Švédské obléhání Brna začalo v květnu 1645. Vojska pod velením polního maršála Lennarta Torstensona táhla na Vídeň, v cestě jim stála pevnost Brno. Pro Švédy zdánlivě nepatrná překážka. „Oproti Vídni šlo o poměrně malou pevnost. Ve prospěch Švédů hrál i fakt, že v zemích Koruny české po jankovské bitvě, při které habsburské síly utrpěly katastrofální porážku, prakticky neexistovalo císařské vojsko, které by se Švédům mohlo postavit v poli. A brněnská posádka byla nepočetná,“ popsal situaci na začátku obléhání na stránkách Vojenského historického ústavu Zdeněk Munzar.

Jenže Švédové si na Brně vylámali zuby. Již jejich první útok skončil nezdarem. A Brno v hradbách se úspěšně bránilo i v dalších týdnech. Obránci nepodlehli velké přesile ani při bojích zblízka, neprodyšně obklíčeni švédskými zákopy. A pomohlo jim v tom nejen vojenské umění. „Klíčová byla svornost. Uvnitř města se všichni obránci dokázali domluvit a spojit. Velitel Brna Jean Louis Raduit de Souches a rektor brněnské jezuitské koleje Martin Středa, nejdůležitější muži z řad brněnských obránců, se navzájem podporovali a radili si,“ zmínila Dana Olivová z historického oddělení Muzea města Brna.

Švédské obléhání Brna  

O co šlo: obléhání Brna švédskými vojsky byla jedna z nejdůležitějších událostí konce třicetileté války, Brno stálo v cestě švédských vojsk na Vídeň  

Časové ohraničení: obléhání trvalo 112 dnů, od května do srpna 1645  

Velitelé: švédská vojska - polní maršál Lennart Torstenson, Brno - polní maršál Jean Louis Raduit de Souches, pevnost Špilberk - plukovník Georg Jacob Ogilvy  

Klíčový termín: 15. srpen 1645, generální útok Švédů na Brno, obránci města se více než desetinásobné přesile ubránili  

Legendy: s obléháním souvisí známá legenda o brněnském poledni, které je v jedenáct hodin

Velitel de Souches, původem z francouzského přístavu La Rochel, který pro svoji horkokrevnost kdysi musel opustit právě švédskou armádu, si Brňany získal energičností a skvělými vojenskými schopnostmi, páter Středa byl vynikajícím řečníkem a obránce povzbuzoval. K nim se přidal ještě velitel Špilberku George Jacob Ogilvy, původem ze Skotska, který se rovněž projevil jako vynikající vojenský velitel.

Švédům došla nakonec trpělivost, a i vzhledem ke zhoršující se situaci svého vojska se Torstenson pustil patnáctého srpna 1645 do generálního útoku. Pohořel, a den se významně zapsal do brněnských dějin. Brno ubránilo Vídeň. „Město za to bylo odměněno, třeba řadou výsad. Mimo jiné získalo polepšení městského znaku. Znak Brna nově spočíval na prsou císařského orla, což bylo v té době velmi významným privilegiem,“ připomněla Olivová.

Černé kuličky z orloje

Lidé si významnou událost připomínají tradičním Dnem Brna. Nejinak tomu bude ani letos. I když oproti jiným rokům budou oslavy kvůli pandemií v menším měřítku. Lidé třeba přijdou o tradiční ukázku vojenského střetu. „Bitvu necháme až na příští rok. I letos ovšem připravíme průvod historického vojska městem. Bude v sobotu odpoledne. Aby byl zajímavější, lidé uvidí i jezdeckou jednotku a historický kočár, ve kterém se povezou brněnští velitelé de Souches a Ogilvy,“ pozval Ondřej Anton ze spolupořádající Společnosti 1645.

Celodenní sobotní program nabízí lákadel hned několik. Jak už Brněnský deník Rovnost informoval, v sobotu bude oficiálně představená nová socha pátera Martina Středy u kostela Nanebevzetí Panny Marie. Lidé do kostela i nahlédnou při komentovaných prohlídkách. Od jedenácti hodin si také z orloje na náměstí Svobody uloví limitovanou edici černých kuliček.