Každá vesnice má své velikonoční zvyky a my v Zámrskách jsme hrdí na klapotání. Už, už jsme se smiřovali s tím, že od zeleného čtvrtku bude až do bílé soboty v obci ticho. Ale Jižní Morava a všemocný Facebook to vyřešil za nás. Je pravda, že klapotání na vlastní zahrádce nikdo nezakázal a sourozenci také mohou být pohromadě.

No, za minutu "dvanáct“, tedy přesněji 18.00 a díky obecnímu rozhlasu, který výzvu vyhlásil, se přece jenom Zámrskami rozezněl zvuk klapotek. Myslím, že radost jsme měli všichni. Děti dokonce neváhaly vstát i v těch obvyklých 6 hodin ráno, aby často i v pyžamech, hodiny klapotkami nahradily. Toto klapotání si zřejmě budou pamatovat až do smrti.

Ale protože Velikonoce jsou hlavně křesťanským svátkem, kdy slavíme Zmrtvýchvstání Ježíše Krista, spoustě z nás chyběly tradiční mše a obřady. I když televizní stanice nabízely alternativu v podobě přenosů ať už od nás či ze samotného Vatikánu. Úplně to pravé to, ale také nebylo.

Vlastně jsme byli vděční za možnost samostatné návštěvy kaple sv. Václava při noční adoraci. Díky ohleduplnosti všech návštěvníků a dodržení hygienických opatření proběhlo vše, jak mělo.

A přesto všechno se i v naší obci večer na Bílou sobotu v několika oknech rozzářily svíčky na znamení vzkříšení. Vlastně to byly takové zvláštní, klidné, ale svým způsobem hezké Velikonoce.

Tak snad neuschneme, když ten šmigrust jsme uskutečnit nemohli. Ale věřím, že mužské osazenstvo bydlící v našich domácnostech to zachránilo.

Děkuji touto cestou našim malým i velkým klapotářům, za obětavost a ochotu, alespoň jednu tradici nepřetrhnout.

Zdeňka Hašová