Jako jsou v Praze na Národním muzeu dodnes patrné stopy po kulkách okupantů ze srpna roku 1968, tak i chorvatský Zadar má stále na své starobylé tváři jizvy, které mu způsobili srbští vojáci na začátku 90. let minulého století.

„Podívejte, tady všude jsou dodnes vidět pozůstatky vybuchlých bomb a drážek po střelách ze samopalů,“ ukazuje na rýhy v dlažbě v historickém centru města zadarská průvodkyně Pavičićová. Upozorňuje v té chvíli i na to, že právě 20. století se do kroniky města zapsalo asi tím nejkrvavějším písmem.

Antichorvatská kampaň? Místní se diví zprávám o extrémní drahotě

Násilí čelili místní už za druhé světové války, kdy Zadar představoval baštu fašistů a v souvislosti s tím i cíl útoků spojeneckých letadel.

„Náletů přišlo několik desítek a na konci války byl doslova v troskách. Bomby zničily zdejší přístav i 80 procent starého města,“ doplňuje při prohlídce křivolakých uliček Pavičićová.

A přesto Zadar jako pověstný Fénix povstal z popela a dodnes na některých místech klame tělem. I když se člověku při pohledu zvenčí může zdát, že se dívá na domy, které svojí fasádou odkazují na architekturu druhé poloviny 20. století, stačí jen projít dveřmi a okamžitě se ocitne v historii staré několik set let.

Antický sloup jako pranýř

Jsou tu však i místa, která svůj původ v antice nezapřou na první pohled. Například Forum Romanum, jež ve starověku sloužilo jako centrum všeho dění ve městě. Dnes zde může návštěvník obdivovat zbytky starořímských staveb z 1. století před naším letopočtem či předrománský kostel sv. Donáta.

„Když se podíváte na jeho základy, zjistíte, že je tvoří zbytky římských sloupů. Naši předci zkrátka využili vše, co měli k dispozici, a nic nepřišlo nazmar,“ říká u kostela průvodkyně.

Jeden sloup však stavitelům kostela odolal a dodnes stojí v jeho stínu. Při bližším ohledání pak člověk zjistí, že ani on po celá staletí nesloužil jen jako připomínka antiky. „Vidíte ta železná oka? Ta tam nejsou náhodou. Dlouhá léta byl totiž sloup využíván coby pranýř,“ vysvětluje Pavičićová.

Co chorvatský ostrov, to unikát. Do těchto míst se rozhodně zamilujete

Starý Zadar toho nabízí ještě mnohem více. Například Národní náměstí, které již od dob renesance představuje společenské srdce města. Lidé zde najdou zajímavé a cenné připomínky renesanční architektury, například Městskou lodžii a Městskou strážnici. Posedět potom mohou v kavárně, jejíž součástí je předrománský kostelík sv. Vavřince.

Nejkrásnější na světě

Podél celého západního pobřeží zadarského poloostrova se táhne asi kilometr dlouhá krásná pěší promenáda Obala kralja Petra Krešimira IV. Její dominantou jsou takzvané Mořské varhany, které se skládají z 35 trubek o různém průměru. Různý je i jejich náklon, jsou různě dlouhé a v každé je otvor.

Na nich jsou pak umístěny píšťaly z dílny architekta Nikoly Bašiće, které vydávají zvuky v sedmi akordech.

Jen o kousek dál lze vidět i další Bašićovu vizi, Pozdrav Slunci. Tento projekt je koncipován tak, aby doplňoval instalaci Mořských varhan a vytvářel s nimi harmonický celek. Zatímco varhany jsou založeny na zvukových efektech, Pozdrav Slunci je vizuální projekt, pracující se světlem a barvami. Každý podvečer se u něj tísní stovky lidí, aby odsud viděli, jak slunce zachází za obzor. Slavný britský a americký režisér Alfred Hitchcock kdysi řekl, že je to nejkrásnější pohled na západ slunce na celé planetě.

Kolébka fotbalového génia

Takřka v každém místě pro suvenýry pak na člověka vykoukne chorvatský fotbalový dres s jmenovkou Modrić na zádech. A není to náhoda. Právě Zadar tohoto světového fotbalistu objevil, respektive Modrić objevil Zadar.

Utíkal před válkou, hrál mezi bombami. I proto je Modrič národním hrdinou

Když v roce 1991 vypukla v Jugoslávii válka a malý Luka Modrić ztratil svého dědečka i střechu nad hlavou, utekl s rodinou z vesnice poblíž právě do Zadaru. Nový domov našla početná rodina v ubytovně pro uprchlíky. A právě zde malý Modrić začal udivovat svým uměním, když trávil většinu času na místním parkovišti s balónem.

Z budovy je nyní hotel A'mare. „Jeho pokoj je stále udržován ve stavu, ve kterém tu kdysi žil. A na požádání jej mohou lidé navštívit,“ upozorňuje průvodkyně.

Soutěžte s Deníkem.Zdroj: Deník