Jelo celkem 54 lidí, z toho 6 dětí, nejmladší byla Klárka 3,5 roku. Odjížděli jsme v 6 hodin ráno, abysme na 9 hodin byli na info centru Kouty, kde s námi jel už průvodce.

Napřed jsme zhlédli dokument o celém areálu, kapacitu vody v dolní i horní nádrži, systém přečerpávání vody a mnoho zajímavých informací. Poté jsme si prohlédli tunel pod hrází dolní nádrže, který slouží pro manipulaci, údržbu a také pro dopravu zaměstnanců, kde vede i elektrotechnika. Zde nás mimo jiné zaujaly namalované barevné kola na bocích tunelu a ty slouží lidem, kteří trpí klaustrofobií. V takzvané kaverně jsme obdivovali mega vodní turbíny a velké, těžké jeřáby pro manipulaci s nimi.

Po prohlídce dolní nádrže jsme autobusem dojeli k horní nádrži, kde jsme museli vyšlapat 74 strmých schodů, abysme si prohlédli hladinu přehrady. Horní nádrž lze obejít kolem dokola a měří 1,85 km a někteří účastníci zájezdu tuto cestu absolvovali, sice jsme na ně čekali, ale oni si to aspoň užili.

Pak jsme přejeli na středisko Dolní Morava, kde jsou různé atrakce a zábavné centra. Tady vítá návštěvníky mamut v životní velikosti.  Lanovka nás dovezla  kousek od Stezky v oblacích. Po točivém chodníku jsme vyšli až nahoru, kde kromě chladného větru nás čekal krásný výhled na Praděd a široké okolí. Měli jsme štěstí, že bylo jasno, bez mráčků a výhled byl fantastický.

Cestu zpět jsme mohli absolvovat opět po chodníku, ale i sešupem v toboganu. Tento způsob využil 70letý Jirka z naší výpravy, za což sklidil velký obdiv. Ale také toboganem si zkrátili cestu zpět  Michal, David, Filip a Fanda, který je upoutaný na vozíčku. Zpátky je možno cestu absolvovat pěšky, ale to není moc bezpečné, nebo lanovkou, ale i také bobovou dráhou.

Po prohlídce části areálu - všechno nelze projít za tři hodiny, jsme odjížděli zpět domů. Cesta byla příjemná, bez problémů, pan řidič komunikativní, jeho jízda bezpečná a měl pochopení s opozdilci. V autobuse se bavily skupinky sedících blízko sebe o všem možném. O sportu, o motorkářích, kteří nebezpečně předjížděli vysokou rychlostí, také hodnotili tento zájezd. Dovídali jsme se důležité i méně důležité informace v obci i blízkém okolí.

A když přišla řeč na vaření, tak Laďa prozradil, že peče kačenu v troubě na 120°C celkem 5 hodin až má barvu orosené Brazilské tanečnice. Tak to jsme slzeli smíchy. Cesta ubíhala rychle a ani jsme se nenadáli a už jsme byli doma.  Velký obdiv kamarádům Michalovi, Davidovi a Filipovi, kteří vzali Fandu na tak náročnou cestu a všude ho i s vozíkem přenesli v rukách všude s námi. Jak ho ze všech sil rvali do těch 74 schodů, aby i on viděl tu krásu Jeseníků. Ogaři za Frantu vřelé díky. Chtěla bych také  za všechny účastníky poděkovat vedoucímu zájezdu Františkovi za bezva zorganizovaný sobotní výlet.

Milena Rušarová, Horní Těšice