Obránce Tomáš Čáp má za sebou úspěšnou kariéru, patří mezi nejslavnější odchovance klubu, pro který je i ve svých čtyřiceti letech stále platný také na hřišti. Jen se z levého beka posunul do středu defenzivy.

„Když budeme držet balon a hrát útočně, můžu hrát stopera do pětačtyřiceti,“ směje se bývalý hráč Jablonce či Mladé Boleslavi.

Tomáši, mluvíme spolu na konci zimní přípravy, jak jste s ní v Hranicích spokojeni?
Myslím si, že příprava probíhala dobře, až na ten leden, kdy se nám jeden nebo dva zápasy nepovedly. Pak jsme se postupem času zvedali, naběhali nějakou kondici a byli na hřišti s balonem, chceme hrát po zemi. Hodnotím to kladně.

Jak zvládáte zimní dril ve čtyřiceti letech s podstatně mladšími spoluhráči?
Ono to není o věku, jde o to, jak se cítíte. Musím taky pochválit kluky. Když budeme držet balon a hrát útočně, tak toho stopera můžu hrát do pětačtyřiceti (směje se). Já se snažím prostě odehrát co nejvíc a co nejlíp. Myslím si, že věk není podstatný.

Jaká je vaše role v týmu? Je to hodně i o tom, že jste mentorem právě pro mladíky v týmu?
Jasně. Myslím, že kluci mě berou s nějakým respektem. Chci jim pomoct co nejvíce na hřišti i tím, co se týče mluvení. Ti mladí kluci moc nemluví, nebo se to teprve učí. Právě v komunikaci je ideální jim na hřišti pomoci. Nechci říct, že jsem nějaký tahoun nebo lídr, ale vezu se s klukama. Mluvení a přihrávky – to je na denním pořádku (usmívá se).

Jaké jsou vaše týmové cíle pro jarní část sezony?
Cílem je samozřejmě umístit se co nejvýš. Podzim jsme odehráli dobrý, jen jsme si to pokazili v posledních čtyřech zápasech. To jsme pokazili. Místo, abychom skončili třetí nebo čtvrtí, propadli jsme se až na desáté místo. Závěry bych z toho ale nedělal. Nesmíme dostávat blbé góly. Na prvního ztrácíme devět bodů, ale nějaké konkrétní cíle nemáme.

V Hranicích se letos slaví sto let od založení fotbalového oddílu, tak by bylo pěkné udělat nějaký úspěch, ne?
Jo, i kvůli tomu, že se slaví sto let hranického fotbalu a přijedou nějaké osobnosti, bychom neměli hrát o záchranu, ať to nevypadá blbě (směje se). Říkám, chceme se umístit co nejvýš.

Máte za sebou úspěšnou kariéru. Na které období vzpomínáte nejčastěji?
Nejlepší období jsem prožil v Mladé Boleslavi. Tam jsme postoupili do první ligy, udělali jsme druhý rok druhé místo. Byli jsme vicemistři první ligy, moc rád na to vzpomínám, měli jsme dobrý mančaft, šlapalo to.

Zdá se, že od příchodu trenéra Radka Fojtů to teď šlape i v Hranicích, souhlasíte?
Na jaře jsme hráli o záchranu a člověk měl v hlavě, ať nespadneme. Byla tam taková křeč. Pak se to zachránilo, přišel nový trenér. Dal nám nějaký impuls, že to nebudeme nakopávat, ale budeme se snažit hrát po zemi. Já si myslím, že tahle hra nám vyhovuje. Radka znám, ještě jsme spolu hrávali. Chceme hrát po zemi, útočně a dávat góly.

Výsledky přípravných zápasů SK Hranice:

Nový Jičín 2:3
Zlín U19 3:0
Hlučín 2:4
Nové Sady 2:1
Lutín 3:1
Valašské Meziříčí 3:0
Všechovice 7:0
Šternberk 7:1
Uničov 0:4

Příchody: Bezděk (Ústí), Kňura (dorost), Veselka (Karviná)
Odchody: Vavřík (Líšeň), Křenek (Ústí), Motloch, Kovařčík