Německý dům nechali postavit brněnští Němci z iniciativy podnikatelů v čele s Friedrichem Wannieckem. „Češi na plesy, bály, přednášky i představení chodili od poloviny 19. století Besedního domu od Theophila von Hansena. Němci chtěli také nějakou adekvátní budovu, která by pro ně sloužila stejnému účelu,“ vysvětlil historik Michal Konečný.

Vybudovat dům se podařilo až na třetí pokus, pro stavbu se předtím brněnští Němci nezískali dostatek peněz. Slavnostní otevření v květnu 1891 provázely tři dny oslav. „V neděli byl položen poslední stavební kámen a konalo se zasedání zakládajícího spolku Deutsches Haus. Na pondělí byl naplánován ples a v úterý se konala slavnostní hostina,“ popsala v Internetové encyklopedii dějin Brna archivářka Jiřina Kalendovská.

Kvůli stavbě upravili představitelé města plán Brna. „Byla proražena současná Rašínova třída kolem kostela svatého Jakuba tak, aby na jejím konci bylo průčelí Německého domu,“ doplnil historik Konečný. Exteriér ozdobila socha Josefa II., která nyní stojí v zahradě psychiatrické léčebny v Černovicích.

Dvoupatrová stavba měla zastřešenou terasu, hospodu a do tamního tanečního sálu se vešly asi dva tisíce lidí. „Svou podobou byl nejen moderní, ale i praktickou stavbou. Hlavní prostory byly osvíceny elektrickým světlem, k dopravě občerstvení z kuchyně do vyšších pater sloužily hydraulické výtahy,“ dodala archivářka Kalendovská.

Za protektorátu se Německý dům postupně změnil na centrum nacionalistů. „Po nástupu k moci Adolfa Hitlera se pod vlivem jeho myšlenek brněnští Němci radikalizovali. Intenzivně pracovali na rozbití československé demokracie. Z domu po okupaci vlály hákové kříže, byl to symbol německé nadvlády,“ nastínil Konečný.

Kontroverzní stavba 

Německý dům byl místem velkých shromáždění NSDAP a dalších oficiálních akcí. „U příležitosti své návštěvy Brna zde v listopadu 1939 slavnostně poobědval protektor Neurath. V roce 1943 dům hostil shromáždění pořádané na počest státního tajemníka a SS Gruppenführera Leonarda Contiho," uvedl už dříve autor knihy Německý dům Vladimír Filip.

Konec kontroverzní stavby se datuje na konec druhé světové války. Při osvobození Brna se stal jedním z posledních míst odporu. „Někteří Němci se v domě opevnili. Do domu pálily ruské kanóny a stavbu narušily," dodal Filip.

Při dubnových bojích jej zničil také požár, který se žádný z Brňanů neodvažoval hasit. „Po válce byl dům těžce poškozen, ale opravit se dal. Přesto se rozhodli, že symbol němectví musí z Brna zmizet,“ zmínil historik Konečný. V srpnu 1945 zbytky budovy nechaly úřady odpálit, odklízení trosek se pak museli před svým vysídlením účastnit také zajatí brněnští Němci.

Dům na tehdejším Lažanského náměstí se vytratil z myšlenek řady Brňanů. Loni na podzim archeologové při záchranném výzkumu narazili na jeho zachovalý druhý suterén. Objevili třináct místností, které dříve sloužily jako byty, kuchyně, hospody, restaurace či sklad. „Místnosti jsou polozasypané a až se začne vyklízet, myslím, že ještě najdeme spoustu dalších zajímavých věcí,“ poznamenal znalec brněnského podzemí Aleš Svoboda.

Pozdržená rekonstrukce

Kvůli plánované rekonstrukci Moravského náměstí je v plánu místnosti zakonzervovat a staticky zajistit. Projektanti je připojili do plánu rekonstrukce. „Nyní se dokončují technické dokumentace, suterény Německého domu se přidávají do projektu pro stavební povolení,“ řekla mluvčí Brna-středu Kateřina Dobešová.

Jak doplnila, zahájení rekonstrukce nález pozůstatků Německého domu pozdržel. „Doufáme, že po prázdninách začneme,“ dodala. V novém parku by se Brňané mohli projít po roce.

Nalezené prostory při rekonstrukci archeologové vyklidí a prozkoumají. Podle brněnského radního pro kulturu Marka Fišera do nich časem nahlédnou Brňané. „Prostory plánujeme zachovat a zpřístupnit je veřejnosti,“ uvedl.