Po pěti kolech neztratili ani bod, předváděli svůj pohledný kombinační fotbal a kralovali celé soutěži. Pak ale přišlo 15. září a Hraničané se postarali o největší podzimní šok. Na půdě průměrných Skaštic prohráli 0:7. Tam jako by se s „eskáčkem“ sráz utrhl.

„Taky bych rád věděl, co se stalo,“ kroutil tehdy po utkání hlavou trenér Hranic Radek Fojtů. Že by se ve Skašticích proti Hranicím spikli fotbaloví bohové?

„Já na štěstí moc nevěřím. Za ten výprask jsme si mohli sami. Předtím nám vyšlo utkání se Slavičínem (výhra 1:0, pozn. red.) a místo, aby nás to nakoplo po všech stránkách, nezvládli jsme to v hlavách. To podvědomí tak nějak funguje,“ hodnotí Radek Fojtů šokující duel s odstupem času.

Do té doby Hranice válely. Pět zápasů, pět výher a skóre 16:3. „Kluky vidím denně v tréninku, nic nenasvědčovalo tomu, co pak přišlo. Nevyšlo to utkání, pak se to začalo sypat zdravotně. Nehráli jsme už dobře, prostě jsme zabředli do bídy,“ kroutí hlavou kouč.

ZDRAVOTNÍ KOMPLIKACE

Už před sezonou bylo jasné, že Fojtů nemůže počítat s dlouhodobě zraněným nejlepším střelcem minulé sezony Jakubem Markem. Dlouhodobě zraněný byl i Lukáš Lasovský. S nástupem hranické krize se marodka rozšiřovala.

„Hráli jsme i s dorostenci, nevyhrabali jsme se z toho až do konce podzimu,“ připomíná Radek Fojtů.

Zdravotní problémy potkaly velké opory. Pavel Šišlák měl boreliózu, přestože naskočil, zdaleka nemohl podávat stoprocentní výkony. Na marodku se podívali také Martin Lasovský, Radim Kundrát a v neposlední řadě i kapitán a osobnost týmu Tomáš Čáp.

Hranice tak může uchlácholit alespoň hladší dopad. V závěru se marodka začala vyprazdňovat a tým ukázal velkou kvalitu, když uhrál dvě remízy s možná vůbec nejsilnějšími celky celé divize, kam by se Sportovní klub rád řadil taky.

V Hodoníně to byla plichta 0:0, v Kozlovicích 1:1. „Trošku jsme se dali do kupy. Bylo to i tím, že už jsme si na absence zvykli, zvedlo se to hodně ale i herně. V Hodoníně jsme byli lepší v prvním poločase, v Kozlovicích dle mého názoru celý zápas,“ myslí si hranický lodivod.

CHYBĚL I DŮRAZ VE VÁPNĚ

Na výhru nicméně jeho tým čeká od 21. září, kdy doma zapsal povinné tři body proti Brumovu. Na vině byly zmíněné objektivní příčiny, ale také fakt, že se ke kvalitní kombinační hře nepřidával potřebný důraz ve vápně.

„Jsme taková školka, potřebujeme typologicky posílit jedním nebo dvěma silovějšími hráči. Prakticky všechny týmy jsme přehráli fotbalově, některé zápasy se ale rozhodovaly ve vápně, kde máme problém,“ ví dobře Radek Fojtů.

Plány na zimu tak jsou jasné. Kromě snahy o posílení kádru Hranice čeká v únoru soustředění v Ústí nad Orlicí. A plány na jaro?

„Zůstávají stejné. Ztráta je dost velká, ale nevzdáváme to. Dobře potrénujeme a dáme do toho všechno,“ hlásá trenér SK Hranice.

SK HRANICE

Divize E
6. místo
20 bodů, skóre 21:22
6 výher, 2 remízy, 5 porážek

Nejlepší střelci:
Patrik Furmánek, Radim Kundrát – 4 góly

Nejužitečnější hráč:
Michal Kuchař – Při problémech se sestavou nepostradatelný článek týmu. Může zaskočit na několika postech, co víc, nikdy nezklamal. Naopak vždy podá kvalitní výkon, třebaže někdy tolik není vidět. Jak řekl sám Radek Fojtů, je to takový „trenérův Souček“.

Nejpovedenější zápas (podle trenéra):
„Co se týče kvality, jednoznačně domácí výhra 1:0 se Slavičínem. Zápas sice mohl dopadnout jakkoliv, měl ale výbornou úroveň, hrál se nahoru a dolů.“