Kliknutím zvětšíte„Před pár dny ji z Karlových Varů převezli do Českých Budějovic. Zdálo se, že to dá. Bylo jí 48 let. Už nikdy neuvidí své děti a svou první neteř, která přijde na svět za pár měsíců…“
„Můj otec byl z chebské nemocnice převezen na údajné doléčení covidového oboustranného zápalu plic do Mariánských Lázní, kde hodinu po převozu zemřel…“
„Mnoho lidí je v chebské nemocnici v ohrožení života. Odvoz nemocných do Německa by hodně vyřešil a pomohl…“
„Na tuto nemoc nám zemřel tatínek, v nemocnici nebyla kapacita.“
To je jen zlomek výpovědí, které napsali občané pod výzvu, v níž po Ministerstvu zdravotnictví požadují otevření hranic sanitkám. „Tato svědectví, co si lidé prožili, evidujeme, stejně jako několik stížností na zdravotní pojišťovny,“ uvedl chebský právník Libor Dušek, jeden ze signatářů petice i otevřeného dopisu krajským zastupitelům. Nevylučuje ani žaloby pozůstalých.
Zoufalé volání o pomoc
„Neexistuje žádná právní forma či ujednání, které by definovalo, že o převoz pacientů musí zažádat vláda či Ministerstvo zdravotnictví,“ stojí v dopise podepsaném některými komunálními politiky z Chebska a také právníky se specializací na zdravotní právo. O převozech do Německa však stále není rozhodnuto.
Nemocnice pacienty musí stále v těžkém stavu transportovat vrtulníkem či sanitkami do vzdálených nemocnic v republice, například i do Brna a Českých Budějovic. Nic nepomohlo zoufalé volání chebských lékařů o pomoc, že situace je neudržitelná, ani požadavek hejtmana Petra Kulhánka (STAN), který v začátcích této tragédie o převoz pacientů do Německa vládu žádal. „Pomůžeme si sami,“ trval na svém premiérův kabinet i Ministerstvo zdravotnictví.
Hejtman Kulhánek nakonec iniciativu s převozy covidových pacientů přenechal vládě a ministerstvu, čímž vyprovokoval odborníky, aby se kritickou a posléze i tragickou situací na Chebsku a dnes už i v celém kraji začali zabývat.
Bez součinnosti vlády
Podle autorů otevřeného dopisu je zcela zřejmé, že na vládu je v této pandemické krizi nulové spolehnutí, a proto by vedení Karlovarského kraje mělo pokračovat v už započatém úsilí o řešení transportů přeshraniční spolupráce samostatně, neboť v okresech Cheb, Sokolov a Karlovy Vary dle řady svědectví zdravotnického personálu, pacientů a pozůstalých není dodržována časová a místní dostupnost lékařské péče.
„Česká a evropská legislativa i mezinárodní smlouva mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo dle našeho názoru umožňují, aby Karlovarský kraj postupoval v řešení této situace i zcela bez součinnosti vlády a orgánů ústřední státní správy. Ve chvíli, kdy jde o zdraví a lidské životy stovek až tisíců občanů kraje, je povinností představitelů kraje tuto možnost využít,“ upozorňují autoři dopisu.
Karlovarský kraj by podle nich měl začít transport pacientů do Německa realizovat v několika krocích. A to přímým jednáním hejtmana s Bavorskem a Saskem a vyřešením úhrad zdravotních pojišťoven za české pacienty v SRN.
„To lze uzavřením předběžné dohody Karlovarského kraje se zdravotními pojišťovnami. Pokud by dohoda vázla na představitelích pojišťoven, pak by se stal kraj garantem proplácení úhrad a následně by finanční prostředky nárokoval zpět. Nárok by měl být s úspěchem uplatnitelný na základě českých i evropských právních předpisů, v horším případě po České republice,“ vysvětluje Jan Zahálka, člen dozorčí rady VZP a specialista na zdravotní právo. Pak je na řadě uzavření dohod o přeshraniční spolupráci v oblasti zdravotnické záchranné služby a transportu sanitek.
Přeshraniční pomoc
Přeshraniční zdravotní péče je podle Jana Zahálky v EU naprosto běžná. „Když jde o život, máme možnost se v Německu léčit. Podle rozsudku Evropského soudu z loňska není třeba ani předchozí povolení pojišťovny. Evropský soud nevylučuje ani plnou úhradu léčby. Ale o tom málokdo ví,“ vysvětluje. A zdůrazňuje, že za časovou a dostupnou péči o pacienta jsou odpovědné pojišťovny, které ji klientům mají zajistit. „Jediná věc, která by se právně musela vyřešit, by byla logistika přepravy pacienta, včetně vpuštění na území Německa – tady by už kraj úlohu sehrát musel, v komunikaci s německou stranou,“ dodává Zahálka.
Hejtmanství nejprve oslovilo německé nemocnice v pohraničí s žádostí o přijetí covidových pacientů a také relevantní zdravotní pojišťovny, a to ve snaze dojednat způsob úhrady zdravotní péče o české pacienty v zahraničí.
„Zajištění případných transportů pacientů s covid-19 z ČR do SRN převzal Národní dispečink lůžkové péče (NDLP), který v současnosti s jednotlivými krajskými koordinátory řeší podmínky převozů, jako je zajištění základních informací pro nemocnice v německém jazyce, úhrady a podobně. Zatím saská strana deklarovala 9 volných lůžek intenzivní péče, Bavorsko 10 lůžek. Tyto počty se ale mohou aktuálně měnit, stejně jako může dojít ke změně nemocnic, kde se volná lůžka nacházejí,“ uvedla Jana Pavlíková, krajská mluvčí.
Dohoda s pojišťovnami
V okamžiku, kdy podle ní NDLP vyhodnotí, že není možnost mezikrajského transportu pacienta a vhodnější by bylo využít převozu do SRN, nabídne tuto variantu koordinátorovi, který o transport požádá. Podle kraje je právě dohoda se zdravotními pojišťovnami hlavní podmínkou pro to, aby mohli být pacienti do Německa převezeni, respektive aby péči o ně hradila česká pojišťovna. O prvním převozu pacienta se podle krajského zastupitele pro zdravotnictví Josefa Märze jedná.
18
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
