„Hlavou se mi už honí práce, která nás čeká příští rok, protože jí bude spousta,“ usmíval se po utkání hranický kouč Roman Matějka.

Samozřejmě ale byl ve velké euforii. Šampaňské teklo proudem hned po závěrečném hvizdu. „Oslava teprve začíná, ale kluci mě zlili od hlavy k patě,“ smál se trenér, který zpátky do Hranic cestoval autem. „V autobuse už to určitě žije,“ hlásil po cestě na stadion Sportovního klubu.

„Teď ještě zavezeme nějaké věci na stadion a pak si hned jdeme sednout, tohle nechávám v kompetenci kluků. Vím, že jdeme na kurty v Hranicích,“ prozradil Matějka.

Ten je šťastný ještě z jednoho důvodu. Od začátku jara se totiž neholil. Pro štěstí. Shodit plnovous se rozhodl až po splnění cíle, se kterým v zimě do Hranic přicházel.

„Už na první zápas ve Všechovicích jsem se neholil týden, teď jsem jako bezdomovec. Jsem docela zvědavý, jak to budu stříhat a kuchat. Takže jsem šťastný, že mi to kluci předčasně umožnili shodit,“ smál se bývalý lodivod Otrokovic či Kozlovic.

Mistr musel otáčet

Na zasloužené oslavy by ale pochopitelně nedošlo, nebýt triumfu na horké půdě Valašského Meziříčí, které navíc od třetí minuty vedlo 1:0.

„Šlo vidět, že hlava nějak funguje, byla tam z naší strany nervozita. Věděli jsme, že musíme udělat poslední krok, který bývá nejtěžší. Rychlý gól byl navíc jako studená sprcha,“ přiznal Roman Matějka.

Jako už poněkolikáté na jaře, Hranice si pomohly standardními situacemi. Hosté během pěti minut otočili skóre – nejprve se po rohu prosadil stoper Cverna, pak se z přímého kopu trefil Jasenský.

Valmez se snažil po změně stran o vyrovnání, hosté však bránili těsné vedení úspěšně. „Nebyla tam z naší strany taková odvaha, věděli jsme, o co hrajeme, chtěli jsme vedení udržet. Soupeř má svou kvalitu, navíc hrál s lehčí hlavou. Nic nebylo rozhodnuté,“ vracel se Matějka ke druhé půli.

Jenže největší domácí šanci chytil brankář Tomečka. Mladíček Jan Cagaš pak v závěru zkusil ve vápně individuálně projít jeden na jednoho, byl z toho faul a penalta. K té se symbolicky postavil fotbalista Hranic z Valašského Meziříčí – David Heřmánek.

„Já jsem ji tradičně neviděl,“ zasmál se Matějka, který se zásadně k exekuci pokutových kopů svých svěřenců otáčí zády. „Nebyl určený, ale kopal to dobře už v zimní přípravě. Vzal si to, věřil si,“ pokrčil kouč rameny.

A Heřmánek proměnil! Oslavy mohly pomalu ale jistě začít, Hranice vedly pět minut před koncem 3:1 a bylo jasné, že bez ohledu na výsledek utkání v Přerově budou mistrem. A zaslouženě jím jsou. Z jedenácti jarních zápasů ovládly deset, ztratily pouze 21. května ve Skašticích po bezbrankové remíze.

Zleva: Nikolas Báleš, Karel Březík, Matyáš Brablec, Matěj Šatánek, Jiří Paus, Lukáš Gregor, Jakub Mackovik, Jakub Zima, Richard Uřínovský, Matyáš Dohnal, Jakub Vávra, Libor Symerský a dole Petr Soural.
Fotbalové mládí z Hranic uspělo na mezinárodním turnaji

TJ Valašské Meziříčí – SK Hranice 1:3 (1:2)

Branky: 3. Urban – 22. Cverna, 27. Jasenský, 86. z pen. Heřmánek.

Rozhodčí: Julínek – Marek, Soukal. ŽK: Smilek, Pobořil, Vozák – Jasenský. Diváci: 178.

Hranice: Tomečka – Pančochář, Markovič, Cverna (88. Kundrát), Bezděk – Hapal, Jasenský, Cagaš, Heřmánek, Lasovský (72. Tilkeridis) – Rolinc (45. Marek). Trenér: Matějka.