„Letos už senoseče začaly. My v tomto případě úzce spolupracujeme s myslivci. Oznámíme jim, kde budeme sekat a oni se už postarají o to, aby tam srnčata nebyla,“ vylíčil běžnou praxi soukromě hospodařící zemědělec Luděk Havelka z Mirošova.

Srnčata se se rodí převážně v polovině května. Nejvíce bezbranná jsou tedy v době, kdy senoseče na Vysočině začínají. Žďárští myslivci mají speciální recept na to, jak tato mláďata před žacími lištami ochránit. K tomu, aby zemědělská činnost neměla fatální následky, stačí opravdu málo. Smotek dřevité vlny a pachový koncentrát, který srnám nevoní. Který je naopak odpuzuje. Díky těmto „maličkostem“ dostávají srnčata novou šanci na přežití. „Místa, kde dřevitou vlnu s koncentrátem aplikujeme, srny opustí a nenakladou tam srnčata. Stačí dát tak deset smotků na hektar,“ potvrdil Stanislav Císař z Okresního mysliveckého spolku ve Žďáře nad Sázavou.

„Děláme to už třetím rokem. V tom prvním do toho šlo pět honiteb. Vloni to zkoušelo pětačtyřicet honiteb a letos osmašedesát. A okoukali to už i další, tato metoda už se začala používat po celé republice,“ dodal.

„Odpuzovací“ metoda se podle jeho slov používala už i dříve. Myslivci ji však postupem času dovedli k dokonalosti. „Dříve se koncentrát stříkal na odličovací tampony. Nebo na trávu či na větvičky. Hledali jsme něco, co by bylo ekologické a navíc i neškodné pro zvěř. Tak se začaly používat smotky dřevité vlny, na které se koncentrát aplikuje,“ popsal Císař.

Při aplikaci pachového koncentrátu je ale nutné dodržet určitá pravidla. Zejména je důležité umístit dřevitou vlnu s koncentrátem na místo plánovaného sečení dostatečně dlouho dopředu. „Pokud je dán smotek na místo minimálně deset dnů předem, tak tam zaručeně žádné srnče nebude. Ovšem v případě, že se to tam dá den před senosečí, pak se záchrana nezdaří,“ upozornil Císař.

Metoda má ale jednu nevýhodu. Pachový koncentrát zachrání pouze srnčí zvěř. Ostatní zvěř a polní ptáci bohužel takové štěstí nemají. „Nepůsobí to na zajíce ani na bažanty. Ty se zachránit nepodaří. Ale na srnčata je to perfektní,“ poznamenal Císař.

Smotky dřevité vlny napuštěné koncentrátem mohou mít i jiné využití. Takové, které pro změnu pomáhá zachránit zemědělcům úrodu. „Když je třeba pšenice v mléčné zralosti, tak se tam smotky vlny umístí proto, aby do porostu nechodila divoká prasata a nepůsobila tam škody. Koncentrát se v tomto případě používá trochu jiný. A dává se tam taky více smotků,“ vysvětlil Císař.

Myslivci se při záchraně srnčích mláďat ale nemohou spolehnout pouze na jednu metodu. „Používají se různé optické, akustické a pachové plašiče. A před senosečí také procházíme porosty se psy. Někde vyžívají i termovize a drony,“ vyjmenoval další pomocníky na záchranu srnčích mláďat Císař.

Myslivci by rádi přivítali i pomoc ostatních. „Pokud není osud zvěře při senoseči lidem lhostejný, mohou se ve spolupráci s myslivci do její záchrany také zapojit,“ vzkázal Císař.

Někteří lidé už se do záchrany srnčat zapojili. „Existují webové portály i facebookové stránky, kde se člověk zaregistruje a může se aktivně zapojit do záchrany mláďat v době senoseče. Pořád hledají dobrovolníky. Koho tohle téma zajímá, ten si určitě cestu, jak pomoci, najde,“ nechal se slyšet Michal Pečinka ze Žďáru nad Sázavou.