Nastal čas na ukončeni veseli s pochováním basy a jejím uložení. Při odbití půlnoci patřil parket sálu přicházejícímu průvodu. První byl nesen kříž, jako při pravém pohřbu. Za nim na márách basa, kterou se slzami v očích nesli mladí hasiči a následoval pan farář s ministranty a kostelníkem.
Po projití průvodu sálem nastal smuteční obřad. Jako se na každém pohřbu vzpomene, co pozůstalý vykonal během života, tak i nad basou se vzpomnělo vše, co se během roku událo v obci Skalička i celém státě.
Obřad byl několikrát přerušen podáním mešního vína z bažantu s klobásou všem účastníkům a kostelník obcházel přítomné s kasičkou, jako to bývá v kapli, vždyť pohřeb s průvodem něco stojí.
Po hezkém, leč smutném obřadu, nastal čas na smuteční průvod sálem s kropením zúčastněných svěcenou vodou a možnosti napití vína z bažantu.
Podle tradic, které se ve Skaličce udržovaly a udržuji stále, by muzikanti měli ukončit bál a všichni se rozejít domů. Časy se však mění a nebyla popeleční středa, tak muzikanti vzali nástroje a za zpěvu mladičké Skalické zpěvačky zábava pokračovala.
Hasiči připravili bohaté občerstveni a bohatou tombolu,tak se domů nepospíchalo a pokračovalo se do ranních hodin.
František Pavlík
