Už jeho název Rosa Coeli (v překladu z latiny „nebeská růže“) probouzí fantazii a zvídavost. Podmanivému kouzlu jeho kamenných stěn tyčících se k nebi jen těžko odoláte. Za jeho vraty zapomenete na starosti všedních dnů, mezi jeho zdmi jste v jiném světě, svou pozitivní energií vás doslova pohltí.

V roce 1181 jej pro ženskou řeholi řádu premonstrátů založil moravský velmož Vilém z Pulína. Klášter byl od samotného počátku nejen pod ochranou církve, ale i panovníků. V jeho čele stál nejprve převor, později se titul představeného ustálil na proboštovi.

Jen kousek od Šternberka se nachází fascinující arboretum Makču Pikču.
Tip na výlet: Arboretum Makču Pikču je přírodní krása na bývalé skládce

Klášterní gotický kostel, jehož magické pozůstatky dnes tak obdivujeme, byl postaven ve druhé polovině 14. století a nahradil původní románskou basiliku. O něco později jej pak doplnila i výstavba rajského dvora. Přestavbu prosperujícího kláštera podporoval mimo jiné i císař Karel IV. Všechny tyto přestavby a budování nových objektů znamenaly však také velké finanční výdaje. Když zadlužený klášter vstoupil do období husitských válek, husité jej pravděpodobně v roce 1423 vyrabovali a vypálili. Řádový život zde však byl znovu obnoven.

Po smrti probošta, hraběte Jana VI. z Althanu, nastoupil na jeho místo v roce 1517 Martin Göschel. Tento ambiciózní kněz ale přestoupil v roce 1521 na luteránskou víru. Dokonce si vzal jednu z kounických jeptišek za manželku. Po jejím vzoru pak ovšem i další jeptišky začaly vést neřestný život. To mělo za následek, že Martina Göschela olomoucký biskup suspendoval a král Ludvík Jagellonský na něj vydal vyhošťovací rozkaz.

Štramberská Trúba.
Tip na výlet: Symbol kdysi mohutného hradu aneb Na Štramberskou Trúbu

Kněz ale i přesto v klášteře zůstal až do roku 1526. V důsledku toho však rost hněv poddaných.  Na český trůn mezitím nastoupil Ferdinand I. Habsburský, který byl sice tolerantní k nekatolickým kněžím, Göschela však povolal do Prahy, uvěznil a po útrpném výslechu odsoudil k upálení. Od tohoto osudu jej zachránili vlivní zástupci šlechty. Nakonec byl předán olomouckému biskupovi Pavlovskému, ten jej znovu uvěznil a ve vězení Göschel nakonec i zemřel.

Zbylé řeholnice vedly i po smrti probošta nadále pohoršlivý život, což vyvrcholilo přepadením kláštera nespokojeným obyvatelstvem a jeho zpustošením.

Kaple svatého Cyrila a Metoděje na vrcholu Radhoště.
Tip na výlet: Kaple svatého Cyrila a Metoděje se tyčí na vrcholu Radhoště

V následujících staletích klášter často měnil své majitele. Po bitvě na Bílé hoře získali kounické panství Dietrichsteinové, kteří jej v roce 1698 prodali Strahovskému klášteru. Byli provedeny menší i větší opravy. V roce 1703 však město zachvátil rozsáhlý požár, kterému padl za oběť i zdejší klášter. Klášterní chrám tak od té doby již byl bez zastřešení. To se negativně projevovalo na stavu toho, co zbylo, a budovy velmi rychle chátraly.

I přes opravy provedené synem poslední kněžny z Dietrichsteinu, Josefem Johanem z Herbersteinu, byla devastace zastavena až v roce 1927, kdy nový vlastník, bývalý hraběcí správce Emil Tomec, předal klášter „Komitétu pro záchranu památek v Dolních Kounicích.“ Vzácná památka se stala obecně přístupnou a společnost v ní zajišťovala dokonce průvodcovskou činnost a menší opravy. Po výměně několika dalších vlastníků se nakonec majitelem kláštera stala v roce 1990 Biskupská konsistoř v Brně, která dnes ve spolupráci s Městským úřadem Dolní Kounice provoz kláštera zajištuje.

Historická vozidla projela Hranicemi, 28. dubna 2024
Hranicemi projely veteránské skvosty. Co dalšího se chystá v květnu?

Přes všechny peripetie, kterými si objekt po celá staletí procházel, se nyní zdá, že je již z nejhoršího venku. Zájem o tuto ikonickou památku je veliký, a tak nezbývá, než současným majitelům a provozovatelům popřát štěstí a dostatek energie i financí na zajištění její existence.

Dolní Kounice mohu určitě doporučit. Kromě zmiňovaného kláštera Rosa Coeli stojí za návštěvu také místní synagoga a židovský hřbitov, kaple sv. Antonína s pěknou vyhlídkou do okolí nebo torzo železničního viaduktu z roku 1868. A nezapomínejme také na to, že Dolní Kounice leží v kraji vína. I jeho milovníci si zde tak určitě přijdou na své. Místní Svatovavřinecké nebo Frankovka jsou vyhlášené.

Podívejte se na fotogalerii z výletu: