Dosud po ochlazení generátoru putovalo bez dalšího použití do atmosféry. Tento postup se po spuštění nového čerpadla mění. „Je zapojené do chladícího okruhu parní turbíny. Dokáže přeměnit nevyužitelné odpadní teplo z chlazení generátoru a ložisek turbíny na teplotu vhodnou k vytápění,“ přiblížila mluvčí firmy Sako Brno Aneta Bublová.

Koncept využití odpadního tepla

- Absorpční tepelné čerpadlo přemění odpadní teplo použité z chlazení generátoru na teplotu pro vytápění domácností.

- Vyrobí tak 29 tisíc gigajoule tepla, což se rovná roční spotřebě tisícovky brněnských domácností.

- Technologie sníží množství tepla vyrobeného ze zemního plynu.

- Tímto způsobem se uspoří 1 900 tun oxidu uhličitého ročně.

- Životnost nového zařízení je přibližně 25 let.

- Náklady na jeho pořízení jsou 14 milionů korun.

- Návratnost investice odhadují zástupci firmy na pět a půl roku.

Za rok čerpadlo vyrobí až devětadvacet tisíc gigajoule tepla. „Tato množství odpovídá roční spotřebě tisícovky brněnských domácností napojených na soustavu centrálního zásobování teplem,“ přirovnal náměstek brněnské primátorky Petr Hladík.

Nově využívaný technologický koncept povede ke snížení výroby tepla ze zemního plynu. „Uspoří se tak ročně přibližně devatenáct set tun oxidu uhličitého. V přepočtu by se jednalo asi o šestnáct vagonů hnědého uhlí,“ přiblížil Hladík.

Nově spuštěnou technologii recyklující odpadní teplo vítá třeba Michaela Beranová. „Postup považuji za ekologický. Je dobře, že se použité teplo zbytečně nevypouští do ovzduší a znovu se zužitkuje pro domácnosti,“ okomentovala mladá žena.

Podle předsedy představenstva Sako Brno Filipa Ledera je postup, která spočívá ve zvyšování účinnosti stávajících zařízení, jedním z nejjednodušších způsobů úspory primárních zdrojů energie. „Brno se zavázalo ke snížení emisních plynů o čtyřicet procent do deseti let. Tento projekt ke splnění závazku pomůže,“ doplnil Leder.

Souhlasí s ním vedoucí oddělení kvality ovzduší Českého hydrometeorologického ústavu v Brně Jáchym Brzezina. „Omezovat oxid uhličitý je žádoucí. Každé jeho snížení pomůže přiblížit se stanovenému cíli. Tady je ale otázka, o jak významný úbytek se bude v tomto případě jednat,“ shrnul Brzezina.

Nové zařízení má vydržet přibližně pětadvacet let provozu. Návratnost investice za čtrnáct milionů korun předpokládají zástupci společnosti na pět a půl roku.

V brněnském centrálním systému zásobování tvoří teplo vyrobené z odpadu momentálně necelou třetinu, zbytek zajišťuje zemní plyn. Dvě procenta připadají na dřevní štěpku. Představitelé firem Sako Brno a Teplárny Brno plánují tento poměr zcela obrátit dobudováním třetího kotle pro spalování odpadu v roce 2024. „Jen jedna třetina bude vyráběná z plynu, dvě třetiny z odpadu nebo dřeva,“ shrnul Hladík.