Národní památkový ústav České republiky spravuje značný počet státních hradů a zámků včetně jejich bohatých mobiliárních fondů. Z iniciativy pracovníků této instituce je dlouhodobě pořádán projekt Po stopách šlechtických rodů, ve kterém je každoročně zevrubně představen vybraný rod, zpravidla z řad vysoké aristokracie, popř. zvolena oblast ve které lidé s modrou krví svými schopnostmi obzvláště vynikali.

Pro rok 2018 bylo vybráno téma nazvané Šlechta českých zemí v evropské diplomacii. Na mnoha památkových objektech se návštěvníci formou přednášek, divadelních představení či výstav seznamovali s úlohou příslušníků z řad šlechty z českých zemí v soukolí evropské politiky. Jako jeden z tzv. výstupů projektu byla slibována reprezentativní publikace s názvem Ve znamení Merkura. Po dvou letech uplynuvších od tematicky „diplomatického roku“ je tato kolektivní monografie, na jejímž vzniku se podílelo třicet pět významných odborníků, letos na jaře vydána.

Publikace je rozdělena do šesti základních tematických okruhů. Vzhledem k nestejně dochované pramenné základně i různorodé diplomatické roli šlechty z českých zemí v jednotlivých obdobích je kvantitativně nejpočetněji zastoupena šlechtická diplomacie v 19. století (18x), následuje diplomacie období baroka (16x), s větším početním odstupem pak diplomacie středověká (5x) a nejméně je početně zastoupena diplomacie období raného novověku, osvícenství a trvání Československé republiky (shodně 4x).

Celkem se tedy kniha skládá z jedenapadesáti kvalitativně vyvážených textových medailonů, doplněných poznámkovým aparátem a množstvím fotografií významných památkových objektů a uměleckých děl ze státních sbírek i soukromého majetku. V období přípravy publikace je u snímků nemovitých památek nutné ocenit pořízení většiny z nich v aktuální podobě a vysoké technické kvalitě – totéž se týká i fotografií mobiliárních předmětů.

 
V textových medailonech knihy je pojednáno o veškerých významných diplomatických misích aristokratů spjatých se zeměmi Koruny české. Reprezentativní rozsah publikace však umožňuje jednotlivým autorům doplnit stav dosavadního poznání o nové souvislosti a v některých příspěvcích se čtenář seznamuje s příběhy osobností a souvislostmi jejich (nejen) diplomatické kariéry, dosud známými spíše odborníkům. Při velkém počtu kvalitních studií není snadné vybrat obzvláště informativně nejobjevnější.

Pokud lze z každého ze šesti tematických okruhů, vzhledem k nepřímo úměrnému počtu textových medailonů, uvést odlišný počet příkladů, pak období středověku zastupuje studie o roli pánů z Velhartic v evropské diplomacii (autoři Vilém Knoll – Tomáš Karel), dobu raného novověku zastupuje studie věnovaná diplomacii posledních Rožmberků (Jaroslav Pánek), časy barokní diplomacie reprezentují studie pojednávající o Jiřím Adamovi II. z Martinic jako konfliktním diplomatovi (Zdeněk Hojda), o vojevůdci Ottaviu I. Piccolominim a jeho dějinné mírotvorné roli (Petr Pavelec) a o diplomacii jako zdroji rodové hrdosti pomocí rozboru ikonografie nástěnných maleb na zámcích Rabštejn a Trpísty (Martin Mádl).

Dobu osvícenství příkladně reprezentuje studie o vysoké hře diplomatických misí starohraběte Antonína Karla Josefa ze Salm-Reifferscheidtu (Michal Konečný), éru „dlouhého“ 19. století zastupují studie o císařském velvyslanci v Madridu Viktorovi Dubském z Třebomyslic jako sběrateli španělského umění (Pavel Štěpánek), arcivévodovi Františkovi Ferdinandovi d’Este a jeho účasti na královské svatbě v Madridu v roce 1906 (Milena Hajná) či o Mechtildě Lichnovské – první dámě německé ambasády v Londýně (Jiří Jung).

Z období o šlechtické diplomacii po roce 1918 je nutné uvést studii o Maxmilánovi Ervínovi z Lobkowicz – aristokratovi a velvyslanci ve službách Československé republiky (Miroslav Popelář).

Textová matérie knihy je značně rozsáhlá a zásluhou pečlivé lektorské a redakční práce obsahuje málo nepřesností – např. na str. 134 chybné datum vymření královské dynastie Jagellonců – rok 1573 (správně 1572), v poznámkovém aparátu je uvedeno neaktuální označení zámku Jemniště jako státního – objekt byl v roce 1992 navrácen rodu Šternberků (str. 254).

Chybí také místo určení Muzea a galerie Orlických hor v popisku pod reprodukcí Boettingerova portrétu hraběte Lützova (str. 490) – tato kulturní instituce sídlí v Rychnově nad Kněžnou a rakousko-uherský ministr zahraničí se správně jmenoval Agenor Goluchowski – nikoliv Galuchowski (str. 659).

Reprezentativní velkoformátová publikace Ve znamení Merkura – šlechta českých zemí v evropské diplomacii - je vynikající syntézou zvoleného tématu. Vznikla součinností mnoha významných odborníků a jejich zásluhou je komplexně obsažen pohled na roli příslušníků šlechty v diplomatické sféře středověkem počínaje a současností (v textu je také zmíněno působení např. Richarda Belcrediho jako velvyslance ČR ve Švýcarsku či Karla Schwarzenberga jako ministra zahraničí ČR) konče.

Kniha čtenáře obohacuje nejen množstvím publikovaných informací, ale také estetickým zážitkem spojeným s fotografickými reprodukcemi významných uměleckých děl.

Kolektiv autorů: Ve znamení Merkura – šlechta českých zemí v evropské diplomacii, ISBN: 978-80-87890-31-8, 824 str., Národní památkový ústav – územní památková správa v Českých Budějovicích, 1.vyd., České Budějovice 2020

Stanislav Vaněk