá hodně lidí. Nekončím ale úplně. Budu i nadále v případě potřeby externě vypomáhat. Nezavírám za sebou dveře. Kateřina je v mém případě i srdeční záležitost, protože tady pracoval už můj děda i otec. Nepovažuji se však za hoteliéra. Původním povoláním jsem technik, stavitel a chtěl bych se k tomu vrátit. Těch třináct let tady vnímám jako velmi zajímavou etapu života, která mi hodně dala. Setkal jsem se se spoustou zajímavých lidí, nicméně teď se chci vrátit tam, kam si myslím, že patřím. Věřím tomu, že svatá Kateřina bude i bez mé společnosti fungovat tak jako doposud, ne-li lépe. Moc jí to přeji.

Cyklostezka. Ilustrační foto
Stavba cyklostezky či in-line dráhy. Pelhřimovští řeší pozemky