Kliknutím zvětšíteBolta se jeho původní rodina vzdala. Přestali na něj již po všech stránkách stačit. Neustálé útěky, toulání bezprizorně venku, následkem toho opakované pokuty majitelům, že si psa nezajistili a nechali ho volně pobíhat. Před jeho vynalézavostí totiž padly všechny zábrany a opatření.
Bolt vyměnil rodinný domov za útulkový kotec a život mu zešedivěl. Už žádné bláznění venku, blažené nadechnutí svobody, když už potolikáté překonal plot, žádné objevování světa. Měl však štěstí - dostal se do zahradního ubytování organizace Jménem psa, z. s. pro psy bez domova. Jasně že je to také útulek. Ale má něco navíc oproti některým jiným: láskyplnou paní vedoucí, každodenní pohlazení, a na vyběhání zelená zahrada v areálu útulku a procházky kolem řeky. Ovšem ani tady Bolt nezapomněl na své zlobivé způsoby a rád provokoval psí kolegy, kteří bydleli v kotcích kolem něj.
Prosím, kdy už přijde moje nová rodina?
Bylo tedy jasné, že do nového domova bude moci jít jenom tam, kde bude jedináčkem. A skutečně se na něj za pár měsíců usmálo štěstí. Nová rodina si ho odvezla a záhy posílala fotky, jak si Bolt lebedí doma v peřinách. Lepší konec jeho příběhu bychom si nemohli přát, říkali jsme si.
Jenže on to konec nebyl. Časem se Bolt začal projevovat velmi podobně jako u bývalých majitelů. Utíkal, kdy jen trochu mohl, mizel ze zahrady, propadl se střechou skleníku, naštěstí nezraněn. Jímala nás hrůza.
Už druhá rodina na něj tedy ztratila sílu a Bolt se opět octnul v útulku. Tentokrát na velmi dlouho - na celý rok. A když se v útulku nashromáždilo během pár měsíců více malých psů, bylo mi jasné, že musíme něco udělat. Září, zima na krku, tihle malí chlupáči musejí odjet do tepla.
Vytvořili jsme vtipný obrázkový letáček, pravidelným čtenářům Psích osudů již dobře známý. Pět psích kluků a jedna holka na něm hledali domov - co možná nejrychleji, do zimy. Letáček na sociálních sítích snad aspoň trochu zapůsobil a polovina pejsků našla skutečně do zimy domovy. Zůstávali tři. Barney byl aspoň v náhradní péči v domě, Regii to zvládala zatím statečně. Nakonec v únoru i ona odjela domů. A co Bolt? Bylo mi za toho šedohnědého sympatického malého psa moc smutno. Je snad špatný, když miluje svobodu téměř nad svůj život? Proč si ho nikdo nevezme? Bojí se snad jeho minulosti?
Bolt v zimě.
A pak se mi málem zastavilo srdce. Našla jsem na Facebooku naší paní vedoucí Inky slavnostní oznámení, že Bolt odjel domů. Po naší předchozí kontrole oplocení a možností zabezpečení v novém domově bylo možné přikročit k adopci. Na fotce byla sympatická rodina a bylo znát, že se k Boltovi moc hezky mají. Čekala je dlouhá cesta domů - až do Německa. Příběh malého šedohnědého psa opravdu nebyl bez naděje.
Sylva Kaplanová
48
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
