Tentokrát nenabídnu čtenáři ani návštěvu arboreta, ani se nepodíváme do soukromé zahrady, nebude to ani park nebo povídání o pěstování exotických rostlin.
Zavítáme do kraje, který mám rád pro jeho krásu i syrovost, pro jeho historii a člověkem nedotčenou přírodu.
Kousek od Hranic, proti proudu řeky Veličky, nachází se nádherný kraj, který si zaslouží pozornost a má divákům co nabídnout. Ano, skutečně myslím diváka.
Diváka, co dokáže vnímat to obdivuhodné nebeské divadlo, na jehož scéně příroda rozehrává večer co večer nádherné hry s poutavým dějstvím.
Každé roční období má svoje kouzlo, podzim však na loukách, v lese, na hladinách potoků i rybníků září ještě bohatší paletou barev, než na jaře nebo v létě.
A podzimní západy slunce patří v tomto kraji k tomu nejkrásnějšímu, co příroda divákům nabízí. Pojďte se tedy usadit a společně nahlédnout do tohoto obdivuhodného přírodního amfiteátru světel a stínů, tvarů a barev.
Zhlédnutí fotografií se třeba stane inspirací ke skutečné návštěvě tohoto kraje. Stojí za to a zaslouží si to.
Karel Machyl