Jan Papež: Letošní dovolená bude možná na čas poslední

PŘEHLEDNĚ: Z Česka vlakem i autobusem k moři. Podívejte se na trasy i akční ceny

S čím cestovky vstupují do nové éry?
Co se týká budoucnosti, je pro cestovní kanceláře hlavně velmi složité získat pojištění. Abychom mohli získat pojistku, musíme skládat garanci. Pro tu má každá cestovní kancelář jiné, velmi odlišné podmínky. Mohu uvést příklad vlastní středně velké cestovní kanceláře. Pojistka se příliš nezměnila, ale zatímco před covidem jsme skládali garanci kolem šesti set tisíc korun, teď je to šest milionů. Takže desetinásobek.

Peníze vám tedy visí u pojišťovny, vy s nimi nemůžete nakládat, a přitom vám z nich teď ještě rychle ukusuje inflace.
Podmínky pojistek se prostě výrazně změnily, a pokud stát neučiní výrazný krok k tomu, aby cestovním kancelářím pomohl pojistku získat, může se stát, že skončí dalších sto, možná dvě stě kanceláří. Snižuje se tak pestrost nabídky na trhu, což je škoda.

Vedle všeho ostatního rostou i ceny energií a pohonných hmot. Zdražují kvůli tomu cestovní kanceláře zájezdy?
Již prodané zájezdy nezdražují. Prodražení vstupů se projevuje na jejich vlastním profitu, nebo se o tuto ztrátu dělí se svými dodavateli. Co se týká nových zájezdů, tak samozřejmě jak letecké společnosti, tak hoteliéři i cestovní kanceláře musí nezbytně alespoň část zvýšených nákladů promítnout do ceny zájezdů. Činí to všichni ostatní na trhu a jinak to nejde, protože inflace je příliš velká. Zejména nárůst cen energií. Když se navíc podíváte na cenu leteckého benzinu, tak tuna, která dříve stála sedm set dolarů, teď stojí patnáct set. Je to dvojnásobek, ale někdy i trojnásobek. Takže dříve nebo později se to do vyšších cen promítnout musí.

Pivo za stovku. Chorvatsko zdražilo, ale očekává rekordní počet českých turistů

Kvůli dražším pohonným hmotám některé společnosti po turistech také opět vyžadují takzvané palivové příplatky.
Palivové příplatky jsou historický pojem, který vznikl někdy před patnácti lety. Tehdy přišla první palivová krize a letecké společnosti si tímto způsobem kompenzovaly nárůst ceny pohonných hmot. Později byly ale pod tlakem veřejnosti opět donuceny cenu letenky sjednotit. Prudký nárůst ceny paliva v letošní sezoně tuto dobu opět připomněl a letecké společnosti si zase ke starším smlouvám účtují palivový příplatek. U středomořských destinací to může být kolem tisícovky, u těch vzdálenějších třeba i pět tisíc korun. Když si ale půjdete koupit novou letenku, bude to tam již započítané a znovu ji dostanete za finální cenu.

Cenu zájezdu mohou ovlivnit i změny kurzu, a hlavně silnější koruna.
To samozřejmě hraje roli u výdajů, které máte přímo na místě. Řekl bych, že země, kde se inflace tolik neprojevuje, jsou zejména kolem Středomoří. Tam tomu pomohla právě silnější koruna, která na sebe část inflace stáhla. Ceny jsou tam tedy pro nás podobné, jako byly dříve, a stejné je to v některých exotických zemích. Obávám se ale toho, že v následující sezoně zdraží ubytování.

Ceny zájezdů tedy oproti loňsku příliš nevzrostly, protože si je cestovní kanceláře objednaly ještě před sezonou za původních podmínek. Co ale čekáte do budoucna?
Zájezdy pro letošní sezonu skutečně téměř nezdražily. Obecně se dá říci, že zasažen nebyl ani zájem klientů, který je motivován především odložením z minulosti. Lidé si říkají: „Dva roky jsme necestovali, teď už musíme, protože to jinak nevydýcháme“. Já očekávám, a to je jen můj osobní názor, že zlom může přijít po návratu z letošních dovolených. Až si lidé uvědomí, co je tady všechno čeká, jako ty zvýšené zálohy na energie, tak si někteří z nich začnou říkat, že to pro ně možná byla zase na nějaký čas poslední dovolená. Společnost se ještě víc rozdělí, nůžky mezi chudými a bohatými se ještě víc rozevřou, a pokud to nějakým způsobem Evropa nevyřeší, sociální rozdíly budou stále větší.

Pro mnoho lidí tedy dovolené skončí?
Pokud celý rok pracujete, dovolenou na zotavení potřebujete. Ale může se stát, že místo tří dovolených za rok pojedete jenom na dvě anebo místo dvou na jednu. Proto si nemyslím, že by cestovním kancelářím ubylo tolik klientely, aby to pro ně bylo smrtící. Na druhou stranu ale musí přemýšlet o svém poslání, o smyslu svého podnikání a musí hledat přidanou hodnotu, kvůli které se lidé mají obracet právě na ně. Třeba covid cestovním kancelářím přivedl mnoho nových lidí, kteří si uvědomili, že právě ony dobře rozumí všem těm předpisům a restrikcím. Že vědí, kam a za jakých podmínek se může jet a kam už ne. Lidé viděli naše aktivity, které jsme dělali vůči státu, abychom udrželi otevřené hranice, a to nám přivedlo nové klienty. Jak se ta situace bude nadále vyvíjet, je ale strašně složité předvídat.

Tuniský ministr turistiky Mohamed Moez Belhassin: Rusy v Tunisku nepotkáte

Pasažéři na evropských letištích si stěžují, že na odbavení musí čekat dlouhé hodiny.
Denně dostáváme zprávy o tom, že letecké společnosti mění letové řády, zpožďují nebo ruší lety. Je to dáno především tím, že jak letecké společnosti, tak letiště podcenily situaci. Už rok 2021 dal jasně najevo, že lidé cestovat chtějí a že je jenom otázkou času, kdy se rozvolní restrikce a cestovat jako předtím také budou. Cestovní kanceláře se na to proto připravily, ale letiště a letecké společnosti ne. A znovu sehnat letový personál, který propustíte, není snadné. Když odborník odejde z oboru a usadí se jinde, nebude se mu chtít zpátky tam, kde budoucnost nevypadá jednoznačně.

O zákazníky vás to ale zatím nepřipravuje.
To sice ne, připravuje nás to však o strašně moc času a energie, kterou bychom jinak věnovali něčemu pozitivnímu. Například zlepšení produktu. Ale my neustále řešíme jenom krize, což je samozřejmě deprimující. Tady bych upozornil, že selhává kontrolní mechanismus státu. Česká obchodní inspekce je velice ostrá na cestovní kanceláře, ale ani trochu na letiště a letecké společnosti. Přestože zákazníkům nevyplácejí povinné kompenzace, zdržují výplaty, a lidi tak poškozují. Pokud chcete letět na dálkový let z Frankfurtu, ale kvůli letecké společnosti tam neodletíte, tak vám zruší ubytování a propadnou další služby. Inspekce by měla okamžitě zasáhnout a chránit spotřebitele, ale ona tak nečiní.

Mají letos Češi zájem o nové destinace?
U leteckých zájezdů je vždycky alfou a omegou doprava. Když máte do některé zajímavé destinace přímý let, nasměruje se tam i zájem lidí. Ukazují to nově přímé lety do Dominikánské republiky nebo na Zanzibar. Jsou vyprodány, přestože to asi nikdo nečekal, když s tím Čedok přišel. Teď tam týdně létá 260 lidí a letadla jsou plná. Stejně tak když Ryanair nabízel Jordánsko, létaly tam s ním mraky lidí. Když s tím skončil, zájem začal opadat.

Jakmile se otevře nová linka, přiláká to zájem. Teď se otvírají nové zajímavé linky jako třeba do Saúdské Arábie nebo do Kuvajtu. To jsou destinace, které nikdy nebudou lákat masový zájem, ale mohou být zajímavé. Jsou to totiž země, které byly dlouho uzavřeny bez turistů. Letos jsou hitem také Albánie nebo Černá Hora. Dosud neměly přímé letecké spojení, ale nyní ho mají, a třeba právě u Černé Hory je nárůst zájmu velice strmý.

Charterové lety nyní létají jen s českým leteckým dopravcem?
Dominantní roli skutečně samozřejmě hrají Smartwings, protože je to domácí letecká společnost. Z hlediska komunikace a zajištění letů je to tak pro české cestovní kanceláře nejjednodušší a nejstabilnější partner. Létají ale také s leteckými společnostmi z těch destinací, do kterých se míří. Dále právě do Dominikánské republiky nebo na Zanzibar létají charterové lety s polskou společností LOT. Smartwings totiž na takovou dálkovou dopravu nemají vhodná letadla.

Levná dovolená? Turecký oběd je za polovic, Češi ušetří také v Bulharsku

Jak to vypadá se zájmem o Chorvatsko? Od příštího roku přechází na euro. Nevzrostou tam ceny natolik, že to české turisty odradí?
Už teď, když budete v Chorvatsku chtít zaplatit eurem, můžete, stejně jako v mnoha obchodech tady. Já jsem v tomhle směru optimista. Přechod Chorvatska k euru nastane v lednu příštího roku. To znamená, že tam bude dostatečně dlouhá doba před sezonou, aby ta země prošla obvyklým nárazovým šokem a aby se ceny srovnaly do normálu. To se děje už jenom na základě vnitřního trhu tak, jako jsme to kdysi pozorovali například u Slovenska. Tam byl po přechodu k euru prudký nárůst cen hned v prvních dvou měsících, ale poté se to srovnalo v podstatě téměř na stejných cenách, jaké byly předtím. Podle mě to samé nastane také v Chorvatsku. To znamená, že příští letní sezona bude podobná jako ta letošní a žádné extrémní nebezpečí, že by pro Čechy přechod země na euro znamenal nějaký problém, nehrozí.

