Pandemie způsobená novým koronavirem uzavřela i naši školu, pedagogové vyučovali distančně a připravovali se na příští školní rok. Pak ale začala naše vláda rychleji rozvolňovat, takže škola se 1. června přece jen otevřela.

A bylo v ní čilo, jak je patrné z přiložených fotografií. Distanční výuka pro nezúčastněné samozřejmě pokračovala dál. Žákům bylo nabídnuto celkem osm způsobů, jak se doma vzdělávat: od e-mailové a telefonické komunikace přes skupinové konferenční hovory, elektronické sešity a online testy až po „papírovou“ formu sešitů a pracovních listů.

Na webových stránkách školy vznikla nová rubrika „Domácí příprava“, kam byly každý týden ukládány úkoly na týden následující. Pro děti byl tento způsob nový, nezvyklý. Přesto pracovaly tu více, tu méně, svým tempem a dle svých možností.

Tento mimořádný stav překvapil i pedagogy naší školy. „Museli jsme zvládnout nové nástroje a platformy výuky, některé moderní komunikační technologie, zorientovat se v sociálních sítích,“ říká paní učitelka Táňa Musilová.

Pro mnoho žáků naší školy bylo její zavření a dočasné zrušení prezenční výuky velkým narušením jejich navyklých stereotypů. Vytržení z kolektivu třídy, nemožnost denně vidět a slyšet svoji paní učitelku v útulném prostředí školy bylo pro ně těžko pochopitelné, někdy až stresující. Mnozí proto otevření školy v červnu přivítali. Učilo se na 1. stupni ZŠ (z celkového počtu 45 žáků jich nastoupilo 17), žáci 2. stupně ZŠ se účastnili konzultací, také dvě třídy speciální školy byly otevřené. Všichni naši středoškoláci po konzultacích úspěšně složili závěrečné zkoušky. „Šest žáků z Praktické školy dvouleté absolvovalo v činnostech vaření, keramika, košíkářství a zpracování ovčí vlny. Tři žáci Praktické školy jednoleté obstáli v oboru pomocné práce ve stravování,“ upřesňuje paní učitelka Hana Odstrčilová.

Samozřejmě vše probíhalo v souladu s nařízenými hygienickými opatřeními.

Jen herny naší „duhové“ mateřské školky zůstaly prázdné. Rodiče si po zralé úvaze všech deset dětí nechali doma, povinné vzdělávání předškoláků tedy nadále probíhalo pouze distančně. Ale jak se říká, vše zlé je k něčemu dobré: bylo možné věnovat se některým projektům, které byly dříve odsouvány na „až bude víc času“. Tak vznikla myšlenka vytvořit pro „mateřinku“ Duhové desatero.

Vštěpovat dětem základní morální zásady a pravidla lidského soužití je přirozenou součástí každodenní výchovné práce. A čím více smyslů přitom děti zapojí, tím hlubší stopa v nich zůstává. Proto se paní učitelka Blanka Prudilová rozhodla ta nejzásadnější pravidla zpracovat tak, aby je děti měly od příštího školního roku denně na očích.

„Mým cílem bylo vytvořit deset pravidel zdůrazněním pozitivního apelu, nikoli negací záporných jevů. Tedy nikoli NELŽEME, ale VŽDY ŘÍKÁME PRAVDU,“ vysvětluje autorka Duhového desatera Blanka Prudilová. A protože předškoláci ještě neumí číst, bylo nutné vyjádřit desatero pomocí obrázků, aby děti zásady pochopily.

Požádala proto o spolupráci zkušenou výtvarnici Zuzanu Slánskou (*1986) z Lipníka nad Bečvou, která ilustruje např. dětské karetní hry, pexesa, omalovánky, pracovní sešity, dětské časopisy (Sluneční skřítci), knížky pro děti (Ovečka Nina a jiné pohádky, Kouzla slečny Láryfáry, Dorotka a tajemný deštník, Starostlivá veverka atd.) a v září 2019 pokřtila svou první autorskou knihu Moje první barvy a tvary v edici Kouzelné čtení.

Z její práce vyzařuje hravost a laskavost, což je pro převedení desatera do dětem srozumitelné grafické podoby ideální. A tak se stane součástí výzdoby „duhové mateřinky“ deset obrázků s náměty morálních zásad a pravidel lidského soužití:

VŠICHNI JSME KAMARÁDI

MÁME RÁDI NAŠI ŠKOLU

O VŠECHNO SE DĚLÍME

POMÁHÁME SI NAVZÁJEM

VŽDYCKY ŘÍKÁME PRAVDU

DODRŽUJEME PRAVIDLA

LÍBÍ SE NÁM UČENÍ

VÁŽÍME SI VŠEHO, CO DOSTÁVÁME

SNAŽÍME SE BÝT UŽITEČNÍ

DBÁME NA ČISTOTU SEBE I OKOLÍ


V září se, doufejme, škola zase zaplní od přízemí po střechu dětmi i odpočatými pedagogy. Přejeme všem zdravé a pohodové prázdniny!

Blanka Prudilová