close
info
Zdroj: se svolením Radima Hladíka
zoom_in
Námořník Radim Hladík ze ZlínaOdmalička miloval moře, stavěl modely plachetnic, hltal seriál Dva roky prázdnin. Láska k jachtingu mu vydržela i v dospělosti. Čtyřiačtyřicetiletý Radim Hladík ze Zlína si splnil sen a ze suchozemce se stal námořníkem. „Asi před patnácti lety jsem na pozvání vyrazil s partou na loď do Chorvatska. U kormidla jsem se hned ptal, kde si můžu udělat kapitánské zkoušky. Absolvoval jsem je pak v Zadaru při dovolené,“ líčí.
Brázdění moře jej uchvátilo natolik, že se začal jako námořník živit. „Jste spjatí s přírodou. Nejkrásnější je, když tiše kloužete po vodě a přidají se k vám delfíni. Potkal jsem i mořské želvy,“ vypráví.
Hladík se plaví pod českou firmou, která má na Jadranu celou flotilu. Domovský přístav má v Sukošanu, což je největší chorvatská marína. „Lidé si najímají kapitána, aby si na lodi užili relax bez nervů. Přibývá ale těch, kteří se sami chtějí naučit plachtit. Připravujeme zájemce na kapitánské zkoušky pro rekreační plachtění,“ říká muž.
Na kormidlování lodě v Chorvatsku stačí jedna osoba s licencí. Zkouška se skládá z teorie, ne z praxe. Podle Hladíka pak šikovnému člověku stačí na pochopení základních principů řízení lodi týden. „Náročnější je kotvení v marínách. To je o zkušenosti,“ podotýká.
Jízda plachetnicí po Jaderském moři:
Jachtařská sezona trvá zhruba od dubna do října. Obliba jachtingu na Jadranu stoupá. „Zájem roste i u Čechů. Obecně teď charterové agentury hodně nakupují lodě, které pak pronajímají,“ všímá si Hladík.
Jadran je podle něj světově vyhledávaný díky tomu, že zhruba tisícovka ostrovů je rozesetá na relativně malé ploše, moře je poměrně mělké a zvlášť v červenci a srpnu je počasí stabilní. „Moře se mnohdy chová až jako jezero. Vyplout si troufají i méně zkušení. Pokud přijde bouřka, v dojezdové vzdálenosti se lze vždy někde celkem rychle schovat,“ popisuje.
Koukat jako surikaty
Ubezpečuje, že potopit nebo převrátit i menší loď není vůbec snadné. „Vydrží dost, navíc na Jadranu málokdy panují extrémní podmínky. Přesto si vážím času, kdy je moře kamarád. Chorvati mají výborný systém předpovědi počasí. A když místní řeknou, ať nevyrážíte z doků, že třeba bude foukat jugo (silný jižní vítr vznikající nad Saharou; severní až severovýchodní vítr se nazývá bóra - pozn. redakce), je lepší zůstat v hospodě na břehu,“ směje se.
close
info
Zdroj: se svolením Radima Hladíka
zoom_in
Obliba jachtingu a plachtění v Chorvatsku roste. Své o tom ví námořník Radim Hladík ze Zlína, který vyplouvá z maríny v Sukošanu
S rostoucí popularitou jachtingu ale podle něj přibývá i lidí bez respektu. K moři i ostatním. Přitom stačí pár vteřin nepozornosti a může dojít až k tragédii. „Lodí je stále víc, lidem říkám, ať jsou jako surikaty - pořád koukat kolem sebe i dozadu. Už jsem také zachraňoval lodě, které narazily do ostrova. Přístavní manévry jsou o citu. Mně se třeba hůř parkuje v Šibeniku, kde se mění vítr a vlny mají ‚špičky‘,“ popisuje Hladík.
Sever Jadranu je podle něj pro plavbu divočejší, ale zábavnější pro zkušenější jachtaře. Jak říká, zamiloval si ostrůvek Susak s plážemi s jemným pískem. Kvarnerské ostrovy nabízejí romantické zátoky s azurovou vodou. Na jihu Jadranu jsou kratší vzdálenosti mezi ostrovy, oblast je slunečnější a vhodná pro prozkoumávání zátok. „Krásné místo je Primošten, navíc k Čechům se v tomto letovisku chovají domácky jako k bratrům. V Dalmácii jsou nádherné břehy ostrova Hvar,“ jmenuje.
Za týden standardní plavby se při dobrém větru dá doplout ze Sukošanu k severu na Krk, k jihu na ostrovy Hvar nebo Vis. A pak zpět. „Řada lidí ale tráví dost času v zátokách, kde se koupou. Nebo šnorchlují na čistých místech pro potápění. Výhodou je i to, že nepotřebujete boty do vody,“ usmívá se námořník s tím, že stále lze najít opomíjená místa. Někdy stačí obeplout ostrov a narazit na pěknou opuštěnou zátoku.
