Historie hradu Hukvaldy sahá až do poloviny 13. století. Jeho název je odvozen od významného šlechtického rodu Hückeswagenů, kteří vlastnili v okolí mimo jiné také hrad Starý Jičín. Již brzy po svém založení se Hukvaldy staly majetkem olomouckých biskupů. Kromě svojí obranné funkce plnily také roli sídla správy panství.
Od roku 1760 však byly kanceláře přemísťovány do podhradí a samotný hrad se stal brzy jen levným zdrojem stavebního materiálu. Od úplné zkázy jej zachránil na počátku 19. století rozvíjející se turistický ruch. Dnes je hukvaldský hrad centrem kulturního dění nejen obce samotné, ale i celého regionu. Je místem konání celé řady kulturních a společenských akcí, z nichž asi nejvýznamnější je Mezinárodní hudební festival Janáčkovy Hukvaldy. Ovšem i další akce jako pálení čarodejnic, dobývání hradu, vinobraní nebo Ondřejská pouť, přilákají vždy množství návštěvníků všech věkových kategorií.
Hradní bašty a opevnění, ale třeba i střecha renesančního paláce nabízejí krásné pohledy na okolní beskydské kopce i významná sídla regionu. Z výšky jsou hezky vidět například Příbor, Kopřivnice, ale i Ostrava.
Zcela neodmyslitelně jsou hrad i samotná obec spjaty s postavou významného hudebního skladatele, Leoše Janáčka. Ten se 3. července roku 1854 narodil v budově zdejší školy a později se na Hukvaldy rád vracel. Nakonec se mu také staly osudnými. Při jednom ze svých pobytů se zde těžce nachladil, dostal zápal plic, kterému 12. srpna 1928 v Kleinově sanatoriu v Ostravě podlehl. Jedna z jeho nejslavnějších oper, Liška Bystrouška, se svého prvního provedení dočkala v roce 1959 právě na Hukvaldech. K soše nejslavnější lišky umístěné ve zdejší oboře míří každoročně tisíce lidí. V domě, který skladatel v obci v roce 1921 zakoupil, je dnes umístěn Památník Leoše Janáčka.
Mnoho z aktivit konaných na Hukvaldech se odehrává ve zdejší rozsáhlé oboře. Amfiteátr umístěný jen několik desítek kroků od Lišky Bystroušky hostí koncerty i divadelní představení. Samotná obora, dnes přírodní památka, byla založena již ve druhé polovině 16. století z rozhodnutí biskupa Viléma Prusínovského. Od svého počátku sloužila především k chovu dančí a mufloní zvěře pro biskupskou a kapitulní kuchyni v Olomouci a Kroměříži.
Fotogalerie: Vyrazte na výlet ke zřícenině hradu Hukvaldy na Frýdecko-Místecku
V oboře se také dařilo rozvíjet včelařství, chov pstruhů, bažantů královských a také budovat stádo dalšího kopytníka, jelena siky. Období po druh světové válce však oboře vůbec nesvědčilo, významným mezníkem byl rok 1957, kdy velká větrná smršť napáchala v oboře velké škody, na více místech byla pobořena i oborní zeď a většina zbývající zvěře se rozutekla do okolních lesů. Chovy daňků a muflonů se ale časem podařilo obnovit a dnes se tak opět stáda těchto krásných tvorů pohybují po většině obory, jejíž rozloha dosahuje 440 hektarů.
Od 1. října roku 2014 jsou správcem obory zaměstnanci Biskupských lesů Ostravsko-opavského biskupství. Na jednu zajímavost si na závěr dovolím ještě upozornit. Cestou k hradu, přirozeně hezky do kopce, nelze minout významnou přírodní památku, kterou tvoří skupina sedmi vzrostlých buků v prudkém svahu pod hradem. Svými obnaženými kořeny nabízejí fascinující podívanou, jsou svědky mnoha významných událostí předchozích století.
Hukvaldy mají návštěvníkům určitě co nabídnout, proto se klidně, třeba jen pro příjemnou procházku pod korunami stromů, zastavte.
Karel Machyl
