Lokalitu svého bydliště vnímá jako hlavní problém Brňanka Karolína Basiková. Se svými čtyřmi dětmi žije poblíž ulice Cejl. „Je tady nepořádek. Lidé bouchají na dveře, dělají hluk a jsou sprostí,“ přiznala žena, která touží po přestěhování.

Stejně jako ona není se svým současným bydlením spokojena necelá třetina obyvatel Brna. Své příbytky by naopak neměnilo sedmdesát procent dotázaných. Patří mezi ně převážně ti, kteří je vlastní, lidé žijící v rodinných domech, v příměstských zástavbách nebo ve vilových čtvrtích. Vyplývá to z průzkumu Bydlení v Brně, který si nechal zpracovat magistrát města.

Štěstí má třeba Tomáš Hlaváček, který žije v rodinné vile v Masarykově čtvrti. „Oceňuji převážně zahradu, klid a bezproblémové parkování,“ svěřil se.

Pro ty, kteří se do Brna přistěhují, je něco podobného málo pravděpodobné. „Velké procento těchto budov vlastní rodiny historicky již z doby minulého režimu. Postavit si tady rodinný dům je kvůli nedostatku místa a finanční nákladnosti velmi náročné. Mladý pár, který se do Brna přistěhuje, bude přinejlepším řešit bydlení v menším domě,“ okomentoval analytik společnosti Cyrrus Petr Pelc.

Co ukázal průzkum bydlení:

ve kterých městských částech Brna jsou lidé nejspokojenější s prostředím pro život: Královo Pole, Bystrc, Kníničky, Žebětín, Žabovřesky, Jundrov, Komín, Řečkovice

nejnižší spokojenost s okolím domů a bytů: Brno-střed

kteří lidé jsou nejspokojenější: senioři, lidé s vysokoškolským vzděláním či z ekonomicky lépe situovaných domácností

nízká spokojenost s bydlením: lidé ve věku 25-34 let, manuálně pracující či nezaměstnaní

I přesto, že téměř polovina dotázaných očekává zhoršení dostupnosti nových bytů týče, náměstek brněnské primátorky Oliver Pospíšil je s výsledky spokojený.

„Nedaří se, aby nová výstavba odpovídala poptávce, ale to nezávisí jen na chování zástupců města. My pracujeme na novém územním plánu a také se zaměřujeme na dostupnost bydlení pro mladé lidi nebo rodiny s dětmi,“ upozornil.

Podle Pelce jsou však zástupci města v oblastech bytové politiky špatní hospodáři. „Velké množství městských bytů nemá adekvátní údržbu a péči. V historickém jádru jsou udržovány fasády, ale interiéry jsou často velmi zastaralé a zanedbané,“ dodal odborník.

Právě důležitost vnitřního prostředí zdůrazňuje i designérka Helena Hynková. „Mít vlastní byt v krásném prostředí s dobrou dopravní obslužností je samozřejmě ideální, ale k tomu se lidé obvykle dopracují až časem. Přesto není nutné rezignovat na spokojenost a brát svůj byt jako dočasný. Z každého jde pomocí drobných úprav udělat příjemné prostředí k životu,“ poznamenala.