Paprsky zapadajícího slunce pronikají skrze oblaka, hra světel, stínů, tvarů a barev se mění s každým okamžikem. Zlaté, růžové a oranžové tóny obklopují oblaka a zbarvují je do teplých odstínů, tmavnoucí obloha zas přináší tóny jiné, které dodávají těmto obrazům nádech tajemství.
Každý západ nebo východ slunce je jedinečný, někdy klidný a jemný, jindy dramatický a plný barev, které oslní a berou dech. Oblohu protínají zlaté stuhy, které tančí po vrcholcích stromů a kopců, vodních hladinách, odhalují strukturu mraků a rozlévají se po horizontu v záři, která se slovy těžko popisuje. Příroda své štětce namáčí do nekonečné barevné palety a tvoří na obloze doslova umělecká díla, která vzbuzují fantazii, někdy děsí, jindy hezky a mile pohladí duši.
Fotogalerie: Nebe na Hranicku čaruje
Stačí jen zvednout hlavu, na chvíli se zastavit a nechat se unášet touto úžasnou podívanou. A nemusíte být zrovna na kopci, rozhledně nebo posedu. Právě ve chvílích, kdy pozorujeme západy slunce nebo jeho východy, si uvědomujeme, jak krátký a vzácný je každý okamžik. Fotografové dobře znají onu zlatou hodinku, ty chvíle před východem nebo západem, kdy se vše barví, zvýrazňuje a vznikají úchvatné záběry.
Také však všichni známe ten čas před bouřkou, při ní nebo naopak po ní, kdy je nebeské divadlo doprovázeno nejen světelnými efekty blesků, ale i zvukovými projevy, blýskáním a hřměním. Tajemné, někdy strach nahánějící a přitom krásné. A pokud se na nebeské klenbě objeví duha, přitahuje pozornost i těch, kteří k romantikům vůbec nepatří.
Všechny zde uvedené fotografie jsou jen zlomkem z mnoha dalších, které byly pořízeny v okolí Hranic v průběhu přibližně dvou let. Jsou důkazem toho, že krásy přírody jsou na dosah ruky každý den, pokud se díváme otevřenýma očima a srdcem.
Autor
Karel Machyl
