Postupem času a změnou života na vesnici se nepochovává basa ve středu a ani půst se nedodržuje. To jsme však 26. února nevěděli, že půst nic není proti mimořádné epidemii Koronaviru. Tuto zákeřnou infekční epidemii nikdo ze žijících občanu nepamatuje a ona se rozšířila po celém světě.

V republice je vyhlášena karanténa a nouzový stav. Uzavřely se školky a školy a vše v republice. Celé rodiny jsou doma. Vesnice a města jsou prázdné, jako bez života a nastává čas Velikonoc.

Letošní Velikonoce byly opravdu netradiční, zavřely se kostely, modlitebny, není možná zpověď a podobně. Také letošní klapotání ve Skaličce bylo netradiční.

Starostka obce, společně s panem farářem a „pány“ vedoucími klapotáři připravili klapotání z domu.

Všichni kluci obdrželi písemně časy tříminutového klapotaní před svými domy - Zelený čtvrtek v 19 hodin -Velký pátek v 7, 12, 15, 19 hodin - Bílá sobota v 7 a 12 hodin.

Každý klapotář musel svým telefonem nebo rodiči své klapotání poslat vedoucím pánům, kteří vše evidovali, jako při veřejném nástupu. Tento přístup pánu byl báječný a podařilo se dát dohromady s klapotáním celé rodiny.

Nechtěl jsem narušovat karanténu, ale alespoň v ulici v pátek ráno jsem viděl vše potřebné. Svého vnuka s maminkou s mobilem, pána s verglem fotícího se sám s mobilem na bráně a přes cestu u Zamazalů klapotáře s maminkou a dokonce babičkou a dědou, kteří podpořili vnuka v nočním prádle a županu.

Tato jediná celoobecní akce na dálku podpořila velikonoční čas při karanténě pro Koronavirus. Sám jsem na Zelený čtvrtek před vraty klapotal - klapotali jsme společně tři generace rodiny – já, můj syn, dva vnuci a i vnučka.

Děkuji všem spoluobčanům Skaličky za správné dodržování karantény v nouzovém stavu. Situace ve státě se pomalu lepší.

Odpustíme si pálení čarodějnic, všem maminkám popřejeme bez oslavy a myslím, že budeme muset i kácení máje s programem vypustit. Společenské akce budou snad již povoleny, ale v počtu do padesáti přítomných. Vybíráni účastníky kácení z normálních 200 vždy přítomných není možné.

Jsem však přesvědčen, že karanténa s nouzovým stavem skončí a na naši vesnici Skalička se vrátí veselý, šťastný a báječný kulturně společenský život s písničkou.

František Pavlík