„Útěk jsem dopředu neplánoval, byl to zkrat. Nikdy jsem nic takového neudělal. Ve vězení jsem běžně pracoval i bez dozoru. Lituji toho,“ řekl Galba v úterý 25. května před Okresním soudem v Havlíčkově Brodě, kde mu za maření výkonu úředního rozhodnutí hrozilo až pět let vězení.

Galba stál před tím samým soudem, který ho loni v červnu poslal do vazby za sérii rozsáhlých krádeží. O tři měsíce později 29. září pak tentýž soud rozhodoval o dalším trvání vazby.

Schody bral po pěti

Soudce Jan Doležal se nakonec rozhodl, že ho ve vazbě ponechá. Ve chvíli, kdy jeden ze dvou členů vězeňské stráže, který stál u dveří, popošel k soudci, aby od něj převzal dokumenty, Galba v tentýž okamžik vyběhl ze soudní síně na chodbu. Prakticky okamžitě za ním vyběhl druhý člen ostrahy. Galba bral schody z druhého patra po pěti. Po cestě málem srazil na zem pracovnici soudu. V přízemí budovy se ocitl během pár sekund. Než stačila justiční stráž u vchodu jakkoli zareagovat, Galba byl venku z budovy.

Ze záznamu, který soudkyně pustila, bylo patrné, že Galba zachytil rukou o bezpečnostní rám a vychýlil ho z místa. Jestli se ho snažil převrátit a znesnadnit svým pronásledovatelům dopadení, není známo.

„Seběhlo se to všechno strašně rychle. Vězeň běžel směrem do centra města. Na výzvy k zastavení absolutně nereagoval. Byl hrozně rychlý a vypadalo to, že útěk myslí vážně,“ popsal u soudu jeden z členů vězeňské stráže.

Mezi tím se z oběda vracel jeden z havlíčkobrodských kriminalistů, kterého jiný kolega upozornil, že zřejmě od soudu utekl vězeň.

„Viděl jsem člověka, který běžel Horní ulicí a za ním muž v uniformě a křičel stůj. Rukou jsem na to upozornil kolegu a ten hned běžel na pomoc,“ uvedl policista.

Vypadla mu zbraň

Strážnému se sice podařilo Galbu v jeden okamžik dostihnout, ale ten se mu vysmekl. „Vypadla mi přitom zbraň. Galba se na ní podíval a dal najevo, že ho to nezajímá a začal znovu utíkat,“ popsal strážný u soudu. Starost o zbraň ho na chvíli zdržela, proto se mu Galba ztratil z dohledu.

Jenže kriminalista Galbu zahlédl, jak se snaží ukrýt pod auto blízko Smetanova náměstí. Galba o policistovi v civilu nevěděl. Když na místo přiběhl strážný, policista mu nenápadně ukázal, kde se uprchlík skrývá. Galba byl bez šance. Na místo během chvilky dorazili další policisté a vězně na útěku zpacifikovali.

Galba byl poté odsouzen za krádeže na tři a půl roku nepodmíněně. V úterý pak dostal další rok za útěk od soudu. Celkem si tak odpyká čtyři a půl roku. Rozsudek zatím není pravomocný. Galba sice prohlásil, že se odvolání vzdává, státní zástupce si ale ponechal čas na vyjádření.

Pochybení dozorce

Ze záznamu kamer během vazebního zasedání bylo patrné, že mohlo dojít k pochybení strážných. V soudní síni hlídali Galbu dva dozorci. Jeden stál u dveří, druhý seděl na lavici vedle vězně, ale nikoli na straně ke dveřím, ale na druhé straně u okna. Galba tak seděl vlastně uprostřed. Když pak dozorce u dveří popošel k soudci pro dokumenty, Galba měl volnou cestu.

okolnostmi se zabývala Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS), která shodou okolností včera 24. května vrátila spis k došetření vedení věznice v Hradci Králové, pod níž dozorci spadali.

„Podle závěrů GIBS se nejedná o trestný čin, ale o podezření porušení služebních povinností, což je v kompetenci ředitele věznice,“ konstatovala bez dalších podrobností mluvčí Vězeňské služby ČR Markéta Prunerová.

U posledního soudu už Galbu hlídalo pět dozorců a členů justiční stráže. Navíc byl po celou dobu jednání spoután. Soudkyně Hana Doubková mu vysvětlila, že vlastně ani nemá jinou možnost než mu pouta nechat. „Nerada bych, aby vás zase museli nahánět po celém Brodě,“ vyčetla Galbovi soudkyně.

„Hadí muž“

Podobnou nepříjemnost museli před osmi lety skousnout policisté v Jihlavě. Nebezpečnému recidivistovi se tehdy podařilo nevídané – utéct z policejní cely. Jak se ukázalo, nebylo to zase nic tak složitého. Michal Šály rukama roztáhl mříže a protáhl se ven. Během okamžiku pak vyběhl z policejního ředitelství v Jihlavě. Šály tehdy dostal mediální přezdívku „Hadí muž“. Za útěk byl Šály odsouzen na čtyři roky, protože napadl policistu, který ho pronásledoval.

„Všiml jsem si, že mříže byly trochu poškozené, jako by se o útěk pokoušel někdo jiný už předtím. Mezi mříže jsem strkal hlavu, ale nevešla se tam. Pak se mi podařilo mříže trochu roztáhnout. Myslím, že už byly načaté. Když jsem zjistil, že můžu prolézt, tak jsem se mříží protáhl," řekl během procesu Michal Šály.

Útěk jako z akčního filmu

Zřejmě neslavnější útěk z vězení u nás, se podařil na doživotí odsouzenému a v roce 2017 omilostněnému Jiřímu Kajínkovi. Z vězení se pokusil uprchnout několikrát. Ten nejslavnější se odehrál 29. října 2000.

Z přísně střežené věznice Mírov utekl přes její hradby kolem půl sedmé odpoledne. Podařilo se mu to za pomoci dalšího vězně. Společně přepilovali mříže. Pomocí vlasce hodil na hradby provizorní kotvu s lanem. Po něm se Kajínek spustil a překonal i příkop. Pak si ho všiml strážný. Jeho spoluvězeň se nakonec rozhodl neutéct. Údajně se zalekl výstražné střelby. Na svobodě pobyl Kajínek čtyřicet dní. Pak si pro něj přišla zásahová jednotka do jednoho z pražských bytů.