Co zájezdy last minute, jsou stále populární?
Tento pojem v sobě zahrnuje všechno možné, ale hlavně je to marketing. Spousta cestovních kanceláří to použije podobně jako samoobsluhy nálepku „sleva“. Slova „last minute“ se používají jako sleva a lidem se rozzáří oči. Původně tento výraz vznikl kvůli doprodeji sedaček v charterových letech. Když si koupíte osmdesát sedaček a potřebujete ty volné obsadit, tak když vám už teče do bot a obsazené je nemáte, prodáte je za nižší cenu a k tomu si připočítáte ubytování.

Tak vznikne snížení ceny, které může u zájezdů, kde letenka tvoří padesát procent ceny, znamenat třeba čtyřicetiprocentní zlevnění oproti normální ceně. A tato nová cena musí být atraktivní, proto se nejede do pětihvězdičkového hotelu, ale seženete jiný, co nejlevnější. Opravdové slevy last minute proto využívají lidé, kteří na ubytování nejsou nároční nebo jim je jedno, kam se letí. Chtějí být u moře za dobré peníze, v hotelu moc nepobudou a raději se toulají venku.

Je jich letos dost?
V letošní sezoně jsou s nimi dva problémy. Tím prvním je nedostatečný počet letů, protože sedaček rapidně ubývá. Máte tedy klienty, ale nemůžete je dostat do letadla, protože pro ně nejsou volné sedačky. A kromě toho ještě všechny hotely na světě stále nejsou v provozu, takže často máte problém najít pro tyto lidi ubytování. Já si proto myslím, že last minute i letos budou, ale s jejich kvalitou to bude horší než v jiných sezonách, a lidé s tím musí počítat.

Takže cestování stále ovlivňují omezení spojená s koronavirem.
Restrikce se velmi snadno zavedou, ale těžko se odvolávají. Pokud je rušíte, tak na sebe berete odpovědnost. Když se něco stane, tak právě vy jste byl tím, kdo je zrušil. Nikde na světě to státní úředníci nechtějí mít na triku. Naštěstí svět pochopil, že turistika je významná součást ekonomiky a pokud státy uzavřou hranice, tak to ekonomicky neustojí. A my jako cestovní kanceláře přesně víme, jak to kde funguje. Ostatně to je jeden z důvodů, proč s námi lidé nyní cestují. My jim řekneme, jaké předpisy musí splnit pro překročení hranice, aby byli připraveni na to, co po nich můžou chtít přímo na místě. Naštěstí množství těchto zákazů stále klesá.

Dražší dovolená. Cestovní kanceláře už posílají výzvy k palivovému příplatku

A jaká je situace s návratem zahraničních turistů do Česka?
Já bych řekl, že právě kolegové v incomingu dostali úplně největší ránu. To, že se Česká republika zavřela, pro ně znamenalo v podstatě absolutní zákaz práce. Přitom takový neveřejný, takže si prakticky nesáhli na žádnou podporu. Museli propustit odborný personál, který jen složitě dostanou zpátky. Přitom zájem turistů o návrat se zvedá, ale stát nedělá vůbec nic pro to, aby tento trh ochránil. Na Staroměstském náměstí proto místo odborných průvodců z Česka stojí cizinci s paraplíčky, kteří přiletěli předevčírem a včera si nastudovali něco málo o zdejší historii. Ale mají jazykové znalosti, a už zde proto vodí třeba skupiny španělských turistů.

Nechybí české turistice vlastní ministerstvo, jaké mají v některých jiných státech?
Samozřejmě, na ministerstvu pro místní rozvoj není ani žádný náměstek, který by se věnoval pouze turistice a jejímu rozvoji. Náměstek, který by se koncentroval pouze na problémy a radosti spojené s turistikou. Při významu turistiky pro naše hospodářství je to absurdní a na pováženou.

Cizí země se zdají být čím dál tím méně vzdálené. Nepřicházejí kvůli tomu cestovky o klienty?
Když se podíváte na internet, nabudete dojmu, že s nimi nikdo nechce cestovat. Jejich klienti totiž nemají potřebu ventilovat svoje názory na internetu. Pochvalu vyjádří tím, že přijdou znovu a znovu poletí. Ani statistiky se posledních deset let prakticky nemění. Každoročně do zahraničí cestuje kolem 4,5 milionu lidí, z toho dva miliony s cestovními kancelářemi, a tento poměr se téměř nemění. Být hrdinou a cestovat si po svém, když vám je osmnáct nebo dvacet let, to není nic těžkého. Ale se dvěma malými dětmi je to složitější. Proto využijete cestovní kancelář, s níž se nemusíte o nic starat. Stejné je to u poznávacích zájezdů.

Já často jezdím jako průvodce s lidmi, kteří by si to dokázali uspořádat sami, ale jedou proto, že mají klid, a navíc mají odborný výklad a nemusí si sami nic nastudovat ani znát velmi dobře místní jazyk, aby se ty věci dozvěděli od místních průvodců. Proto jsem optimista a myslím, že když si cestovní kanceláře budou uvědomovat, co je jejich posláním, a najdou tu přidanou hodnotu, nebude žádný důvod k tomu, aby se vyslyšely žádosti internetu o jejich zánik.